.... že do podzimní výzvy u Jarušky
přihlásím jen jeden článek s výběrem podzimních krajin nasbíraných během dvou výletů absolvovaných v říjnu, protože po operaci už foťák nebudu moci do ruky na nějaký čas vzít a tím to pro mne hasne. Jenže včerejšek kdy byla solidní mlha, trochu i námraza a do toho sluníčko mi prostě nedal, a já zase zkusila vzít nexíka do ruky. Nejdřív, na rozcvičení s oporou okna v detailech stále krásně kvetoucích bidensů v květináčích a když se ukázalo, že ruka zatím nemá námitky, šla jsem na zahradu. I tady jsem zvládla pár detailů s mezikroužky i bez nich. Nakonec jsem si dala zas něco na rozcvičení s odkvetlou pampeliškou kterou jsem našla na zahradě. Ale to už začala ruka protestovat, takže jsem raději její protesty poslechla a nechala focení. Ale díky tomu vím, že přece jen ten půst nebude dlouhý a budu moci nudu zahánět i tímto pro mě velmi příjemným způsobem. Dneska tedy květy které mají ty krásné tlumené podzimní barvičky a které mi dělají velkou radost a po loňských zkušenostech ještě dlouho dělat budou. Takže tímto přihlašuji svůj druhý článek do Jaruščiny výzvy Barvy podzimu ....
Letos jsem málem zapomněla dát do země montbrécie, takže k jejich sázení jsem se dostala až na přelomu května a června. Proto mi teprve teď začaly kvést. K jejich pěstování jsem se dozvěděla, že je narozdíl od mečíků ze země vytahovat nemusím, že sice vypadají jako mečíky, ale příbuzné jsou spíš s krokusy ( však latinský název je Crocosmia) takže když se na zimu zamulčují vrstvou listí nebo chvojí, přezimují stejně jako krokusy v zemi. Tak co se týče té vrstvy není problém, jsou v dosahu opadu magnólie, takže ta se o krytí postará velmi dobře, a pomoct jí můžu v nahrabání listů i já. Musím přiznat, že jsem se do těhle květinek zamilovala, obzvlášť do jejich zářivých odstínů, takže bych brala i jejich další barvy.
Vendy, to jsou moc hezké fotografie a do výzvy jsi je právem zařadila. Opravdu jsi mě potěšila. Děkuji moc za Tvoji účast a přeji Ti, ať se ruka brzy a dobře zahojí
OdpovědětVymazatPřeji ti příjemné dny a opatruj se.
Tak musela jsem to zkusit, obzvlášť když mám ty květy pořád před očima a lákají mě už hodně dlouho. Ty montbrecie jsem objevila náhodou že kvetou, už jsem myslela že letos budou mát jen listy.
VymazatVendy, dobře jsi udělala, jsou to krásné, barevné snímky. Na tom posledním je kytka, kterou jseM kdysi dávno chtěla mít na svatbu v kytici, ale nepovedlo se. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatMontbrecie vypadají moc krásně, takové maličké mečíky. Koukala jsem do katalogu cibulovin a mají je ještě ve žluté, rudé, oranžové s červeným okem, takže asi na jaře bude velké objednávání.
VymazatPřekrásné fotografie.Ty barvy jsou po dnešním dni,kdy celý den lilo,jako balzám na duši,
OdpovědětVymazatHezký víkend
Tady taky včerejškem začalo mokré ohavno.
VymazatByla by velká škoda tuhle nádheru nezveřejnit.
OdpovědětVymazatVendy, měj příjemný den. Helena
Děkuju moc. Jsou moc hezké ty bidensy, hlavně je překvapivé že původně ze žlutohnědých jsou červené a oranžovožluté. Už se těším na to, jaké květy mě čekají příští rok z toho množství už rostoucích semenáčků....
VymazatVija
OdpovědětVymazatVendy, velká nádhera. J
Děkuju moc!
VymazatKrásný, jako vždy! :)
OdpovědětVymazatA to tedy moc děkuju!
VymazatKrásné. Tak trošičku jako z jiného světa !
OdpovědětVymazatKlidný den !
Hanka
Vidíš, tak to by mne nenapadlo, květy z jiného světa. Třeba jsou, vloni mi kvetly ještě v době kdy nasněžilo a definitivně odešly až když začaly opravdu velké mrazy.
VymazatTo je překrásné, moc krásné fotečky
OdpovědětVymazatDěkuju moc!
VymazatKrásné fotky, jako vždy. Nyní jsi mne zaskočila. Já jsem vyndala ze země i ty bílé montbrécie. Prostě jsem s nimi zacházela jako s mečíky. Myslíš, že jsem jim ublížila? Nebo je naděje, že přežijí.
OdpovědětVymazatHele, já to zkouším. Četla jsem to v receptáři že se nemusí vyndavat. Můžou i nemusí. Teď bych je stejně nemohla vyrýt, tak to zkusím prostě takhle. Já je taky vyndavala, ničím tím neublížíš. Ty máš bílé? Já našla v nabídce jen červené, žluté, oranžové, oranžové s červeným okem nebo žluté s oranžovou. Bílé ani náhodou.
VymazatMoc hezké fotografie květů motbrecii, pochází z Afriky.
OdpovědětVymazatNo uvidím, ony teď už ty zimy nejsou tak mrazivé, dokonce třetím rokem mi v zemi přežívá jedna cibulka mečíku. Každý rok vyroste znovu. Tak uvidím jak mi tenhle experiment dopadne.
VymazatObdivuji, když někdo umí fotit tak krásně detail. To mi ještě moc nejde...
OdpovědětVymazatDěkuju, já to brala s mezikroužky, ale je to trochu těžší to udržet při ostření, člověk se dostane opravdu blízko. Se stativem by to sice bylo mnohem lepší, ale já si na něj nějak pořád nemůžu zvyknout.
VymazatVendy, fotografie přímo výstavní, ke kochání. Měj pohodovou neděli.
OdpovědětVymazatDěkuju moc Marti!
VymazatJe fajn, že ruka neprotestuje, když už jinak protestuje kdekdo proti kdečemu :-).
OdpovědětVymazatAsi takhle, ona neprotestuje hned, ale až po chvíli. Včera jsem zkoušela fotit na procházce a docela to šlo, i když na zpáteční cestě jsem si velice ráda dala malou přestávku u jedné známé.
VymazatV tuto dobu tak ohnivé barvy jsou překvapením. Paráda a ten bokeh!
OdpovědětVymazatCo se týče barev a dlouhé doby kvetení jsou obě květinky přebornice. Bidensy jsem vloni fotila když kvetly a byl napadaný sníh. A jelikož ten zatím spolu s mrazy nehrozí, pokvetou asi ještě dost dlouho. Jo, starosklíčka bokehy umí....
Vymazat