A abych nezůstala pozadu, přidávám se prvním příspěvkem do plánované soutěže.
Je jedním ze dvou kostelů na Zámeckém návrší v Litomyšli a zároveň jednou z nepřehlédnutelných dominant tohoto města.
Pokud se na něj díváte přímo ze Šantova náměstí, může vám připadat že to není nic moc kostel. Ovšem opak je pravdou. Jakmile projdete úzkou boční uličkou, zjistíte záhy jak velká stavba to je. A pohledná. Nejvíc vynikne při pohledu z Klášterních zahrad a tak jsem i ten pohled zvolila jako ikonku této, doufám že snad vydařené soutěže.
A co o tomto kostelu říkají stránky města Litomyšl ?
Dnešní proboštský kostel Povýšení sv. Kříže vznikl původně jako kostel augustiniánského kláštera. Ten byl v roce 1356 založen tehdejším litomyšlským biskupem, vzdělaným kancléřem Karla IV. Janem ze Středy; augustiniáni sem na jeho popud přišli z kláštera u sv. Tomáše v Brně. Stavba kostela a konventu jistě začala brzy poté; kostel byl dokončen roku 1378.
Po obsazení Litomyšle husity a zániku kláštera byla ke kostelu v roce 1428 přenesena fara z kostela sv. Klimenta v hradním areálu. Na zničený konvent upomínají dnes jen odkryté oblouky křížové chodby na jižní straně kostela, kaple sv. Josefa se sakristií a nejspíš i část kaple sv. Markéty, dnes včleněné do budovy děkanství.
Jižní předsíň byla postavena za Kostků z Postupic v roce 1525. Po požáru 1560 byla zrušena poničená klenba a do kostela vestavěn dřevěný strop. Novou, nižší klenbu získal kostel až v průběhu oprav, které následovaly tři roky po požáru v roce 1601 za Marie Manrique de Lara, vdovy po Vratislavovi z Pernštejna. Po zaklenutí lodi byla postavena západní, tzv. Manričina předsíň s renesančním portálem. U kostela byla založena škola (přenesena jinam byla až roku 1777).
Gotickou podobu si dodnes zachovala především kaple sv. Josefa na jižní straně presbytáře. Do hlavní lodi byly v 16. století vestavěny západní hudební a severní literátská kruchta.
Od roku 1657 byl litomyšlským děkanem pozdější významný český historik Tomáš Pěšina z Čechorodu.
Barokní budova děkanství (dnes proboštství, resp. kapituly) byla podle návrhu litomyšlského architekta Jiřího Béby postavena v letech 1758-1763.
Velká část vybavení kostela je ze druhé poloviny 18. století. Hlavní oltář byl postaven v roce 1767, sochařskou výzdobu provedli František Pacák a Jiří Pacák ml., obraz Povýšení sv. Kříže namaloval Ignác Raab. Obrazy křížové cesty jsou z roku 1773, jejich autorem byl Josef Cereghetti. Kostel i děkanství byly poškozeny při požáru v roce 1775 i 1814, mobiliář ovšem zůstal z velké části zachován.
Terasa se schodištěm před kostelem byla upravena na začátku 19. století. Původní dřevěný krucifix z roku 1775 byl v roce 1806 nahrazen dnešním křížem kamenným.
Na konci 19. století byl kostel v několika etapách částečně regotizován, mj. za účasti architekta Františka Schmoranze, a získal tak v hlavních rysech svou dnešní podobu (novogotická je i část dnešního mobiliáře). Návrhy počítající s mnohem radikálnější přestavbou nebyly uskutečněny a chrám Povýšení sv. Kříže tak zůstal významnou a cennou památkou s mnoha zajímavými architektonickými a uměleckými detaily a fragmenty původní výzdoby.
Význam chrámu byl potvrzen, když při něm byla v roce 1994 - při příležitosti 650. výročí vzniku litomyšlského biskupství - založena kolegiátní kapitula.
Mezi lety 1995-2000 probíhala velká oprava kostela a proboštství. Budovy dostaly novou fasádu, v kostele byla osazena nová dlažba, odkryty nově nalezené nástěnné malby aj. V květnu 2000 byly také po téměř dvouleté práci vysvěceny nové varhany. Nástroj, který postavila firma Vladimír Grygar - Varhany Prostějov, nahradil starší varhany J. Kobrleho z roku 1902. Nové varhany byly koncipovány tak, aby umožňovaly interpretaci hudby všech stylových období. Jsou jedním z největších nástrojů ve východních Čechách.
Také díky rekonstrukci Klášterních zahrad v roce 2000 je i dnes chrám Povýšení sv. Kříže výraznou dominantou celého města. Dlouhá historie a umělecká hodnota chrámu zůstávají i nadále důležitou složkou jeho duchovního bohatství.
Toliko suchá historická data a teď něco obrázkového....
Pohledy na kostel ze Šantova náměstí
Žlutá budova je část probošství.
Několik detailů z průčelí
Zdálky to vypadalo že ten reliéf na sloupu je freska, až když jsem přišla blíž, zjistila jsem, že to je kamenická práce.
Průchod boční uličkou
Tady už je jasné že tenhle kostel je asi o něco větší než se může z přímého pohledu zdát
Zadní trakt s kaplemi
Bohužel i zde je parkoviště a autům se tak nebylo možné vyhnout
Probošství zezadu
Průhled brankou do Klášterních zahrad a další kostel do soutěže, piaristický kostel Nalezení sv. Kříže
A nakonec kostel vc celé své kráse. Můžete si i všimnout změny počasí. Zatímco první fotky jsou ještě za krásného slunečna, než jsem kostel obešla a nafotila a dostala se k tomuto pohledu už se pěkně zatáhlo.
.
