03 dubna 2014

Jen rozpuknout.....


Jak tu v sobotu bylo ještě co se týče kvetení
všechno o dost pozadu je vidět na těhle fotkách. A to jsem chodila po stráních kam svítí sluníčko
skoro celý den. Prostě to podhůří dělá svoje. Věřím že dneska už všechno kvete protože každý den tu je nádherně slunný a čím dál tím teplejší. Uvidím, možná si zítra udělám zase výšlap a tak se zajdu podívat.....

Ještě schovaná bílá záplava trnkových květů



Ani hloh ještě nechce ukázat své květy.....


.....natož hrušeň


Mirabelka nebo špendlík



Za to chlupáčci na osikách už své červené květy vystavují včelkám....tedy některým se moc nechce


Jiní ale už mají svou protáhlou podobu


A tady jsou ty kvítky. Jsou malé, normálně si jich ani nevšimnete. Protože jsem dělala hodně velký výřez není fotka až tak moc kvalitní....



02 dubna 2014

Mravenčení.....


Jak jsem si tak zkoušela co vydrží ruka
při focení, plazila jsem se po různu po zahradě a cvakala různá kvítka mě zde kvetoucí.
Mám tu vsazené hyacinty které jsem si kupovala vloni rychlené a tak jsem zkusila
jak se jim bude dařit v normálních podmínkách. Pár mi jich vykvetlo a jak jsem se snažila fotit bílý, zaujal mne na něm
se producírující mravenec. Prolézal si sem a tam, občas se usadil na kvítku zvenku, pak zase dělal průzkum zevnitř.
Akorát byl dost rychle a při manuálním ostřením byla fuška ho do objektivu dostat.....











01 dubna 2014

Kapitulní chrám Povýšení sv. Kříže Litomyšl....




A abych nezůstala pozadu, přidávám se prvním příspěvkem do plánované soutěže.
Je jedním ze dvou kostelů na Zámeckém návrší v Litomyšli a zároveň jednou z nepřehlédnutelných dominant tohoto města.

Pokud se na něj díváte přímo ze Šantova náměstí, může vám připadat že to není nic moc kostel. Ovšem opak je pravdou. Jakmile projdete úzkou boční uličkou, zjistíte záhy jak velká stavba to je. A pohledná. Nejvíc vynikne při pohledu z Klášterních zahrad a tak jsem i ten pohled zvolila jako ikonku této, doufám že snad vydařené soutěže.
A co o tomto kostelu říkají stránky města Litomyšl ?

Dnešní proboštský kostel Povýšení sv. Kříže vznikl původně jako kostel augustiniánského kláštera. Ten byl v roce 1356 založen tehdejším litomyšlským biskupem, vzdělaným kancléřem Karla IV. Janem ze Středy; augustiniáni sem na jeho popud přišli z kláštera u sv. Tomáše v Brně. Stavba kostela a konventu jistě začala brzy poté; kostel byl dokončen roku 1378.
Po obsazení Litomyšle husity a zániku kláštera byla ke kostelu v roce 1428 přenesena fara z kostela sv. Klimenta v hradním areálu. Na zničený konvent upomínají dnes jen odkryté oblouky křížové chodby na jižní straně kostela, kaple sv. Josefa se sakristií a nejspíš i část kaple sv. Markéty, dnes včleněné do budovy děkanství.
Jižní předsíň byla postavena za Kostků z Postupic v roce 1525. Po požáru 1560 byla zrušena poničená klenba a do kostela vestavěn dřevěný strop. Novou, nižší klenbu získal kostel až v průběhu oprav, které následovaly tři roky po požáru v roce 1601 za Marie Manrique de Lara, vdovy po Vratislavovi z Pernštejna. Po zaklenutí lodi byla postavena západní, tzv. Manričina předsíň s renesančním portálem. U kostela byla založena škola (přenesena jinam byla až roku 1777).
Gotickou podobu si dodnes zachovala především kaple sv. Josefa na jižní straně presbytáře. Do hlavní lodi byly v 16. století vestavěny západní hudební a severní literátská kruchta.
Od roku 1657 byl litomyšlským děkanem pozdější významný český historik Tomáš Pěšina z Čechorodu.
Barokní budova děkanství (dnes proboštství, resp. kapituly) byla podle návrhu litomyšlského architekta Jiřího Béby postavena v letech 1758-1763.
Velká část vybavení kostela je ze druhé poloviny 18. století. Hlavní oltář byl postaven v roce 1767, sochařskou výzdobu provedli František Pacák a Jiří Pacák ml., obraz Povýšení sv. Kříže namaloval Ignác Raab. Obrazy křížové cesty jsou z roku 1773, jejich autorem byl Josef Cereghetti. Kostel i děkanství byly poškozeny při požáru v roce 1775 i 1814, mobiliář ovšem zůstal z velké části zachován.
Terasa se schodištěm před kostelem byla upravena na začátku 19. století. Původní dřevěný krucifix z roku 1775 byl v roce 1806 nahrazen dnešním křížem kamenným.
Na konci 19. století byl kostel v několika etapách částečně regotizován, mj. za účasti architekta Františka Schmoranze, a získal tak v hlavních rysech svou dnešní podobu (novogotická je i část dnešního mobiliáře). Návrhy počítající s mnohem radikálnější přestavbou nebyly uskutečněny a chrám Povýšení sv. Kříže tak zůstal významnou a cennou památkou s mnoha zajímavými architektonickými a uměleckými detaily a fragmenty původní výzdoby.
Význam chrámu byl potvrzen, když při něm byla v roce 1994 - při příležitosti 650. výročí vzniku litomyšlského biskupství - založena kolegiátní kapitula.
Mezi lety 1995-2000 probíhala velká oprava kostela a proboštství. Budovy dostaly novou fasádu, v kostele byla osazena nová dlažba, odkryty nově nalezené nástěnné malby aj. V květnu 2000 byly také po téměř dvouleté práci vysvěceny nové varhany. Nástroj, který postavila firma Vladimír Grygar - Varhany Prostějov, nahradil starší varhany J. Kobrleho z roku 1902. Nové varhany byly koncipovány tak, aby umožňovaly interpretaci hudby všech stylových období. Jsou jedním z největších nástrojů ve východních Čechách.
Také díky rekonstrukci Klášterních zahrad v roce 2000 je i dnes chrám Povýšení sv. Kříže výraznou dominantou celého města. Dlouhá historie a umělecká hodnota chrámu zůstávají i nadále důležitou složkou jeho duchovního bohatství.

Toliko suchá historická data a teď něco obrázkového....





Pohledy na kostel ze Šantova náměstí




Žlutá budova je část probošství.


Několik detailů z průčelí





Zdálky to vypadalo že ten reliéf na sloupu je freska, až když jsem přišla blíž, zjistila jsem, že to je kamenická práce.



Průchod boční uličkou



Tady už je jasné že tenhle kostel je asi o něco větší než se může z přímého pohledu zdát


Zadní trakt s kaplemi




Bohužel i zde je parkoviště a autům se tak nebylo možné vyhnout


Probošství zezadu



Průhled brankou do Klášterních zahrad a další kostel do soutěže, piaristický kostel Nalezení sv. Kříže


A nakonec kostel vc celé své kráse. Můžete si i všimnout změny počasí. Zatímco první fotky jsou ještě za krásného slunečna, než jsem kostel obešla a nafotila a dostala se k tomuto pohledu už se pěkně zatáhlo.



Co vy na to? Jste hraví?.....


No, bude to asi vypadat, že Vendy po
sobě opisují a že jedna od druhé kopírují nápady. Ale tak se to nějak schumelilo že
obě jsme měly nápad uspořádat soutěž skoro souběžně. I když každá z úplně jiného soudku i důvodu. Navíc každý nápad je jiný, tak doufám že ani jedna nebude nařčena z kradení nápadů (mám s tím už trochu nemilou zkušenost z mého tvoření).
Je tu mezi těmi kdo ke mě chodí na blog dost těch kteří rádi fotí. Pak jsou tu ti kteří se specializují na focení určitých věcí. Někteří z nás jsme se u Daniely účastnili jejího projektu vzájemné výměny fotografií se sakrálními stavbami. Danka jej už ukončila, ale mě dost přirostl k srdci a tak je mi líto nevyužít toho co se nabízí, toho co už mám v archívu nafocené a díky tomuto projektu i tak nějak mi vlezlo pod kůži. A tak mne napadlo, že by mohl tento projekt pokračovat trochu jinou formou. Těch sakrálních staveb je mnoho, malými božími muky v polích a u cest počínaje a velkými katedrálami ve městech konče. A jsou to stavby krásné tudíž by byla škoda je dál nepředstavovat. A aby to nebylo jen tak plané ukazování, mohlo by se spojit se soutěží o tu nej stavbu měsíce a pokud by se to opravdu zadařilo tak potom i u tu nej stavbu roku.

Pravidlo by zůstalo stejné, nafotit nějakou stavbu tak jak to nejlépe půjde, pokud možno udělat jeden celkový snímek (třeba zdálky) napsat o ní něco z historie (tedy pokud se to najde, je mi jasné že nějaká boží muka v poli asi těžko půjdou dohledat co se týče jejich historie) a odkaz na článek na vašem blogu mi poslat do mejlu. Soutěž by začala prvního v měsíci a tak kolem každého dvacátého bych uvěřejnila odkazy a hlasovalo by se pro tu kterou stavbu. Ostatně tenhle systém znáte z mého kalendářového vybírání.....Aby se nemíchaly švestky s hruškami mohlo by se rozdělit hlasování na tři kategorie, malé stavby (boží muka, malé kapličky na návsích apod), kaple (takové už ty větší) a kostely a chrámy. Na konci roku by se pak hlasovalo pro tu nej stavbu která by získala v tom kterém měsíci nejvíc hlasů.
Ti z vás kteří by se chtěli zúčastnit a nemají svůj blog mohou využít hostování, tedy poslat mi článek s fotkami do mejlu a já ho uveřejním tady na mém blogu.

Doufám že to je srozumitelné a pro vás i zajímavé. Myslím že je spousta krásných staveb o kterých by stálo za to se něco dozvědět, ukázat je lidem kteří nemají třeba tu možnost se na ně zajet podívat ale na druhou stranu poskytnou tak jiným nápad na hezký výlet. Pokud máte zájem se zúčastnit nebo máte ještě nějaký doplňující nápad budu ráda když se se mnou v komentech podělíte.....Nehodnotilo by se provedení fotek, i když je jasné že rozmázlé nebo ufiknuté věže či rohy by asi nebyly zrovna to pravé ořechové, šlo by o krásu té které stavby, o to jak na vás působí, jak se vám líbí, čím vás zaujala. Takže šanci podělit se s ostatními by měli i ti kteří fotí třeba jen sporadicky nebo nemají žádné super vybavení. Prostě ti kdo uvidí nějakou takovou stavbu a řeknou si: "Ta by stála za to vyfotit, tu by mělo vidět víc lidí."

Takže se budu těšit na to jestli se přidáte a jestli vás vůbec tenhle nápad zaujal....
Hezký den!

Pokud se budete chtít účastnit můžete si dát na blog tuhle ikonku. Případně dělat i reklamuMrkající.


A neexistuje shánění hlasů po přátelích a SB blozích ! Nejde o život ani o milion, ale o krásu a přiblížení zajímavých staveb ostatním kteří nemají třeba to štěstí aby se na ně mohli podívat osobně.
Kontaktní mail: Vaclava.C@seznam.cz



31 března 2014

Petrklíčově....


Jak mi na zahradě mizej bledule,
přibývají mi zase pro změnu prvosenky.Letos mne překvapil dost velký trs na místě
kde vloni kvetly dva tři exempláře. A o kousek dál další....zřejmě se nějak mění podmínky pro jejich
růst. Že něco mizí a něco naopak se začíná množit. I když je mi záhadou proč to tak je, protože se na zahradě hospodaří stále stejně, mokro je tu taky pořád na stejných místech. Tráva se také seká pořád stejně, spíš bych řekla že o něco méně častěji. No holt příroda si to dělá podle sebe. A tak jelikož jsem pacient neposlušný vzala jsem nejdřív foťák na zahradu a zkoušela jsem co ruka na to. Ale přeci jen jsem jí nechtěla dávat až zas takovou čočku, věnovala jsem se spíš focení vleže v trávě s rukama nízko a nezvedala jsem je nahoru. Ruka vydržela, a tak jsem se pak ještě odpoledne téhož dne vypravila na procházku.....








Tyhle vytáhlé "žirafy" jsem fotila už na procházce....


30 března 2014

Cesty.....


Jak je zřejmé z obrázků, sáhla jsem do
archívu a pozunula se v čase do loňského podzimu. Tohle se mi právě na tom cestování pomocí
fotek líbí. Nasyslíte si něco do archívu a pak když se vám nedostává aktuálních obrázků, zalistujete v něm
a hned máte něco k dispozici. Tentokrát jsem zacestovala časem a připoměla si podzimní cestu na Mníšku, k penzionu Lada v Repechách, lednovou mrazivou náladu na cestě na Suché, nebo nedávnou cestu lesem a zpět z PR Králova zahrada z výpravy za bledulemi.....všechny spojuje jedno. Cesta. Ať už lesní, polní nebo asfaltka. Někam. Odněkud. K něčemu.....