Pro odlehčení .... Bobeš

Opět si dáme trochu od vzpomínání malou odbočku,

tentokrát zas k Bobešovým portrétkům. Jak zkouším objektivy,

stává se samozřejmě okamžitě modelem. A jen občas ho nafotím

venku při procházce a on si to nechá líbit. Jinak je to vždycky boj,

protože se neustále odvrací...... no asi je po mě . Já se taky dost nerada fotím.

Koláž vznikla z fotek které jsem fotila na zkoušku tím malým Industarem.

Jako portrétní sklo, alespoň u Bobeše, se velmi osvědčilo.

---

Klasické zakončení procházek. Leh ve vodě.....

Dělá ze sebe absolutní neviňátko ....

A po vyválení v listí absolutní příšeru ....

Po letech, kdy každý podzim a jaro, v době kdy ježci začínají zalézat či

vylézat ze a do svých zimních úkrytů, a kdy jsem každý večer po venčení

na zahradě musela za prvé vzít na lopatku ježka a přenést ho někam za plot

a za druhé umýt Bobešovi úplně zkrvavenou tlamu od toho, jak se

marně snažil ježka zakousnou, teď na podzim změnil taktiku. Už se ho

nesnaží zakousnout, nýbrž donést si tu zablešenou a píchající kouli domů.

Jak na něj vystartuju, okamžitě ho pod schody vyplivne a dělá že absolutně

neví kde se tam ten ježek vzal. A já pak musím každý den z něj lovit ty desítky

blech, které na něj za tu chvilku jeho hrátek z ježka přelezly. Takže mne

pravidelně tahle období stojí tak půldruhého tisíce za protibleší pilule

pro celé psí a kočičí osazenstvo.... Naštěstí to nejsou vyhozené peníze

jako v případě různých vodiček za krk, na které ty blechy už mají vyvinutou

silnou rezistenci a vesele si po jejich aplikací po psech a kočkách

rejdí dál. Takže včera dostal piluli Bobeš a Jutýsek, oba už mají totiž

pěknou alergii na bleší kousnutí a ještě dostane ten zbytek, který je odolnější...

Vzpomínáte si? aneb Retro počtvrté ..... ....

Opět jsem zase v dosahu normálního internetu

a tak se zase můžu věnovat psaní. Udělali jsme si víkend

takový výletový. V sobotu mne totiž manžel vzal za jeho sestrou,

která po pár desítkách let po nás také prodala pražský byt a zakoupili

se švagrem domek na vsi. Ovšem měli štěstí v tom, že to není to není

tak daleko od Prahy. Navíc to je jen pár kilometrů od vsi kde bydlí její dcera.

A tak nakonec celá naše famílie Pražáků, krom mé maminky, skončila

na vsích. Jen bohužel díky tomu, že cesta tam je dost křivolaká,

po úzkých silnicích klikatících se serpentinami po třech hřebenech Brd,

nemám skoro žádné fotky. Ne že by nebylo CO fotit, ale spíš nebylo pořádně

JAK fotit. Z jedné strany údolí Berounky, z druhé vysoké skalní masívy Českého

krasu a mezitím úzká silnička tak akorát že se tam mohla vyhnout

dvě auta. A spousty kolařů a motorkářů. Takže zastavit někde bylo

hodně nebezpečné, tak jsem se jen mohla dívat kolem a litovat, že ta silnice

není trochu širší ..... návštěva se vydařila, dokonce jsem si z ní dovezla

nějaké trvalky a ještě mám povoleno si kdykoli přijedeme odvézt další.

Ona totiž švagrová je naprostý laik co se týče zahradničení a jako

taková, vyzískala koupí domku i nádherně založenou a osázenou zahrádku.

Je to trochu nespravedlnost, protože já tady musela všechno začínat

z gruntu a ona k tomu přišla jak slepý k houslím a navíc k zahradničení nemá vůbec

vztah. Vyrůstala a žila celý svůj šedesátiletý život buď v činžáku

nebo paneláku. je mi líto té paní co tu zahrádku zakládala, milovala a

obhospodařovala protože jak znám švagrovou i švagra, za chvíli to bude

jednop velké zaplevelené cosi ....

Takže to je tak v kostce o víkendu, a teď se počtvrté podíváme

na výstavu RETRO. Tentokrát už definitivně skončila móda a začíná

trochu všednější život. A myslím, že zde také bude na co vzpomínat. Tentokrát

na věci používané na plážích, kuchyních, koupelnách a pak na malé mlsky ....

---

Vzpomínate si? aneb Retro po třetí ....

Opět nejdřív odpovědi na otázku které šaty z minulého článku

jsou původní, a které jsou novými inspiracemi módních návrhářů.

---

Dnešní článek je věnovaný módním doplňkům. Kabelkám, botám a kloboukům....

Jen tentokrát asi budete muset lovit v paměti kdy jste jaké boty viděli nosit nebo sami nosili,

na skle se ty údaje nedaly vůbec nafotit.

A popravdě letos, jak jsem zjistila, poletí na podzim velké klobouky!

Odrazové zrcadloví.....

Trošku si od módy odpočineme, navíc vám dám trochu času na

to rozmyslet si trochu mou otázku na určení toho, které šaty z posledního

článku jsou nejstrší dobou zhotovení a které jsou zcela novou inspirací a

prací dnešních návrhářů. A k tomu odpočinku a odbočení jsem zvolila pár

fotek odrazových. Výstava se koná, jak už jsem psala na začátku, v budově bývalého

Federálního shromáždění a její prosklená část přímo svádí k tomu fotit a fotit....

---

Ještě jednou v čb. Odpovídá víc tomu so na obrázku je

I když tahle nevypadá na to, že by to měl být odraz, ale věřte nebo ne, je.

O tom svědčí ten slunečník v rohu....

Vzpomínáte si? aneb Retro podruhé ....

Dnes se vrátíme po květinkové odbočce zase na

výstavu RETRO. Ještě si dáme rochu módy ale příště už to

bude o trochu jiných, spíše užitkových věcech. V prvním článku

o téhle výstavě jsem vám dala možnost si tipovat, jak jsou které šaty

staré, nebo jestli je navrhly návrhářky a návrháři dnešní doby.

A tak si teď můžete svoje tipy porovnat se skutečností.

U těch svatebních to tipování bylo zcela přesné.....

---

A co se týče šatů z 19. století i tam to bylo zhruba správně.

Tak ono to zas nebylo tak úplně těžké, to dnes to asi bude trochu větší oříšek.

I já sama byla překvapená když jsem si dodatečně doma četla ty tabulky jak moc jsem se mýlila.

V módě i interiéru byl častou inspirací i Orient, hlavně pak nejvíc Japonsko a Čína.

Pomalu jsme se dostali do let padesátých a šedesátých. A protože tady se bylo na co koukat

mám také asi nejvíc fotek.

Opět můžete hádat, které z představených šatů jsou nejstarší co do doby

ušití a které nejmladší

S módou se rozloučíme lety osmdesátými. Ty bundičky jsou zase opět velmi in, jak jsme se o den

dříve přesvědčily s dcerou při courání po obchodech s oblečením. Já jsem si z téhle

doby nejvíc oblíbila košilové šaty, i ty se pořád drží. Za to po vycpávkách které

dělaly z ramen něco neskutečného se mi vážně nestýská..... no a pak mrkváče pokud možno

co "nejplesnivější", bílé ponožky v mokasínách a barevná saka veksláků, které o něco později

tvořily uniformu nové garnitury "podnikatelů" což vlastně byla většina veksláků, kteří se

chytli příležitosti a známostí a začali po revoluci podnikat tak to byl tedy vážně úlet.