18 října 2013

33 / 52

1 - 2 / 11.10 - 12.10.13
Sice byly dva krásné dny se sluníčkem, nicméně jakoby nebyly. Dělat nemůžu pořádně nic, ani na zahradě ani doma a tak už jsem to nevydržela a vzala zase do ruky špendlíky a hrála si. Mám požadavek na pár čertů, tedy čerta a čertici a tak jsem vymýšlela, tvarovala a zase vymýšlela jak to provézt aby ten rozdíl byl opravdu viditelný. Tělíčka hotová a teď v týdnu koupit kouličky na hlavičky. Ruka zatím vypadá dobře tak už snad to bude zase v pořádku.

3 / 13.10.13
No jo a už je mi jasné proč dopadla Pardubická tak jak dopadla....tedy, jsem velký fanda tohoto závodu a už leta pravidelně sedím přilepená s kapesníkem v ruce k obrazovce a ženu ty nádherný zvířata přes překážky a snažím se jim dodávat sílu na to aby skákala co nejlíp a nejbezpečněji. A vždycky mám ohromnou radost že to dopadne dobře. Dneska ovšem to vypadalo, že je někde snajpr který sestřeluje jednoho žokeje za druhým....ale kdepak snajpr, to jen třináctka zase úřadovala. Koníci to narozdíl od jezdců zvládli přeskákat bez úhony a tak jsem si zase na rok oddychla.

4 / 14.10.13
Parádní den se z toho zasmušilého rána vyklubal, a tak jsem šla nejdřív rozcvičit rameno hrabáním a odnášením spadaných jablek, a pak jsem se uvelebila na terase na slunku a hřála se...jenže mi to nedalo a tak jsem po dlouhé době zase vzala foťák a vyrazila do lesa podívat se jak podzim kouzlí s barvami. A bylo se čím kochat! Takže jsem si udělala radost do zásoby.

5 / 15.10.13
Rameno nebolí! Tedy.... nebolí po té včerejší námaze, pohyb vzad je ještě stále bolestně cítit. Dodělala jsem objednané čerty, z těch tedy mám velkou radost protože se podařilo opravdu docílit toho že je poznat kdo je čert a kdo čertice a mamině ještě něco pro jejího přítele. A jelikož se ještě nechalo sluníčko vylákat zpoza mraků, a mě bylo líto trimovat Bobeše doma vytáhla jsem si trimovací stůl na terasu a užívala si při práci teploučko.

6 / 16.10.13
To že jsem zvládla Bobeše vytrimovat bez obvyklé bolesti zad mi udělalo tedy ale velkou radost. Já vím, může se to zdát jako prkotina, jenže kdo měl někdy problém s bolestí zad ví o čem mluvím. Jakýkoli pohyb je boj a ještě při tom cokoli dělat je někdy pěkný martýrium. Druhá radost je z toho že se čerti po zaslání mmsky líbili. Ještě doladit převzetí....a pak hurá na další práci....

7 / 17.10.13
Zatažené ubrečené ráno, bolí mě v krku, nálada pod psa. Nula bodou pro radost. Ať se snažím jak se snažím, prostě nic.....nejspokojenější za celej dnešek budu až se zahrabu pod peřinu...

17 komentářů:

  1. Když jsem byla minule na masáži zad,  nechala jsem si udělat poprvé havajskou. Místo odpočinku jsem ale  pořád někde lítala a druhý den myslela, že budu muset k doktorovi. Nějak se mi něco bloklo na levé straně a trvalo dva dny, než jsem se mohla pořádně hýbat. To mě přivedlo na myšlenku, proč se pořád za něčím honím a začala pořádně přemýšlet o životě. Stejně jsem ale nic nevykoumala.

    OdpovědětVymazat
  2. Wendy, po závodě museli jednoho chudáčka koně utratit.

    OdpovědětVymazat
  3. Na dostihy se nemuzu dívat,je mi tech konu hrozne líto!A kdyz neco bolí a clovek nemuze jak by chtel,tak to znám moc dobre.Doktor byl toho názoru,ze nejlíp je bolest ignorovat....

    OdpovědětVymazat
  4. Bolest je protivná, zvlášť ta nepřestávající. Ta nejde ignorovat.

    OdpovědětVymazat
  5. Ten čtvrtek byl nějakej začarovanej. U nás bylo tak hnusně, dusno, smutno, nervózno....prostě na prd. Vyvalil se velkej pracovní problém a rok od roku snášíme takový stavy hůř.

    OdpovědětVymazat
  6. Mám koně moc ráda a Velkou Pardubickou srdečně nesnáším. Dost mi vadí ti pomlácení koně.

    OdpovědětVymazat
  7. Možná se moc hrbíš u toho šití... chce to víc pohybu. Já jsem ráno taky obvykle jako přejetej válcem, ale rozhejbám to.

    OdpovědětVymazat
  8. Zavody koni nejsou nic pro mne.Preji brzke uzdraveni a hodne radosti do pristich dnu.

    OdpovědětVymazat
  9. [7]:U píchání...špendlíků.... jo to určitě.Teď zase má týden oddych, jsem na chatě tak zase budu courat po lese.

    OdpovědětVymazat
  10. [2]:To nevím, po Pardubické nebo jiném dostihu?

    OdpovědětVymazat
  11. [3]:Já vím že asi u člověka který koně miluje jak já to divné, ale i ty dostihy jsou prostě věc která ke koním patří. A bohužel i ty zlé nehody....ale je to už mnohem, mnohem lepší než v minulých desetiletích....

    OdpovědětVymazat
  12. [8]:Díky, je to už o dost lepší, i když to není úplně ještě O.K.

    OdpovědětVymazat
  13. [10]:Po této Velké Pardubické.

    OdpovědětVymazat
  14. Bolesti zad a kloubů znám důvěrně, Vendy, trápí mě už asi 15 let, někdy je to zlé a někdy horší, ale zatím se to dá vydržet.

    OdpovědětVymazat
  15. [15]:Já už si raději někdy klekám než se ohýbám. Ale je to kolikrát ještě horší .Ovšem pro kolemjdoucí o to lepší dívadlo.

    OdpovědětVymazat
  16. Dá se to brát pozitivně. Bolesti zad se zlepšují, výroba čertíků se zlepšuje a zlepšilo se i počasí.

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....