Miluji březnové Idy
říkám si letos "Sakra, co kdyby..."
už jaro přišlo k nám. A zima skončila
konečně tenhle svůj předlouhý flám.
Miluji březnové Idy
a co kdyby už se šály a svetry
ve skříních a na policích nepletly.
Jen šál lehký, co tajemství skrývá
dekoltů žen. To asi zatím je jen sen.
Miluji březnové Idy
a říkám si kdyby tak konečně
k radosti mnohých, přestalo být slunce netečné
a svým teplem konečně zahřálo
údy přemrzlé....ach jak to by mi bylo milé....
Zatím jen jak ten César hynu
březnovým Idám neradostně kynu.
Kde teplo je, kde slunce jas,
však sníh a mráz stále dýku svou zvedá a bodá...
Ale nejen březnové Idy nesou mráz
i v tvých slovech někdy zastudí
a mé srdce se v hrudi zastaví
a já naříkám I ty Brute? Už zas?
Kdo ještě z vás může říci:
"Nesnáším zimu, tu studenou pijavici!!!"
Skvělé to je
OdpovědětVymazatTy píšeš básně Vendy? Ta je naprosto úžasná - úplně se s ní ztotožňuji a křičím - nesnáším zimu!!!!!
OdpovědětVymazat[2]: Jo, jo, mám tu rubriku s básničkama
OdpovědětVymazatHlásím se k onomu provolání!
OdpovědětVymazatDíky ti za pochvalu
OdpovědětVymazatHrdě se hlásím k tomu, že já mám zimu ráda, nesnáším spíš horké léto. Přesto se mi tvoje báseň moc líbí, Vendy!
OdpovědětVymazat