Červenec, stejně jako srpen má být věnovaný cestování a dovoleným. Vždyť jsou
prázdniny ! I já vyrazila zas na týden na chatu abych pokrotila bující trávu a dala
zas dohromady jediný záhonek který jsem si tam povolila. Vím že tam nejsem tak
často jak by bylo potřeba ale zas úplně bez květů tam být nechci. I tak mi vždy
dá docela zabrat ten záhon vyčistit od všeho plevele a povětšinou se mi stává, že
odjíždím a za mnou je krásně vypletý záhon a když přijedu příště, místo něj je zas
neproniknutelná džungle plevelu. Ale nejen prací se zabývám, ale i tím chatovým
lenošením, kdy vím že všechno můžu dělat až když chci a ne kdy musím. A výlety
po okolí či procházky po lese a nejbližsím okolí. Tentokrát jsem si
ale výjímečně žádný větší výlet nenaplánovala, jen jako vždy
jsem si vyrazila na Dobříš do zámeckého parku. A na
závěr pobytu, už v Praze, jsem absolvovala menší
fototour po Praze v milé společnosti blogera
Čerfa ....
Na chatu jsem vyrazila hned ze začátku července, třetí červencový den. A taky jsem
jako vždy, po vybalení, kávě a nákupu vyrazila na procházku po okolí. Na poli nedaleko
chaty se ještě zlatil ječmen a v něm se modraly chrpy. Tentokrát jich bylo jen pár, ale
pamatuju si jak jsem fotila na tom samém poli dlouhé pruhy těch nádherně modrých
květů
Jelikož jsem vyrazila přeci jen už později odpoledne, slunce se pomalu sklánělo
k obzoru a krásně prosvěcovalo květy slézu
Ještě se na květech našlo pár večeřících motýlků
Šestý červencový den byl ve znamení cesty na Dobříš. Jezdím jsem už pravidelně a pravidelně
se chodím toulat po obou zámeckých parcích. Jenže bohužel mi nedošlo, že je státní svátek
a tím pádem volno a na zámku i jeho okolí to bylo jak na Václaváku. Co chvíli mi někdo neurvale
vlezl do záběru, děti ječely a lítaly po cestách a tak jsem to za chvíli zabalila a šla na autobus
V malém rozáriu bylo trochu klidněji a tak jsem se mohla kochat krásnými barvami
kvetoucích růží
Sešla jsem až dolů k Huťskému rybníku v naději, že bude klidná hladina a podaří
se nafotit nějaké odrazy, jenže na tenhle rybník mám prostě smůlu. Hladina byla samá
vlnka a když chci fotit podzim v hladině, pravidelně je vypuštěný...
Týden utekl jako voda a já v sobotu vyrazila do Prahy abych u maminy přespala a v neděli vyrazila
na zpáteční cestu. Ale na sobotu jsem se domluvila s Čerfem na tom, že se trochu projdeme po
staré Praze. Mým přáním bylo zajít podívat se na Židovské město. Je to část Prahy, kam jsme
ani s prarodiči a ani s rodiči nikdy nešli. Nevím proč, a tak jsem to chtěla napravit. Navíc mne
hodně na focení lákala ona neskutečná ale malebná neuspořádanost židovského hřbitova.
Nějak ale mi nedošlo, že v sobotu je šabes a tak bylo všechno zavřené
Jestliže naše procházení jsme začali na Jungmannově náměstí, skončili jsme ho
na Petříně. Odtud je mnoho zajímavých pohledů na pražský Hrad
A abych se netoulala jen po brdských lesích a Praze, vyrazila jsem si dvanáctý červencový den
na procházku i tady u nás zase jsem si vzala staré sklo abych ho zas trochu provětrala
V tomhle měsíci jsem si při návštěvě u maminky uvědomila, že je s ní něco v nepořádku
a potvrdila mi to i sousedka. A mělo se to ještě všechno horšit .... jenže nikdy by mne nenapadlo
že ta diagnóza bude až tak zlá ....
... Letos jsem jí dala, protože jí mám v jako
.
