Větrně bez větru .....

Z městečka Schiltern a jeho krásných zahrad

nás čekal už jen přesun směrem k našim hranicím, do

pohraničního města Retz. Městečko leží 12 km od Znojma, a tato

poloha ho zařazuje mezi Čechy asi k nejnavštěvovanější pro adventní

zábavu zvanou Krampuslauf čili pochod Krampusů (Čertů). První zmínka

se datuje do roku 1180 a město neslo jméno Rezze, což je pravděpodobně

slovanského původu.

V roce 1425 je město skoro celé zničeno husity, na 6000 obyvatel pobito a 8000

odvedeno do Prahy jako zajatci. V roce 1431 jej husité napadli podruhé.

V roce 1486 město dobil matyáš Korvín a až do roku 1492 patřilo pod uherskou korunu.

V té době se začala jeho vinařská tradice. V roce 1645 město dobil švédský generál

Lennart Torterson. není bez zajímavosti, že na náměstí je Jihomoravské muzeum.

Do Retzu jsme zamířili právě kvůli Krampusům, ale nejdřív jsme si zašli obhlídnout

starý větrný mlýn stojící na kopci nad městem. Je krásně zachovalý, a veřejnosti přístupný,

leč jen do konce listopadu. Takže o tři dny jsme tu možnost prošvihli.

Do města jsme přijeli zrovna když zapadalo slunce a tak krásně nasvěcovalo

mlýn i vinice kolem něj .....

---

Mezi dveřmi se dovnitř dá přes provaz podívat

Stará hřídel

Hned naproti stál zřejmě druhý mlýn, ale dnes je z něj obytný dům

Díky této zacházce jsme sice přišli se synem o nejlepší místa na pozorování čertů, a tím pádem i možnost

pořídít zajímavé fotky, což mne později trochu mrzelo, ale zas i tohle místo bylo kouzelné

a stálo za to k němu do kopce vyfunět.... už proto, že se mi tu podařilo

pár kousků západových fotek.

I když to tak nevypadá, stále jsme v Kittenberských zahradách ....

I když dnešní fotky mohou svádět k domnění že jsme v zoo, není

tomu tak. Stále jsme v expozici Kittenberských zahradách a to v Dětském světě

jehož součástí je i malý zookoutek. A v něm tři lamy a jedna modelka. Nevím jestli

je to modelka v kůži lamy, nebo lama se srdcem modelky, ale mezitím co se ostatní

věnovaly pastvě, tahle stála jak přibitá a každému pózovala. Ale opravdu pózovala,

jak zahlídla že máte v ruce foťák upřeně se na vás dívala a otáčela hlavu nalevo, napravo pak ánfas

a zase z profilu. Prostě něco co jsem ještě u zvířete nezažila. Spíš v okamžiku kdy vidí

foťák zdrhnou, nebo se otočí zády, případně sklopí hlavu. Jestli jí došlo, že

pokud bude takhle pózovat, vždy se jí dostane větší pozornosti než ostatním, či z toho

vytříská bonus v podobě něčeho na zub nevím, ale vážně byla hodně dobrá!

---

Zatímco tyhle tři se synchronně věnovaly pastvě, kámoška se předváděla ....

A tady je holka v celé kráse ..... no tedy nevím jestli to byla holka,

ale podle toho jak se předváděla, bych řekla že ano .....

A stála jak přibitá. Ani o krok neustoupila, ani se nijak neotočila, jen pózovala

Ty dlouhé chlupy nejsou chlupy, nýbrž řasy! A v tom je možná zakopaný pes. Mít takové

krásné oči a dlouhé řasy, pózuju taky celý den!

Ánfas ....

..... levý profil ....

...... pravý profil .....

..... a koketní pohled z polopříma

A kolegyně se dál pasou ....

Tolik z Kittenberských zahrad a teď nás čekal přesun zpět poblíž k hranicím

do městečka Retz, za hlavní odpolední atrakcí tohoto výletu. A to za

řáděním Krampusů.

Zahradní pelmel .....

Jako předposlední fotky z Kittenberských zahrad

týkajících se květin, výzdoby a pod. bude roztodivný

pelmel, který je nafocený v různých koutech zahrad, věci které mne

nějak zaujaly. Tedy ne že by toho nebylo v celém areálu málo

co člověka zaujme, ale vždycky se najde ještě nějaká drobnost

která je zajímavější a na které vaše oko spočine .....

---

Ty krásné březové svíčky měli po zahradách v aranžmá všude,

viděla sem spousty lidí které si je kupovali, ale nikde jsem je v prodejně nenašla.

Jako nápad skvělá věc.

Kostelů, kostelíků, klášterů, hradů, zřícenin a zámků

je v Dolním Rakousku opravdu hodně, takže asi není pohled do kraje kdeby se alespoň jeden nenašel

Dětský svět s tobogánem, skluzavkami a jinými, pro děti tak přitažlivými atrakcemi

Tenhle načuhující pták ze šrotu, m

ne opravdu rozesmál. Ten jeho xichtík je vážně

hodně veselý. A skvělý nápad udělat skulpturu ze šrotu. Takových věciček tam bylo

dost, ale mne prostě zaujal tenhle pták.

Takhle vypadá v celé své rezavé kráse

Symbol vánoc nejznámější. Cesmína s jejími rudými kuličkami

Takhle nějak to mělo vypadat a vypadá když svítí všechno co je ozdobené.

Za naší návštěvy se světlíška rozsvítila jen ve stiných částech zahrad.

Nevím jestli jindy slouží tenhle skleník svému účelu, nebo už je to jen

a jen čistě taková příjemná restaurace.....

Zákoutí s vánočními hvězdami. Jedna odrůda byla vážně hodně zajímavá, takovou

jsem u nás ještě neviděla, ale ta cena už byla vážně dost vysoká. Kdyby se mi podařilo jí

dopěstovat do dalších vánoc tak bych do ní šla, ale většinou jsem ráda že přežije svátky.

Jak si pohrát s perspektivou .....

Ledově chladné .....

Trochu jsem si udělala, když už se tedy blíží ty vánoce, radost

a za několik málo peněz, jsem si koupila zase něco nového k focení.

Je to takové udělátko které se šroubuje na objektiv a slouží k tomu k čemu

slouží close- up předsádky, tedy ke zvětšení a přiblížení a možnosti fotit detaily

či přímo něco jako makro. No je to o dost lepší než ty předsádky, to uznávám.

Navíc když zapomenu že tohle mám nasazené, mohu s tím fotit i normálně "na dálku"

což ony předsádky nedovolují. A mělo by to umět ale i fotit na způsob "rybí oko"

Ale to jsem nějak tedy zatím nevypozorovala, leč tenhle bazmek se skládá

ze dvou částí a ta jedna když se odšroubuje a člověk se podívá skrz, tak

tenhle efekt je okamžitý. Jenže na to ještě potřebuju jeden malý kroužek, redukce závit - závit.

Už je objednaný a tak se uvidí co bude pak. Investice je minimální,

tudíž škoda velká nevznikne pokud se nebude používat. Ovšem ! co mne u téhle věcičky nadchlo

je to, že dělá úžasný bokeh. Ne nepodobný tomu, jaký dělá ten můj

starý Helda. Samozřejmě jsem hned včera musela všechno vyzkoušet a dnes vám

tedy mohu ukázat co všechno mi z toho na svatou Lucii vylezlo.....

---

Vzpomínka a pozdrav do hudebního nebe .....

Dnes by se 70 let dožil fenomenální kytarista a bíťák tělem a duší

RADIM HLADÍK

Bohužel minulý týden pro všechny jeho fanoušky a fanoušky Blue Effektu přišla smutná

zpráva o jeho smrti. Průkopník hry na elektrickou kytaru zvládal ale skvěle i akustickou,

jako jeden z prvních začal používat různé elektronické efekty jako boster, kvákadlo apod.

Po znovuvzkříšení Blue Effektu skvěle sekundoval hudebníkům o dvě generace mladším....

Ráda bych ho připomenula jeho asi nejslavnějšími kousky, a těmi jsou

sólová ČAJOVNA .....

....... či jeho a Mišíkův SLUNEČNÝ HROB

Ale uměl se skvěle zhostit třeba i národní písničky Ej padá, padá rosenka.

Takhle jí zahrál v hudebním projektu Michala Dvořáka a Jaroslava Svěceného

Vivaldiano Tour 2009

Když už nebude možné aby naplnil koncertní sály tady na zemi, přeju mu,

ať má napořád plné ty nebeské !

Už je to tu zas ..... BŘEZEN

Uděláme si malou přestávku v cestování

a zase se chvilku budu věnovat jinému. Jmenovitě

kalendáři.

Dnes se dostáváme s výběrem k březnu.

Jaro začíná klepat na dveře a hlavně, začínají své

barevné hlavičky vystrkovat ve velkém krokusy. Do toho sem tam nějaká

ta sněženka a včelky mají o zábavu a pastvu postaráno.

Zahrady Asijská a Toskánská....

Ze čtyřiceti zahradních celků vám představím jen zlomek,

protože byť je areál Kittenberských zahrad velký, je to i velká

atrakce a jezdí sem mnoho zájezdů a lidí, ať už z Rakouska ale i jiných zemí.

A to sebou přináší i velké množství lidí které se neustále motá

před objektivem, v okamžiku kdy se zastavíte do vás začnou strkat.

Bohužel povětšinou to jsou naši čeští spoluobčané kteří se tak neurvale

chovají. Nejvíc to bylo znát v Retzu, při focení se s Krampusy. To bylo někdy

opravdu o foťák.

My to se synem vzali v protisměru, takže některá místa už byla od návštěvníků

"opuštěná" takže se tam v klidu dalo i fotit. A to byla právě nová část, Asijská zahrada

nebo malá Toskánská zahrada.

---

Kdyby nebyly tyhle veliké koule tak křehké, jednu jsem si do

zahrady koupila, je to taková nostalgická vzpomínka na staré venkovské

zahrádky mého dětství, kde se právě tyhle koule dávaly na tyčky mezi květiny

v záhonech.

I v Toskánské zahradě nesmí chybět vodní prvek. Tentokrát v podobě krásné malé kašny.

Neodolala jsem a zkusila jsem i v trochu pomalejším čase.....

...... ale i normálně.

Ani sochy zde nesmějí chybět

Asijské zahradě vévodí altán .....

...... a velká socha Budhy

Ale také sem patří i bambusové houští ....

..... ale hlavně bnsaje. I ty pěkně už narostlé

Nad jezírkem s koi kapry mráz vykouzlil malý ledopád