11 listopadu 2021

Na konec procházky ....

 

.... po Praze, se podíváme na jedno místo
které znám velmi důvěrně. Kdo byl v posledních letech v Praze, nebo se po ní pohybuje pracovně či v ní žije, určitě si všiml jak moc se rozmohly výletní nebo vyhlídkové plavby lodí po Vltavě. A že někdy to je docela pěknej frmol co se na hladině děje. Dřív jste na ní mohli potkat jen flotilu čtyř velkých parníků, co si teď vzpomenu tak to byl Vyšehrad, Vltava, a pak pár menších. Velké najdete už jen zakotvené podél náplavky, za to malými se Vltava jen hemží, a Malá Strana se pak hemží naháněči tmavé barvy kteří lákají na plavbu právě těmi menšími vyhlídkovými loďmi. 
Než manžel začal dodělávat dálkově maturitu, a tak nebylo už tolik času, měli jsme jako velkého koníčka loď. Tedy, nejdřív ho měl muž, když jsme se seznámili a vzali, tak jsem ho za svého přijala i já. Sportovní loď. A plavby po Vltavě nebo Labi, dovolené na lodi. prostě paráda. Když se měl narodit syn, malá loď se prodala, a koupila se větší, kam se vešli dva dospělí a dvě děti. Drandili jsme tak po Vltavě hezkých pár let, až jsme nakonec zakotvili tak nějak na suchu. A proč tohle všechno povídání? No protože když jsem se vracela ze Střeleckého ostrova zpátky na most a směřovala na Újezd na tramvaj, právě se do smíchovské komory chystala vjet jedna hódně velká výletní loď, a já si tak zas mohla připomenout nejen umění kapitánů těchto velkých lodí, ale i to, jak mi sami visívali v komorách po Vltavě i Labi na lanech přivázaní k pacholatům a čekali až nás pěkně celou bandu lodí zdýmnou. Loď už dávno asi neexistuje, ale mě láska k plavbě po vodě zůstala dodnes ....

Kde všude si nenajdou stromy místo k růstu ...



Je libo kávičku? Dnešní výletní lodi vám nabídnou veškerý komfort






Stejně jako u Tančícího domu jsem i na Újezdě potkala tuhle starou tramvajku 




Stále se nějak snažím nafotit tento památník na Újezdě a stále nejsem spokojená....


Proti bývalému pomníku s tankem, který nakonec skončil několikrát na růžovo je dnes jiný kus tanku, podle bílého pruhu to ale bude tank "osvoboditelů" z roku 68




12 komentářů:

  1. Vendy, moc se mi líbí i tahle procházka po Praze a hezké vzpomínky na plavbu na lodi. Musely to být krásné zážitky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No když pršelo týden z čtrnácti denní dovolené, a už jsi lezla do mokrých věcí a večer do mokrých spacáků, tak už to taková romantika nebyla. Nicméně na to stejně vzpomínám moc ráda a bylo to mnohem lepší než někde pod stanem.

      Vymazat
  2. Krásná procházka po Praze a zajímavé fotografie.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkné podívání do jiné oblasti Prahy.
    Mám k tvému obdivu k lodím blízko, léta jsem jezdila se svým Šemíkem ( horské kolo ) ke známým na loď, plachetnici a brázdili jsme Slapy, Orlík a pod. a byly to super dovolené.
    Po Vltavě v Praze jsem plula jednou, když mě pozvala spolu s našimi vnučkami druhá babička na plavbu s obědem. Taky parádní akce.
    Měj se hezky a foť, ať máme na co koukat.Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš, to jsi měla štěstí že jste měli plachetnici a na ty přehrady mohli. Já už chytla dobu, kdy na přehrady motorové lodě měli zákaz. Takže jsme jezdili jen po Vltavě nebo Labi, a občas na nějakou pískovnu. Po letech, když už jsme loď neměli se zákaz zrušil, protože se ukázalo, že ty lodní motory vodu čeřily a provzdušňovaly a nerostly v ní tak žádné sajrajty.

      Vymazat
  4. Ten Zoubkův památník je na focení zakletej, to znám moc dobře. Ale nevzdáváme se! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je. On je tak zvláštně situovaný do ne zrovna moc hezkého pozadí, nemá žádný rámec, nemáš tam kde najít nějakou ucházející kompozici s něčím do by ho doplňovalo takže se to ve dne špatně fotí, možná kdyby to člověk vzal z prostředka té křižovatky. Ve tmě když je osvícený to je jiná, zmizí to nehezké kolem a ty sochy vyniknou....

      Vymazat
  5. Také mám vzpomínku z Prahy na plavbu lodí.Vypravily jsme se se sestrou a našimi vnoučaty.Ten den bylo velké dusno a mě to tak zmohlo,že jsem na lodi usnula.Naštěstí sestra dohlédla na moje čtyři vnoučata.
    Krásné a zajímavé fotografie jsi pořídila.
    Hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako malá jsem se na plavbu některým u těch velkých parníků vždycky těšila. Byl to takový nedělní rodinný rituál. Pak jsme jezdili s mužem a to jsem přičichla k vodě ještě víc. Akorát že tady u nás žádná řeka na které by se dalo jezdit není. Tedy tam kde vy se dal provozovat vodní motorismus, nikdy mne nelákalo jezdit na kánoi. Uvítala jsem, když se jelo z Melku do Kremže lodí po Dunaji, to jsem si užila a teď si v prosinci zopáknu cestu lodí přes jezero Wolfgangsee.

      Vymazat
  6. Zážitek na vlastní lodi se nedá ničím vyvážit. Takovou zkušenost ale nemám, jen z těch výletních.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mne to bylo něco nového, celé dětství a dospívání jsem jezdila na chalupu a nic jiného mne nezajímalo. Na tu jsme s dětmi jezdili samozřejmě také, ale už jen krátce, pak se místo ní koupil tenhle barák a nakonec jsme to v Praze vůbec zabalili. No a teď vždycky slintám když vidím ty nádherné lodi a jachtičky který si můžeš koupit (samozřejmě když na to máš) a jak si můžeš v klidu jezdit po přehradách a všude kde my už nemohli

      Vymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....