22 března 2016

Malá knihovna a jídelna .....



Bývalo dobrým zvykem, aby se panstvo ukázalo v nejlepším světle
mít knihovnu. Někde si v ní i majitel zámku četl, někdy mu jen vylepšoval
počet svazků image před ostatními. Já věřím, že na zámku, obzvlášť když byl
obýván tak osvíceným panstvem jakým byl Vratislav z Pernštejna, Trautmansdorfové
nebo Valdštejnové - Vartemberkové je někde i větší knihovna než je ta, kterou
jsem si sama pro sebe nazvala Malou ....






Za to jídelny, ty za to stojí! Vždyť kolik hodovníků se muselo ke stolu
vejít, a to povětšinou jen nejbližší rodina! Všchno je tedy připravené, jen zasednout
k vybraným lahůdkám ..... dobrou chuť







Je libo pravá Míšeň?


Zajímavý průchod, možná že kdysi zde byla taky otevřená arkáda.
Vede do pokoje s kulečníkem. Na ten a na dámský budoár se podíváme příště ....



21 března 2016

Ranní pokoj, Modrý salonek a malý budoár ....



Dnes navštívíme daší tři zámecké pokoje,
nevím jestli se tak opravdu jmenují ale já to brala podle
vybavení které k pokojím náleželo. Je to sled menších nebo větších
pokojů, navíc různě průchozích a tak vznikají i zajímavé průhledy.
I zde samozřejmě byly aranžované květiny tak aby ještě podtrhly
krásu samotných interiérů, a ty zas naopak krásu květů ....



Račte si dát snídani ..... je připravená na stole






Máte rádi modrou?





A co takhle posedět u dortíků v Malém budoáru?












20 března 2016

Výstava květin a zahájení nové zámecké sezóny.....



Zatímco čtvrtek se nesl v duchu lenošení u kávičky na sluníčku
a válení se po zemi a focení včel, pátek, stejně krásně slunný byl ve
znamení kytiček řezaných. Zámek v Litomyšli zahajoval novou sezónu ve
velkém stylu a to výstavou řezaných květin. A když na zámku, tak opravdu
krásných aranžmá. Jako pokaždé se o to postarala zahradnická škola
kam chodil i můj synek a která těch výstav pořádá neurekom.
Na zámku vždy zahajují sezónu, ve školkách mají jarní, pozdně letní, podzimní
a v budově školy i vánoční výstavu a na každé si člověk přijde na své.
(tím myslím jak kytičkář tak fotograf). Výstava probíhala v prvním prohlídkovém
okruhu a jelikož nebyla s průvodcem, sály, sálky a pokoje jsem si pojmenovala
po svém. A jelikož jsem nafotila fotek hodně, rozdělila jsem je do vícero
článků. Takže v nejbližší době si budete užívat kytiček tolik, že vám už asi
polezou krkem ..... jinak pro možné návštěvníky - fotografy tohoto zámku
jedna dobrá zpráva. Focení dovoleno bez blesku a bez příplatku. Od
letoška poprvé.


Takže dnes poprvé vás vítám na zámku v Litomyšli .....
Jednoduchá a nápaditá aranžmá z vrbových a březových prutů
dělali žáci 2.ročníku zahradnické školy. Víc jich uvidíte až v posledním
článku.....


Ovšem další už jsou prací jejich učitelů a těch kteří studují speciálně
floristiku a aranžování. Tedy ročníků maturitních.
Začátek se ještě nesl ve znamení sněhobílém, zimním .....





Ledové jezírko byl moc dobrý nápad


Ale zdárně mu sekundovaly i prastaré sáně


Druhý sál, kterému vévodí tři ohromné portréty Marie Terezie, Štěpána Lotrinského
( jenž byl vlastně císařem, a jeho žena se stala císařovnou až po jeho smrti)
a jejich syna Josefa II. se nesl již ve veselých barvách


Focení nebylo moc dobré, protože se muselo chodit jen po
kobercích, které nebyly moc široké a tak dostávat do objektivu
co člověk potřeboval byla dost fuška. A i tak se mi to dost často
nezdařilo. Naopak jsem byla velmi překvapená že z více než sta
fotek jsme musela vymazat jen tři, které byly nepovedené. Měla
jsem strach jak to bude bez toho blesku vypadat. Jediné úpravy které jsem dělala
bylo trochu zesvětlení některých a tu a tam doostření. A to jsem nakonec zjistila
že jsem celou dobu fotila na manuál, protože jsem měla sebou
i helios a s tím se dá fotit jen na manuál.



Krom řezaných květin se vystavovaly i kamélie, jejichž doba květu právě
vrcholí. Musím říct že jsem se do nich zamilovala....



Protože jsem se stále snažila dostat co nejblíž ke květům
byla jsem neustále od hlídkujících průvodců napomínána abych
se zařadila na koberec. Na chodbách to už bylo jiné, tam bylo místa míň
a tak se člověk k těm květům dostal blíž.








19 března 2016

Poledne s včelkami ....


Čtvrteční poledne bylo první, které
jsem letos trávila s poledním kafetem na terase. Protože
to byl jeden z opravdu krásných dní, kterých je od začátku roku nějak málo.
Touhle dobou už jsem normálně mívala na zahradě uklizené loňské trvalky a
ostříhané trávy a letos ..... nic! Jeden den ze čtrnácti je k tomu přízniv, ale
zahrada je mokrá a rozčvachtaná, takže se nedá nic moc dělat. Ale zpět.
Takže jsem si nainstalovala na terasu stůl, křesílka, posadila se a kochala se
na teplíčku krásným dnem. Jenže pak jsem zjistila, že se krokusy pod terasou
hemží včelkami a tak kafe nekafe, svištěla jsem pro foťák a igelit na ležení
a začala číhaná na včely. Byl to pokus, protože něco se pohybujícího, jsem
ještě tím starým sklem ještě nefotila. A taky to podle toho dopadlo .....
Ale pár obrázků přeci jen z toho snažení vzniklo ....





Haló, je tam někdo?


Polib mi !




Kašlu na vás, letím domů ....




Kočičkám se pěkně prodlužují frňáčky


Stínohra bledě mechová



No, a to kafe mi mezitím vystydlo. Ještě že ho mám ráda i tak Mrkající





17 března 2016

Jarní bláznění ....



Naprosto v duchu týdenního motta "Zkus to znovu"
zkouším stále a znovu focení jarních motivů starým sklem.
Hmmm, to spojení jara, tedy představy něčeho nového, mladého
a jiskřivého foceného starým, vyžilým a život za sebou majícím, to je
něco co mne přitahuje. Jenže nesmím zase tak tomu mému heliosku
křivdit, protože se mnou bude mít znovu co dělat, bude žít další, nový
život. A já ho budu zkoušet znovu a znovu, pokoušet ho a ždímat
ze sebe (a z něj) to nejlepší co půjde. A doufám že nám to spolu
půjde stále lépe a lépe. A když ne ..... tak to prostě zkusím znovu!













Dneska je nádherně sluníčkově, všechno co je na těchto fotkách
ještě zavřené už kvete naplno a včeličky se už činily jak jen mohly ...
ale to až příště.