Dnes se vrátíme po květinkové odbočce zase na
výstavu RETRO. Ještě si dáme rochu módy ale příště už to
bude o trochu jiných, spíše užitkových věcech. V prvním článku
o téhle výstavě jsem vám dala možnost si tipovat, jak jsou které šaty
staré, nebo jestli je navrhly návrhářky a návrháři dnešní doby.
A tak si teď můžete svoje tipy porovnat se skutečností.
U těch svatebních to tipování bylo zcela přesné.....
A co se týče šatů z 19. století i tam to bylo zhruba správně.
Tak ono to zas nebylo tak úplně těžké, to dnes to asi bude trochu větší oříšek.
I já sama byla překvapená když jsem si dodatečně doma četla ty tabulky jak moc jsem se mýlila.
V módě i interiéru byl častou inspirací i Orient, hlavně pak nejvíc Japonsko a Čína.
Pomalu jsme se dostali do let padesátých a šedesátých. A protože tady se bylo na co koukat
mám také asi nejvíc fotek.
Opět můžete hádat, které z představených šatů jsou nejstarší co do doby
ušití a které nejmladší
S módou se rozloučíme lety osmdesátými. Ty bundičky jsou zase opět velmi in, jak jsme se o den
dříve přesvědčily s dcerou při courání po obchodech s oblečením. Já jsem si z téhle
doby nejvíc oblíbila košilové šaty, i ty se pořád drží. Za to po vycpávkách které
dělaly z ramen něco neskutečného se mi vážně nestýská..... no a pak mrkváče pokud možno
co "nejplesnivější", bílé ponožky v mokasínách a barevná saka veksláků, které o něco později
tvořily uniformu nové garnitury "podnikatelů" což vlastně byla většina veksláků, kteří se
chytli příležitosti a známostí a začali po revoluci podnikat tak to byl tedy vážně úlet.
Móda 80. let byla katastrofální, ty plísňáky!, fuj Naštěstí se mně nelíbily, chodila jsem v midi sukni s halenkama nebo s ručně pletenými roláky - moje první práce bílý rolák a pak černý Moc jsem toho na oblečení neměla. Jo, ještě jsem nosila šaty košilové a jemně květinkové vínové letní šaty a cítila jsem se ve všem fajn Na fotkách šaty z 60. let jsou překrásné, naše paní učitelka, na kterou jsme se dívali jako na krásný obrázek, měla ty kostičkované
OdpovědětVymazatP.S. Ven, představ si, že po mém komentáři u Tebe zmizel mně úplně signál
OdpovědětVymazatHezké kousky.
OdpovědětVymazatŠedesátky jsou obdobím, když šaty opravdu podtrhovaly ženskost. Spoustu podobných modelů jsem vídala nejen na ulicích, ale i doma, protože maminka byla dámská krejčová a já vyrostla vedle jehel, špendlíků a krejčovské panny.
OdpovědětVymazat[4]: Troufnu si říct, že ty denimový propínací šaty nejsou out. Pořád se nosí a pořád jsou v nabídce. Tedy pokud taky nejsou "plesnivé"
OdpovědětVymazatWow, nejvíce se mi líbí ty šaty s puntíky
OdpovědětVymazatTy fialové puntíkaté má maminka na jedné fotce. Tedy ne tu barvu, ale střih. Mně naši oblékali hodně konzervativně a já jsem záviděla ty jakoby plesnivé ryfle druhým. Když jsem dostala pár bonů od tedy, utíkala jsem si do Tuzexu koupit první ryfle. Ale to už jsem měla první dítko.
OdpovědětVymazat[7]: Já si koupila první džíny ve třeťáku, protože k nám do obchodu jezdil pán,co vozil ředitele Tuzexu a tak jsme si mohli naporoučet cokoli, on nám to přivezl, my si to vyzkoušeli a co nám bylo jsme si vzali. Platit jsme mohli buď bonama nebo korunama. V ofiko kurzu, takže nás třeba Super Rifle stály nejdřív 450 Kčs a později 500 Kčs. Já vozila klukům na chalupu hromady kalhot, připadala jsem si jak agent ne z tepou vodou ale džínama
OdpovědětVymazat[8]: Nám do práce vozil jeden vekslák (mimochodem nezdárný syn právníka) z Tuzexu všechno možné a jednou z toho bylo vyšetřování. Škoda, že jsem zrovna byla na paragrafu. Ptali se třeba jedné kolegyně, proč kupuje kávu, když je u nás k dostání také. Ona se začala smát a říkala, že až bude k dostání i u nás takové kafe a kakao, tak nebude kupovat od veksláka. Já už si nepamatuju, kolik bonů co stálo, ale prodával nám 1 bon/ 2,5 Kč.
OdpovědětVymazat[9]: To prodával bony dost levně. nejlevněji se daly v Praze u veksláků pořídit za 5,50 ale nejčastěji to bylo za 6 Kčs
OdpovědětVymazat[10]: U nás za 2,5 určitě a bylo v letech 1975-76. Nevím, jestli ty bony neměly určitou platnost. Nejbližší tuzex byl v Ostravě a tam se prodávaly nedaleko prodejny mnohem dráž.
OdpovědětVymazat[11]: Tak to já to kupovala až v roce 79.
OdpovědětVymazatPuntíkaté šaty se prodávají pořád, dokonce i různými mašlemi.
OdpovědětVymazatTy šatičky z padesátek a šedesátek jsou rozkošné Až na nepěkný modýlek na předposlední fotce, barvy snad... švestkové? Asi to nebude nejstarší model?
OdpovědětVymazat[14]: Ano, ten byl původní. Je k němu psaní a vysvětlení na začátku třetího článku. Byly místo vyčištění vyprané a tím pádem změnily barvu a zmizel částečně onen efekt měnění barev.
OdpovědětVymazat[13]: Jo, jo, dcera si jedny v létě koupila Úžasné. A vídám hodně reklamu na retro obchod s takovými šaty, mě se tedy líbí strašně moc....
OdpovědětVymazatNejprofláklejší jsou fialová saka podnikatelů-tunelářů. Na ty asi ani v retro módě nedojde
OdpovědětVymazat[17]: Ono to fialové je schované za těmi bílými šaty a oranžovým sakem. Ta fotografie z druhé strany byla hodně mázlá, tak jsem ji hodila do koše. A budeš se divit, na vsi to stále považují za in. Kolikrát ještě dnes to vidíš. Fialové sako a bílé fusakle.....
OdpovědětVymazat