Krampusové, Krampuslauf, Perchti a tradice ....

Dostávám se tedy k tomu, proč jsme původně s dcerou do

Rakousky chtěly vyrazit. Samozřejmě za Krampusama! Pozor, neplést

si Krampusy s našimi zcela neškodnými čerty doprovázejícími Mikuláše a Anděla.

Jediné co je s našimi čerty spojuje je jejich den 5. prosinec. Ale v horských vsích, odkud

vlastně podle pověsti pochází chodí od listopadu až do ledna.

Krampus tedy není totéž co čert, byť tak někdy může vystupovat.

Jedná se o alpské strašidlo, které se objevuje okolo Adventu. Starověká tradice která vznikla

v Rakouských Alpách a odtud se později rozšířila do celého Rakouska, ale i do Německa, Slovinska,

Maďarska, Chorvatska a severní Itálie.

Jméno Krampus pochází ze slova KRAMPAS, tedy něco neživého. Za doby inkvizice byla tato

tradice trestána smrtí. Dnes se pořádají průvody, Krampuslaufy, kterých se účastní různé

skupiny a soutěží o to kdo bude příšernější, kdo bude mít nejlepší masku, kostým .....

Mají propracované choreografie jak nejvíc postrašit diváky. Jezdí na různých povozech, zvoní

kravskými zvonci, chřestí řetězy.

Masky jsou umělecká díla, vyřezávaná ze dřeva, kostými jsou šité z kozích nebo kravských kůží,

takže některé i ďábelsky zapáchají. Ale jsou i dost drahé (cca 20 000 Kč) a dědí se v rodině.

Ke Krampusům patří dlouhé rohy na maskách které jsou z horských koz, krav, muflonů či kamzíků.

Těžké řetězy, kravské zvonce a březová košťata kterými vyplácejí přítomné diváky a má to

stejný význam jako naše pomlázka. Samozřejmě k nim patří i dlouhé čertovské ocasy s žíněmi

kterými také vyplácejí. A prý to dost bolí. Zvonci zvoní proto aby odháněli zlé lidi.

Kostýmy jsou velmi propracované stejně tak jako masky a celý komplet může vážit až 30 kg

proto v nich povětšinou vystupují velcí a silní mladíci, což ještě umocňuje jejich ďábelské vzezření.

Ale vyskytují se mezi nimi i tzv. Perchti, ti jsou v průvodech pro vyrovnání zlých a dobrých sil

a zastupují dobro. Byť je nějak moc odlišit nejde .

Největším Krampuslaufem je známý Schladming, kam se sjíždějí skupiny z celého Rakouska

a pak Salcburk. Tady v Retzu jich nebylo tolik, ale výhodou bylo, že se s nimi člověk při troše

štěstí (tedy pokud přežil útok šílených českých fanoušků) mohl vyfotit, což třeba ve Schladmingu nelze.

V posledních dvou, tří letech se ale tato tradice dostává i k nám a tak už není úplně nutné

za Krampusy jezdit až do Rakouska, pokud to tedy nemáte za hranice kousek.

Mám totiž dojem, znajíc české čerty, Mikuláše a anděly a jejich náklonost k alkoholu, že

v jejich podání a stavu mohou být i dost nebezpeční. V Rakousku sice občas také něco ucucnou,

ale je to tam dost hlídané, takže by se taky mohlo stát, že by na příští rok mohli mít zaracha.

Nástup Krampusů v Retzu byl opravdu velmi ďábelský, už zdálky bylo slyšet bubny (připadala

jsem si na chvíli jako bych se dostala do bitvy mezi skřety a elfy, ostatně masky Krampusů ty skřety připomínají

hodně) rudo na obzoru (tedy za bránou kudy nastupovali) řinčení řeťězů, zvonění zvonců (syn prohodil

že se blíží stádo koz) a túrování motorů ďábelských vozítek. Kouř který se vyvalil z brány byl

taky dost ďábelsky autentický a pak nastalo šílenství a já viděla úplně prd. To se totiž narvali všichni

předemnou stojící k provazům ve snaze ulovit ten nej záběr. Takže já to sklapla a vyfotila

při samotném průvodu jen jednoho Krampuse a to jen proto, že stál na dost vysokém voze.

---

To je on, a jako světlo mi posloužily blesky od ostatních foceníchtivých v davu

Další fotky jsme nalovila už mezi lidmi kde se Krampusové procházeli.

Vždycky když byl někde véliký shluk, bylo jasné že tam někde nějaký je ....

ale i tak to šlo dost těžce, protože do mne dost nevybíravě strkali a hrkali se mnou

další kteří chtěli mít selfíčko s příšerou.....

A když už šílenství polevilo, byl čas na cigaretu a popovídání se známými

čili Krampus v civilu

Tenhle byl i docela fešák, co?

Nakonec jsem si svého Krampuse ulovila i já, byla to fotka pro dceru, která

bohužel kvůli nemoci jet nemohla....

Ještě že je synek tak vysoký!

P.S. Co mne ale hodně překvapilo, byly reakce dětí, kterých tu bylo

opravdu hodně, od pětiletých až po deseti, dvanáctileté. Čekala jsem opravdu

všechno možné, ale to, že budou mít hysterické záchvaty z toho, že se nemohou na SVŮJ mobil

vyfotit s Krampusem aby to mohli ukazovat spolužákům, tak to tedy ne. Obzvlášť

vedla jedna malá česká holčička která ječela a nadávala na celé náměstí že chce a chce a chce

a že jí to rodiče slíbili tak ať koukají nějakého Krampuse najít aby se s ním mohla

vyfotit. Jak později trefně konstatovala dcera, dneska se děti bojí jediného, že jim rodiče

seberou tablet, mobil a kreditní kartu ....

Ve městě .....

Správně časosběrně by teď měly následovat fotky ze západu

nad Retzem, ale já si je chci nechat až nakonec. A tak se trošku, ale

opravdu jen trošku projdeme po náměstí.

Je čtvercové, z kopce, a jeho horní části vévodí radnice. Vypadá spíš trochu jak

kostel, a má nádherná a rozlehlá sklepení.

Trochu mi bylo divné, že tu nejsou až na pár stánků s punčem a klobásami

žádné takové ty klasické adventní trhy. Což bylo dosti překvapivé, jenže ony byly! ale ne nahoře

ale dole.....

Kostel pod náměstím, pro nás to byl záchytný bod při hledání parkoviště

kde stál náš autobus.....

Vlevo věž radnice. Bráno cestou od mlýna nad městem

A teď několikrát radnice z různých úhlů a osvětlení

Tady jsme čekali na Krampuse, sice to bylo hned u brány odkud vycházeli, ale

na focení to nebylo. Jen synátor s jeho skoro dvěma metry měl dobrý výhled....

jinak skoro většina těch kdo tam stáli byli Češi a zase mi bylo za ně dost stydno.

Jako už několikrát na takových akcích v zahraničí. Jejich chování je prostě

někdy vážně nezkousnutelné .... nakonec jsem focení vzdala, se synem jsme si

náměstí pomalu obešli, ovšem nedalo se říct že v klidu,přes ty davy lidí to šlo

dost těžko a vydali se podívat na radnici a do jejích sklepení .....

Morový sloup v dolní části náměstí

Znojemská brána. V jedné z částí tohoto domu sídlí právě to Jihomoravské muzeum

A jsme ve sklepích. Ono totiž seta sklepení různě rozbíhají a zase sbíhají, část je z cihel,

ale část je vylámaná přímo v pískovcové skále a v těch se chodilo jak po méšečku,

jak je vlhko tak pískovec zvětrává do takového toho jemného písku známého

z Prachovských nebo Adršpašských skal.

A takhle krásně měli prodejci vystavené své zboží na adventních trzích.

Někdo měl přímo cihlové podložení, někdo jen kampingové stolky.

Ale nápad je to moc dobrý, k těm sklepením se to hodí. A to ještě výlez ze těch

sklepení je opravdu překvapující. Jdete a jdete chodbami a najednou bez varování

vyjdete v podzemní restauraci. Vonělo to tam přímo božsky....

Z podzemí vyjdete na nádvoří hotelu Aldhof, krásném areálu který už také zřejmě hodně

pamatuje. Když jsme se dostali na ulici, zjistili jsme jaký velký okruh jsme podzemím udělali.

A zaslechli jsme zvonce Krampusů a vydali se na lov .... a co jsem ulovila uvidíte zase příště.

Větrně bez větru .....

Z městečka Schiltern a jeho krásných zahrad

nás čekal už jen přesun směrem k našim hranicím, do

pohraničního města Retz. Městečko leží 12 km od Znojma, a tato

poloha ho zařazuje mezi Čechy asi k nejnavštěvovanější pro adventní

zábavu zvanou Krampuslauf čili pochod Krampusů (Čertů). První zmínka

se datuje do roku 1180 a město neslo jméno Rezze, což je pravděpodobně

slovanského původu.

V roce 1425 je město skoro celé zničeno husity, na 6000 obyvatel pobito a 8000

odvedeno do Prahy jako zajatci. V roce 1431 jej husité napadli podruhé.

V roce 1486 město dobil matyáš Korvín a až do roku 1492 patřilo pod uherskou korunu.

V té době se začala jeho vinařská tradice. V roce 1645 město dobil švédský generál

Lennart Torterson. není bez zajímavosti, že na náměstí je Jihomoravské muzeum.

Do Retzu jsme zamířili právě kvůli Krampusům, ale nejdřív jsme si zašli obhlídnout

starý větrný mlýn stojící na kopci nad městem. Je krásně zachovalý, a veřejnosti přístupný,

leč jen do konce listopadu. Takže o tři dny jsme tu možnost prošvihli.

Do města jsme přijeli zrovna když zapadalo slunce a tak krásně nasvěcovalo

mlýn i vinice kolem něj .....

---

Mezi dveřmi se dovnitř dá přes provaz podívat

Stará hřídel

Hned naproti stál zřejmě druhý mlýn, ale dnes je z něj obytný dům

Díky této zacházce jsme sice přišli se synem o nejlepší místa na pozorování čertů, a tím pádem i možnost

pořídít zajímavé fotky, což mne později trochu mrzelo, ale zas i tohle místo bylo kouzelné

a stálo za to k němu do kopce vyfunět.... už proto, že se mi tu podařilo

pár kousků západových fotek.

I když to tak nevypadá, stále jsme v Kittenberských zahradách ....

I když dnešní fotky mohou svádět k domnění že jsme v zoo, není

tomu tak. Stále jsme v expozici Kittenberských zahradách a to v Dětském světě

jehož součástí je i malý zookoutek. A v něm tři lamy a jedna modelka. Nevím jestli

je to modelka v kůži lamy, nebo lama se srdcem modelky, ale mezitím co se ostatní

věnovaly pastvě, tahle stála jak přibitá a každému pózovala. Ale opravdu pózovala,

jak zahlídla že máte v ruce foťák upřeně se na vás dívala a otáčela hlavu nalevo, napravo pak ánfas

a zase z profilu. Prostě něco co jsem ještě u zvířete nezažila. Spíš v okamžiku kdy vidí

foťák zdrhnou, nebo se otočí zády, případně sklopí hlavu. Jestli jí došlo, že

pokud bude takhle pózovat, vždy se jí dostane větší pozornosti než ostatním, či z toho

vytříská bonus v podobě něčeho na zub nevím, ale vážně byla hodně dobrá!

---

Zatímco tyhle tři se synchronně věnovaly pastvě, kámoška se předváděla ....

A tady je holka v celé kráse ..... no tedy nevím jestli to byla holka,

ale podle toho jak se předváděla, bych řekla že ano .....

A stála jak přibitá. Ani o krok neustoupila, ani se nijak neotočila, jen pózovala

Ty dlouhé chlupy nejsou chlupy, nýbrž řasy! A v tom je možná zakopaný pes. Mít takové

krásné oči a dlouhé řasy, pózuju taky celý den!

Ánfas ....

..... levý profil ....

...... pravý profil .....

..... a koketní pohled z polopříma

A kolegyně se dál pasou ....

Tolik z Kittenberských zahrad a teď nás čekal přesun zpět poblíž k hranicím

do městečka Retz, za hlavní odpolední atrakcí tohoto výletu. A to za

řáděním Krampusů.

Zahradní pelmel .....

Jako předposlední fotky z Kittenberských zahrad

týkajících se květin, výzdoby a pod. bude roztodivný

pelmel, který je nafocený v různých koutech zahrad, věci které mne

nějak zaujaly. Tedy ne že by toho nebylo v celém areálu málo

co člověka zaujme, ale vždycky se najde ještě nějaká drobnost

která je zajímavější a na které vaše oko spočine .....

---

Ty krásné březové svíčky měli po zahradách v aranžmá všude,

viděla sem spousty lidí které si je kupovali, ale nikde jsem je v prodejně nenašla.

Jako nápad skvělá věc.

Kostelů, kostelíků, klášterů, hradů, zřícenin a zámků

je v Dolním Rakousku opravdu hodně, takže asi není pohled do kraje kdeby se alespoň jeden nenašel

Dětský svět s tobogánem, skluzavkami a jinými, pro děti tak přitažlivými atrakcemi

Tenhle načuhující pták ze šrotu, m

ne opravdu rozesmál. Ten jeho xichtík je vážně

hodně veselý. A skvělý nápad udělat skulpturu ze šrotu. Takových věciček tam bylo

dost, ale mne prostě zaujal tenhle pták.

Takhle vypadá v celé své rezavé kráse

Symbol vánoc nejznámější. Cesmína s jejími rudými kuličkami

Takhle nějak to mělo vypadat a vypadá když svítí všechno co je ozdobené.

Za naší návštěvy se světlíška rozsvítila jen ve stiných částech zahrad.

Nevím jestli jindy slouží tenhle skleník svému účelu, nebo už je to jen

a jen čistě taková příjemná restaurace.....

Zákoutí s vánočními hvězdami. Jedna odrůda byla vážně hodně zajímavá, takovou

jsem u nás ještě neviděla, ale ta cena už byla vážně dost vysoká. Kdyby se mi podařilo jí

dopěstovat do dalších vánoc tak bych do ní šla, ale většinou jsem ráda že přežije svátky.

Jak si pohrát s perspektivou .....