28 března 2021

Co to tu máme? ....

 


.... na náměstí?



.... nějaké fotky za výlohou...


.... co to asi je? podíváme se ještě blíž ....


No a je tu. Símo, moje jubilejní výstava. První a pidimini. Bez fanfár a bez oslav, ty jsi nemusela ke kadeřnici a kosmetičce, a dokonce jsi ani nemusela nikam jezdit. Jak už jsem se zmiňovala, přihlásila jsem se do této akce . Výloha se našla, tiskárna se našla, byť malé výhrady bych k ní měla, ale zas na druhou stranu musím říct že měli skvělý přístup, a dokonce mi i přidali na hotové fotky očka na zavěšení, ač jsme se o tom nijak nebavili. A tak jsem včerejší dopoledne věnovala věšení fotek do předem připravené výlohy.
Jen co se moc nepovedlo, byly fotky instalace. Začalo totiž silně pršet, takže jsem to musela hodně rychle nacvakat aby mi nemoknul moc objektiv. Tak jsem vám fotky ještě zvlášť tady stáhla aby jste viděli které tam vlastně jsou ....







P.S. A víte co mne bavilo ještě víc? Následná propagace akce! Nejen na fb stránkách kde jsem v jedné skupině o fotkách ČT, ale i v regionálním deníku kam jsem sesmolila tuto malou noticku



Tady všude se lidé účastní ....




Jsem zvědavá, jestli se z té třebovské skupiny třeba někdo přidá, protože jim přece musí bejt blbý, když jejich město propaguje Pražák!!!

27 března 2021

Nějak jsem si ....

 


.... to trochu zakřikla. Původně sluníčkové ráno
se nám nějak zatáhlo, a na obloze zas převažuje šedá barva. Alespoň že je teplo. Snad nebude pršet, má přijet dcera s Bobulí tak buď vyrazíme na procházku, nebo budu rozvážet mulč na nové záhony. Bobule strašně ráda něco pořád hrabe, nosí a vůbec pomáhá na zahradě. 
Jen když tak koukám na posledních šest let ve fotkách, budu muset evidentně změnit téma. Protože de facto na nich dobré dva měsíce není nic jiného než krokusy, sněženky, bledule, talovíny a jiné jarní brzké květy ....

26 března 2021

A už to jede ....

 

.... na plný pecky! Ptáte se co? No přece JARO!!!
Venku je krásně teplo, sluníčko hřeje a svítí, motýlové začínají lítat stejně tak i včelky. Talovíny mají kvítka jak malé talířky, drobnokvětým krokusům začínají konkurovat ty velkokvěté, a objevují se i první květy orsejí. Počítám že do týdne začnou svou parádu ukazovat i křivatce. Doba, kdy začínám ožívat se sluníčkem a teplem i já, navíc jsem se dozvěděla potěšující zprávu že už nemusím chodit dopoledne do práce a čelit tak neustálému psychologickému tlaku jedubaby a jejích kolegyň. Navíc je ještě naštvaná (na mě) že se jí dostalo určitého varování a vynadání od kuchaře, kterému srovnání do latě pomlouvaček tak nějak skoro nařídila jeho dcera, která je momentálně mou spolupracovnicí a které je jejich přístup k mé osobě velmi nepříjemný. A to jsem si říkala, že to bude pěknej vopruz dělat s dcerou šéfa.... 
Protože svítí sluníčko, dáme si tentokrát i sluníčkově žluté květy 

25 března 2021

Poslední ....

 

.... fotky ze "studené" série si dáme dneska, dokud 
mi jde net. Nějak nám to tu dělá psí kusy, jde, nejde, jde, voláme, slibují, a ono to stále jde a nejde. Dneska zas v noci trochu mrzlo, byla jinovatka jak hrom, ale než jsem si dopila kafe s chtěla vyrazit fotit, sluníčko už stačilo všechno rozehřát. Jinak mám už hotové fotky do výlohové výzvy (nějak mi pořád slovo výstava nejde z pusy, protože šest fotek formátu A3 ve výloze mi jako výstava moc nepřijdou) dneska se pro ně (doufám) dostanu, což zatím ale moc nevypadá ....

22 března 2021

Krokusově ....

 

.... a studeně pokračujeme v obrázcích. Dnes první den
ani neprší, ani nesněží a ani v noci nemrzlo, nicméně studeno je ještě dost a dost. Ale snad už to jaro někde číhá za bukem, dneska na mne vyskočil titulek "Jaro na dosah! Má být až 17°C! " No to doufám, protože už mám toho studena opravdu plný zuby. Už bych ráda seděla v altánku a přemýšlela tam, co všechno na zahradě vylepšovat ....

21 března 2021

Dnešní mrholení ....

 

.... se opět zvrhlo v jemné sněžení a tak můžeme 
klidně pokračovat v dalších brzce jarních fotkách. Samozřejmě jsem nafotila fotek víc, jak jinak, a tak je kam sáhnout. A doufám, že tenhle týden už budu moct vytáhnou na cesty do práce konečně kolo abych se konečně rozjezdila a nemusela funět do sebemenšího kopečka jak se mi to teď stává, když se náhodou vyvrbí jeden den, kdy svítí sluníčko. Potřebuju to proto, abych se mohla zajet podívat jak jsou na tom bledulky v rezervaci. Zatím se tedy mrkneme na ty moje na zahrádce ....

20 března 2021

Dnes je tak akorát ....

 


.... čas na nějaké sluníčkové fotky. Je první jarní den
venku to tak vůbec nevypadá, neb je tam kosa, poletuje sníh a jediné co připomíná jarou jsou radostně řvoucí ptáci. Den, dva zpátky tu ale do jinovatky svítilo úžasně sluníčko a tak jsem šla opět projít zahradu. A vyvětrat tentokrát jiné starosklíčko, a to heliose ....

18 března 2021

Určitě mi ....

 


.... dáte za pravdu, že záchod rozhodně není 
místo, kde by jste očekávali vyznání lásky. A to tak krásné, jaké se mi za celý můj život nedostalo od žádného z "mých" mužů. Ať povolených, zákonných či nezákonných. Vyznání při kterém se vám rozbuší srdce a vhrknou slzy do očí, neb je pronesou mile a žvatlavě tříapůl leté rtíky, při sezení na trůnu když si stejně staré ručky přitáhnou vaší hlavu a do ucha zašeptají tak, že to je slyšet na metry daleko " Mám tě ráda, babičko, a teď buď babička, až půjdeme nahoru tak taky, ale pak už můžeš být zase zlý čert!"
Abych uvedla na správnou míru, hrály jsme si v pokoji na čerta který strká malou kočičku do pytle. Samozřejmě že malou kočičkou byla Bobule a pytel do kterého jsem jí strkala, resp. balila byl sedací polystyrenový bag. Zlého čerta chtěla sama, protože hodný se jí moc nezamlouval. Nevím čím tedy dnes strašit děti, když si vybírají že chtějí zlého čerta a ještě se tomu na celé kolo řehoní. I když je mi jasné, že v jejím případě první čert kterého by potkala nebyl podroben bližšímu zkoumání jestli je nebo není hodný a nastal byl mohutný řev a úprk do mámina náručí. No řekněte, dá se tomuhle odolat? 
Jo, a co vy, na jakém neobvyklém místě vám někdo někdy případně vyznal lásku?


17 března 2021

Tak jsem to ....

 

.... pěkně prokoučovala. Moje blbost. Nedávala jsem pozor
a místo smazání sledovaného ale nefunkčního blogu jsme smazal ten funkční. Chudobku. A tím pádem jsem projela druhé kolo Hudební abecedy do které jsem měla okamžitého svého favorita v podobě skupiny Bon Jovi a písničky k filmu Mladé pušky. Byť stejně jako u všech skupin které se mi líbí mám ohromné dilema kterou jejich písničku vybrat, protože se mi líbí všechny stejně. Ale vždycky je něco co mne na té vybrané něco zaujme. Klip, melodie, anebo i třeba film ke kterému byla jako titulková složená. A mě se líbí v tomhle případě jak film tak i písnička.
Takže aspoň dodatečně jí sem loupnu.



Ale aspoň jsem chytla písmeno C a Č kde tedy mohou být obě anebo jedno. Já tedy volím písmeno Č, protože už nějakých dobrých patnáct let je mou srdeční záležitostí a to tedy sakra hodně velkou skupina Čechomor. Desky nebo živáky, televizní záznamy, prostě cokoli co se namane velmi ráda využiju. Jejich spojení roku a folku je jediněčné a jediní kdo se tak trochu mohou s nimi srovnat je Vlasta Rédl a svého času i Fleret. Horší je, kterou písničku vybrat, protože je miluju všechny stejně. Nicméně dnešní volba padla na písničku která má v sobě hodně energie a hned po Proměnách patří na živácích k té nejžádanější. A je fakt, že na posledním koncertu který jsme navštívili v Litomyšli si jí posluchači skoro vydupali a vytleskali a musím říct, že hudebníkům by stačilo jen hrát hudební linku a posluchači to bezchybně zazpívali za ně. Jo, a parádně se při ní hopsá a vykřičej hlasivky !


Tedy chtěla bych poprosit Chudobku, jestli by bylo možné, že bych místo C a Citronů mohla dát ještě jednu od Čechomorů. A to Sedem nocí. Mám jednu krásnou vzpomínku na takový malý polosoukromý živák, kde jsem tuhle písničku slyšela poprvé. Není z těch zrovna nejhranějších, ale já jí mám nesmírně ráda jak pro nezvyklý zvuk elektronických houslí (než jsem jí viděla naživo, myslela jsem že to je el. kytara) ale i pro to super nasazení Karla Holase při zpěvu. A za třetí jsem měla možnost ten koncert sledovat v přítomnosti dvou lidí na kterých mi opravdu hodně záleží.








12 března 2021

Back to .....

 


.... future winter. Poslední dny sice byly krásně
slunečné, ale také stále hodně studené a v noci i slušně mrzlo. A vznikla z toho další série Mrazíkova čara. Ale tak krásné ledové malby, které jsem tu už měla z toho nebyly. Nicméně i tak to jsou malá umělecká dílka ....

11 března 2021

Testování V síti ....

 

.... aneb co kdo vydrží. Téma testování už jsem 
tady jednou otevřela, a jednalo se možná o dost zcestný ale v dnešní době všeříkající názor na to, jaká je u nás situace s nemocí covid. Firemní testování prý znásilňuje osobnost testovaných. Můj názor jsem tu také psala a vy jste ho měli v komentářích  možnost vyjádřit, což jste také v hojném počtu udělali. Jak jsem zmiňovala, i mne od tohoto týdne testování dostihlo, a tak jsme v úterý s osazenstvem kuchyně vyrazili. A i tady jsem se na vlastní kůži setkala s oním názorem, že to je blbost, že stejně pochcípáme všichni bla, bla, bla..... jak po absolvování výtěru vyřvával jeden z testovaných dělníků po chodbách. Na výběr jsme dostali buď test z nosu nebo z krku. Vzhledem k tomu, že jsem chvíli před testem dopila svou ranní kávu, odmítla jsem se o ní podělit s ostatními, takže jsem zvolila nos. Tak že bych se stala milovníkem nejdřív lechtání a pak prošťouchnutím nosní dírky, to nehrozí, nicméně se mi krásně uvolnila, takže v pondělí si nechám pročistit i druhou. A stále mám možnost volit i krk. Výsledek? Kupodivu a naštěstí negativní. 

Testování co všechno se dá vydržet když si o vás myslí že je vám dvanáct a vy jako dítě trávíte čas na netu, aneb vědí vůbec rodiče co jejich děti dělají na netu? Tak tomuhle hodně drsnému tématu se věnuje i Lvy oceněný snímek režiséra Víta Klusáka V síti. Tři plnoleté herečky které ovšem oplývají vzhledem dvanáctiletých dívek, tři studia v podobě dětských pokojů, tři falešné účty na sociálních sítích a proti nim za deset dní na chatu  2500 predátorů v podobě mužů (ale i jedné ženy), hodných strejdů, kteří přímo hoří "láskou" k malým holčičkám. Od první chvíle, kdy se herečkám profily založily uplynulo necelých pět minut a už na nich přistálo několik velmi nechutných fotek či videí. Žádosti o svlečení, o masturbaci před kamerou, zasílání pornografických videí, i chlubení se vlastními chloubami a onanie před webovou kamerou. Lichotky, nabídky peněz a žádosti o osobní setkání. Následné výhružky o rozeslání nahých fotek které na dívkách vyloudili (fotily je náhradnice) po netu, do školy, rodičům a kamarádům pokud dívky nepřistoupí na jejich požadavky. 
Při natáčení filmu byli i odborníci jako psychiatři, sexuologové, právníci a říkat že byli nadmíru zhnusení a vyděšení, stejně jako celý štáb a obzvlášť všechny tři herečky, snad ani nemusím říkat. Drsný pohled do myslí a chutí mužů, kteří navenek žijí docela spořádaně, jeden dokonce vedl dětské tábory a práci s dětmi se věnoval dlouhou dobu. Myslím, že tenhle film by se měl povinně promítat jak ve školách, tak hlavně rodičům, protože oni bohužel mají na tomhle také svůj velký podíl viny, když dětem věnují tak málo pozornosti v tom co dělají. Pro mnoho z nich je to i výhoda, děti se zabaví na počítači, tabletu, telefonu a dají jím pokoj, nic po nich nechtějí ... ale už netuší, jakou cenu za to ty děti kolikrát zaplatí. A někdy zaplatí i životem. 
Naštěstí? si po natočení filmu policie přebrala veškerý materiál a rozjelo se vyšetřování. Ovšem jestli obviní všech 2500 mužů, to by mne samotnou velmi zajímalo. Měli by, protože jeden každý z nich porušil nejméně tři nejdůležitější paragrafy za které je sazba většinou kolem deseti let nepodmíněně ....