04 října 2016

Vzpomínáte si? aneb Retro počtvrté ..... ....



Opět jsem zase v dosahu normálního internetu
a tak se zase můžu věnovat psaní. Udělali jsme si víkend
takový výletový. V sobotu mne totiž manžel vzal za jeho sestrou,
která po pár desítkách let po nás také prodala pražský byt a zakoupili
se švagrem domek na vsi. Ovšem měli štěstí v tom, že to není to není
tak daleko od Prahy. Navíc to je jen pár kilometrů od vsi kde bydlí její dcera.
A tak nakonec celá naše famílie Pražáků, krom mé maminky, skončila
na vsích. Jen bohužel díky tomu, že cesta tam je dost křivolaká,
po úzkých silnicích klikatících se serpentinami po třech hřebenech Brd,
nemám skoro žádné fotky. Ne že by nebylo CO fotit, ale spíš nebylo pořádně
JAK fotit. Z jedné strany údolí Berounky, z druhé vysoké skalní masívy Českého
krasu a mezitím úzká silnička tak akorát že se tam mohla vyhnout
dvě auta. A spousty kolařů a motorkářů. Takže zastavit někde bylo
hodně nebezpečné, tak jsem se jen mohla dívat kolem a litovat, že ta silnice
není trochu širší ..... návštěva se vydařila, dokonce jsem si z ní dovezla
nějaké trvalky a ještě mám povoleno si kdykoli přijedeme odvézt další.
Ona totiž švagrová je naprostý laik co se týče zahradničení a jako
taková, vyzískala koupí domku i nádherně založenou a osázenou zahrádku.
Je to trochu nespravedlnost, protože já tady musela všechno začínat
z gruntu a ona k tomu přišla jak slepý k houslím a navíc k zahradničení nemá vůbec
vztah. Vyrůstala a žila celý svůj šedesátiletý život buď v činžáku
nebo paneláku. je mi líto té paní co tu zahrádku zakládala, milovala a
obhospodařovala protože jak znám švagrovou i švagra, za chvíli to bude
jednop velké zaplevelené cosi ....

Takže to je tak v kostce o víkendu, a teď se počtvrté podíváme
na výstavu RETRO. Tentokrát už definitivně skončila móda a začíná
trochu všednější život. A myslím, že zde také bude na co vzpomínat. Tentokrát
na věci používané na plážích, kuchyních, koupelnách a pak na malé mlsky ....









16 komentářů:

  1. Tož ať ta zahrádka nezaroste buření!...člověku to kolikrát nedá a i když to pčedtím nedělal  dá se do toho...Retro taky moc pěkné

    OdpovědětVymazat
  2. Síťovanou tašku dokonce pružnou mám doma. Remosku také a dokonce renovovanou. S okénkem ve víku a miskou potaženou, aby se nemusela mastit a peču v ní fest. Je oproti el.troubě úsporná.Mnoho z těch výrovbků existuje, možná trochu jiný obal, ale...

    OdpovědětVymazat
  3. Remosku s okénkem mám už 45 let - stále ji používám - je fajn.

    OdpovědětVymazat
  4. Někdo má štěstí, že přijde k hotovému a druhý se musí "poprat s přírodou" a zahradu si založit a udržovat sám. Já, když jsem přišla v roce 1974 do našeho domu, jsem dostala od manželových rodičů volnou ruku, co se zahrady týče. Kdysi se o ní starala manželova babička, ale tu já zažila už jako hodně starou a nemocnou. Zemřela v prosinci 1974. Dodnes vzpomínám na vysoké kopřivy a bezinky, uprostřed z nich trčela meruňka, která kupodivu rodila. Dalo to spoustu práce, ale o to víc si svého díla vážím.

    OdpovědětVymazat
  5. [4]: Remosku mám na chatě, ta už je hodně letitá ale pořád maká. Tu novou, i když větší, má dcera, dostala jí od svého partnera, když ještě partner nebyl(tedy ne oficiální) do bytu když se nastěhovala aby měla v čem péct, protože tam není sporák, jen varná deska. Najít někde ty staré krabičky od hašlerek tak jásám, protože jsem na tohle trochu ujetá. Sifon, tedy tenhle opletený, jsme dostali s mužem od jeho kolegů před 32 lety jako svatební dar spolu se šlehačkovou lahví a šejkrem se skleničkami. Šejkr ještě doma je, ale sifon i tu šlehačkovou láhev jsem už dávno vyhodila. Ale když občas zajdu na Mníšku do cukrárny na kafe, tak tam jí používají stále. Což kvituju protože z duše nesnáším sprejové šlehačky. Tak krom kytek tam má švagrová pět jabloní, dvě meruňky, broskev, višeň a třešeň..... nějaké rybízy a angrešty, kanadské a kamčatskou borůvku, maliny, víno, a jahody. Ta zahrádka je naprosto skvěle uspořádaná, na to že má jen 700 m. Jo a dva velké záhony s bramborama. Má i veškeré vybavení co se týče nářadí, ale prostě je tam nechuť k tomu něco dělat. Z jedné strany se nedivím, protože má momentálně nakrku už jakou dobu krom černohorského manžela i jeho echt balkánsky smýšlejícího a chovajícího se čtyřicetiletého syna. Takže si dovedeš představit jak to tam vypadá. Balkán se vším tím neskutečným nepořádkem a leností něco udělat....

    OdpovědětVymazat
  6. [3]: Já mám někde tady v tašce na tašky síťovky obě, jak tu bavlněnou tak tu silonovou . Remosku s okénkem mám 37 let, kupovala jsem si jí v osmnácti na chalupu abych měla ve své polovině v čem péct a k ní ten plynový dvouvařič. Obé mám teď na chatě.

    OdpovědětVymazat
  7. [2]: Obé mám také . Víš co, pokud někdo k tomu nemá vztah, můžeš ho štengrovat jak chceš. Já jí tam ukazovala co má s čím dělat, ale mám dojem že stejně neví co jsem jí tam celou dobu vysvětlovala. kytky možná ještě jakž takž zvládne, ale nevím jak budou zvládat ořezávat stromy, zvlášť když Drago tvrdí že se řezat vůbec nemusí....že oni je nikdy neřezali. A nevymluvíš mu to..

    OdpovědětVymazat
  8. [1]: Ona už je zarostlá docela teď. Snad se do toho dá, ale moc šancí tomu zas nedávám já.

    OdpovědětVymazat
  9. No tak tohle je přímo boží. nejen pomocníky v domácnosti, ale i ty pamlsky, síťovky, umělohmotný košík jako taška....Remosku mám ještě po babičce, kdysi jsem v ní něco udělala, ale když vidím, ty dnešní remosky, tak už ji nepoužívám. Šlehačkovou a sifonovou láhev možná ještě někde najdu zastrčenou. Milovala jsem ty kyselé bonbony v té plechové válcové žluté krabici. Je skvělé pozorovat, že některé značky si zachovávají i svůj design obalů a jak si je pamatujeme z dřívějška, tak jsou i dneska.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak jsem si s chutí prohlédla celý tvůj seriál retro a tady to poslední mi zavonělo starými, mě známými časy.  Zaplavila mě úplně vlna nostalgie...   

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: To není ještě všechno

    OdpovědětVymazat
  12. Až tento konec je pro mě ve znaku vzpomínek, hašlerky, Granko, Merkur, Taft....nádhera!

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Myslím, že až dojde na hračky, taky ti to bude známé

    OdpovědětVymazat
  14. Je takové přísloví, že nejhloupější sedlák má největší brambory.

    OdpovědětVymazat
  15. Docela dobře si pamatuju, když se objevily Bonpari coby novinka , jak mi hrozně moc chutnaly.

    OdpovědětVymazat
  16. [15]: Jo, jo.... určo ty zelený, jabkový

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....