Vážně, asi nejsem zcela normální....
Tedy podle mé dcery. Včera jsme se vrátili s mužem z výletu do Orlických hor, kam jsme se
vydali na zkoušení foťáků. Já nového a muž se učil s mým původním. Tak občas na výstavách s ním fotil, jenže nějak moc dobře mu to nešlo. Není to žádná složitost, ale prostě ho neměl "v ruce"....
Už tu na nás čekal syn který se na ten můj "zázrak" samozřejmě přišel jako fotografovací fanda podívat. Zvlášť po tom co jsem mu dala za úkol aby mi o tomhle foťáku zjistil šechno co se dá, od výhod po nevýhody a od kladných po záporné reakce. Vzhledem k tomu že záporných věcí našel opravdu minimum není divu že byl dost zvědavý.
Jak jsme tedy tak diskutovali a prohlíželi, on zkoušel pronesla do toho dcera onu větu která mi v hlavě pořád vrtá."Proč sis koupila takový foťák, když sedíš pořád doma a nikam nejezdíš, vždyť jsi za ty peníze mohla mít perfektní dovolenou!"
Ano, má pravdu děvenka. Nikam nejezdím, doposud jsem nebyla ještě nikdy u moře, ba co víc mohla jsem si splnit jeden ze snů a navštívit Řecko. Ty peníze z toho pojištění by na to pohodlně stačily a nemusela bych se o nic starat. Jenže...samotné se mi nechce, mužskej na tohle není a dcera by se mnou samozřejmě nejela. Tudíž jsem prošvihla v naší situaci asi jedinou a poslední šanci se někam podívat.
Mohla jsem si za to koupit i čtrnáctidenní pobyt v lázních, mým zádům by to jen prospělo, a těch čtrnáct dní bych i přežila, zvlášť třeba v takové Třeboni nebo Luhačovicích. Fotila bych si dál svým Fuji a záda by mi poděkovala.
Mohla jsem v pohodě obměnit šatník, botník, dopřát si kosmetiku, kadeřnice. Dokonce bych si po došetření ještě několika pár tisícovek mohla nechat udělat pěkná očička bez pytlů pod nimi a spadlými víčky. Nemluvě o nějakém hezkém obrázku na kůži....
Ale ne, já se nechám totálně zblbnout a dám na své srdce místo na rozum a koupím si foťák!!!
Buď to už je počínající stařecká demence nebo jsem vážně šílenec...protože takových šancí jsem si nechala ujít.
Jenže....
A jak jste na tom vy? Dáváte přednost rozumným řešením nebo se vrháte do šíleností? Převládá hlas srdce nebo rozumu?
:o))) neboj, vyrazíme spolu do Řecka i se zrcadlovkama...dobrá volba Vendy
OdpovědětVymazatKdepak rozum, do všeho se vrhám po hlavě, nepřemýšlím, co by mohlo za peníze být . Když po něčem toužím, tak naspořím, koupím a nelituji .
OdpovědětVymazatJsem já to ale trulo, kdybych se lépe podívala po menu, tak bych viděla hned ten nový zázrak.Ten byl jedním z možných mých voleb, ale pak jsem zůstala u panasonicu. A k tomu šílenství. Já bych řekla, že šílenec nejsi. Ono se to má tak. Sice toužíš po Řecku, jako já, ale to by sis užila 14 dní, nafotila a navstřebala zážitky a dost. kdežto s foťákem zažiješ mnohem víc a dýl. Až si ho úplně osaháš a poznáš, co umí, tak bude každé focení i to na zahradě a v blízkém okolí zajímavé a bude ti stále přinášet zážitky a nejen 14. dní na dovolené.
OdpovědětVymazatKdepak, já jsem na tom podobně. Někdy se rozumem řídit nedá. Před čtyřmi lety jsem si koupila karbonové závodní kolo, které už téměř nevyužívám.
OdpovědětVymazatJá sice přemýšlím,než něco koupím,ale když mě něco osloví,tak tomu propadám beznadějně. Tobě se nedivím,ráda fotíš a určitě si s tím fotˇákem vyhraješ,je to už vyšší třída,která Tě určitě uspokojí. Jen fotˇ,už se těším na snímky.Máš na to a časem třeba zazáříš nějakou výstavou.Hlas srdce je ten správný.
OdpovědětVymazat[1]:Ahojky....obávám se, že koupí toho zrcadla jsem totálně vyčerpala veškeré možné finanční rezervy které ještě někde v podobě pojištění či podobných záležitostí byly...takže budu ráda když se dostanu tak na Dobříš na zámek fotit....anebo někde v Praze. Ale jo s tebou bych jela klidně, protože dvě takový ukecaný fanatičky s foťákama a dandíkářky k tomu, to je tak šílená kombinace že to opravdu stojí za to
OdpovědětVymazat[2]:Ani nevíš jak jsm ráda že existují stejně postižení jedinci!
OdpovědětVymazat[3]:Tak on se tam tak skromně krčí, že moc vidět není . A víš že něco podobného dceři opáčil i syn? Docela jsem byla překvapená. Jenže on je taky fanda do focení a ne do cestování....To já bych zvládala s radostí oboje jen není pořádně s kým.
OdpovědětVymazat[4]:No copak ty, ty jseš echt šílenec....i když jsem si konečně ve třiceti pořídila svoje úplně první kolo taky jsem byla nesmírně nadšená a nadupaná na něm jezdit. Teď už jsem nebyla na kole pět let. Jenže mužskej se o víkendu nudil, všechny kola namazal a nafouknul, takže asi zase budu muset vyjet. A co se týče tohop foťáku ač je to můj už šestý, tak je to teprve první který jsem si osobně koupila. Všechno před tím jsem vždycky dostala k vánocům či narozkám. I když velkou účast na tom má i ten můj kamarád kterej mi ho vlastně představil.
OdpovědětVymazat[5]:Tady to právě taková láska na první pohled byla. To samé s telefony, taky mi musí na první kouknutí sedět a pak po tom opravdu dokážu strašně toužit a když se to podaří dovézt do konce jsem opravdu šťastná. Já dávám na srdce hodně a hodně mne to ale trestá a někdy i bolí. To ale ve vztazích....
OdpovědětVymazatCo ti asi může odpovědět člověk, který si místo luxusní dovolené u moře dopřál fotografickou neprodejní výstavu ve vlastní režii? A kterej toho navíc ani v nejmenším nelituje, protože to považuje za skvělou volbu!
OdpovědětVymazatJsem šílená plně stejně a jsem s tím spokojená. Vybrala sis, co tě těší, vybrala sis dobře
OdpovědětVymazatZáleží na tom, jak je ta šílenost velká. Pokud po něčem hodně toužím a mám na to zrovna finance, tak ta touha docela určitě zvítězí. A dám tomu přednost před všemi jinými možnostmi jak utratit penízky. Ale protože momentálně nemám kaček nazbyt a ještě asi hodně dlouho mít nebudu, tak budu muset své touhy dát k ledu.
OdpovědětVymazat[11]: Tak ty patříš mezi ty stejně postižené, tudíž od tebe bych ani jiné řešení nečekala.... To že mi nepřišla ani jednou na mysl jiná možnost využití těch peněz mne strašně po té otázce překvapila. Byla jsem tak zaslepená láskou že v tu chvíli pro mne ani jiná neexistovala. Zamyslela jsem se nad tím až po tom co se tak dcera otázala. Nevím jestli teď bych jednala jinak ale určitě bych tak jednala i za ty dva roky kdy to původně mělo být aktuální.
OdpovědětVymazat[12]: Asi ano, za tu šílenost můžou dva činitele, Blog.cz a můj kamarád Vlastně kvůli oběma tolik fotím. A pak vlastně Bobeš, kvůli němu blog vzniknul...
OdpovědětVymazat[13]: Tak já už žádné kačeny také nemám a mít nebudu tudíž tohle byla poslední taková akce....Leda že by se někdo našel kdo by ty mé výtvory kupoval
OdpovědětVymazatŘadím se do party šílenců. Já bych si koupila foťák, nějaká dovolená a nevím co všechno by mi nemohlo nahradit ty nádherné chvíle s tím maličkým nesmyslem v mé ruce, to kouzlo, když z něj vytahuji fotografie a třeba na mě koulí svá krásná kukadla vážka. No to mi přece nemůže nic na světě vynahradit.
OdpovědětVymazatMyslíš,že je rozumné spoléhat na rozum
OdpovědětVymazat[18]:A kam přímo do Orlických hor? Taky jsem konstatovala že to teď budou mít ježíškvé o něco dražší. Oni přeci jen ty objektivy něco stojí. Chtěla bych postupně makro a s větším zoomem. A pak do špatných světelných podmínek. Ten teď měli, za dobrou cenu ale už nevyzbylo. Tak zase jindy.....
OdpovědětVymazat[19]: Pojedeme do kempu v Zákoutí u Deštného.Byly jsme tam loni moc spokojení,ale jen na tři podmračené dny,tak doufám,že letos to bude lepší
OdpovědětVymazat