úterý 20. dubna 2021

Není Mšeno jako Mšeno, natož Mšené ....

 


.... aneb já o koze a ty o voze. Tak nějak by se dala
charakterizovat moje poslední komentová a mejlová komunikace s Padesátkou. Na blogu měla v posledním článku fotky ze svého výletu a já, registrujíc jen název místa Mšeno (jak se nevyplatí nedávat při zeměpisu pozor zjistíte později) jala jsem jí v komentářích vyslýchat jestli šli tudy a tamtudy, jestli viděly to i ono. A že prostě ty lázně a okolí (a jsme u toho) stojí za vidění. 
Nabídla jsem že tam můžeme vyrazit ještě jednou a v klidu si projít jak lázně tak přilehlý lesopark, a vyšlápnout si i do nedaleké Budyně nad Ohří. S tím že spojení vlakem jsem našla. No, to už začala Padesátka větřit, až nakonec mi napsala, že každá mluví o jiném místě, byť tedy obě jsou ne zas tak daleko od Mělníka. Ona o městě Mšeno (no trochu mi falírovaly ty skály, nicméně v lesoparku jsou taky, a navíc na pohledech ze začátku minulého století bylo místo zvané i Mšeno) i taková trochu jiná architektura než jsem znala já. No a já zas o místě mé následné doléčby po operaci páteře Mšeném, nebo také městečku Mšené - lázně. O tomhle městečku už jsem na blogu psala, jenže článek patří do let u nichž po definitivním konci Galerie.cz zmizely fotky. No a tak se asi nic nestane, když si toto místo připomeneme znovu. Takže Míšo, tohle je to místo kam jsem tě tak urputně snažila umístit a které bych docela ráda ještě jednou navštívila.....

Mšené lázně jsou malý městys ležící na samém okraji litoměřického okresu, zhruba 12 km jihozápadně od Roudnice nad Labem a 14 km severně od Slaného, tudíž i v nevelké vzdálenosti od Prahy. Lázně zde byly založeny už roku 1762, v té době pouze s koupelovými a pitnými kůrami. Až později, když se zde objevilo ložisko slatiny, rozšířilo se jejich zaměření i na slatinné zábaly. Dnes se již místní bahno nepoužívá, dováží se sem třeboňské. Po celém lázeňském parku se mezi starými stromy schovávají většinou secesní lázeňské villy, ovšem největší stavební klenot celých lázní je lázeňská jídelna, kavárna a centrum společenských akcí, pavilon Dvorana. Je dílem českého architekta Jana Letzela, u nás  málo známé osobnosti, architekta ale i politika. Oč méně je u nás známý, o to víc je známá jeho stavba tzv. Atomový dóm, neboli budova, která jako jediná zůstala stát ve městě Hirošima po výbuchu atomové bomby. Letzel si Japonsko vůbec zamiloval a dlouhá léta zde žil a pracoval, a jeho zásluhou se  dnes staví po celé, seismicky velmi činné zemi domy odolávající otřesům. Po vzniku republiky byl jejím prvním velvyslancem v Japonsku. Pavilon Dvorana projektoval ve svých 25 letech a je nádhernou ukázkou secesní architektury z roku 1905. V lázních ještě spolupracoval na návrhu stavby jiného pavilonu,
 Villy Kyselky. Dodnes se do Mšeného sjíždějí studenti architektury z celého Japonska, neboť odkaz Jana Letzela jako architekta je v Japonsku stále živý a velmi vážený.

Jelikož v době kdy jsem tu byla jsem zdaleka netušila že jednou se vrátím docela fanaticky k focení a k psaní blogu, fotek svých mám jen pár, a to ještě fotil muž když mne do lázní vezl. Takže většina fotek je stažená z netu ...

Tak tohle je kulturní centrum lázní. Pavilon Dvorana



A takhle jsem se na ní dívala já, z balkonu mého pokoje


Altán pro lázeňský orchestr


Výzdoba vnitřku jídelny. Tady jsem sedávala na jídlo, před těmi dveřmi


Interiér lázeňské kavárny ve Dvoraně


A jednotlivé villy. Tohle je Kyselka, na jejímž návrhu se také podílel Jan Letzel. Já tam chodila na elektroléčbu



Villa Říp, zde je příjem pacientů, vodní a bahenní kůry a masáže



Většina pavilónů je jak ubytovacích, tak v nich jsou nějaké balneo provozy, jedním z mála který je čistě jen ubytovací je Slovanka která mi poskytla na měsíc ubytování. Velmi příjemné...

Tedy až na to, že mi za zády jezdily vlaky na místní trati. Naštěstí nebyla moc frekventovaná. Ale kvůli mnoha přechodům přes trať tu vlaky furt troubili. Tohle bylo moje království. Až úplně na konci budovy. Tedy v patře, ne dole.


A Slovanka v celé své kráse


Jako zpestření pobytu jsem měla léčení malých koťátek, protože kočiček tu bylo neurekom. Aby ne, lidé je s radostí krmili, ale ony si stále zachovávali svou hrdost a hladit se moc nedaly. Ale vesele se množily. Jenže se taky o ně nikdo nestaral a tak ta, trpěly i mnoha chorobami. Koťátka o která jsem se starala měla chudinky hodně silné záněty spojivek. Takže jsem si nechala od návštěvy přivézt oční kapky a prckům očička pravidelně vykapávala. Druhým zpestřením bylo natáčení ČT a jejího povídkového seriálu 3+1 s Miroslavem Donutilem. Takže se člověk setkával nejen s filmaři ale i s herci kteří zde byli ubytovaní, v době kdy jsem tam byla já to byla Zlata Adamovská a Svatopluk Skopal. Miroslav Donutil vždy na natáčení přijel a zas odjel.
Lázně a park se také objevily ve filmu O rodičích a dětech. 
Tak koukám, že ten dnešní článek je tedy o něco obsáhlejší než ten minulý. Ale co, takovéhle krásné místo si to zaslouží. Tak co Míšo, pojedeme? 😉

26 komentářů:

  1. Vendy, zdravím tebe i Míšu a doufám, že vám pobyt a výlet do Lázní Mšené vyjde. Tvůj článek mi udělal radost, je tu spousta informací na jednom místě. Já jsem tu byla jen chvíli, nikoliv na léčení, ale jen jednou, cestou z nějakého výletu na kafíčko, asi v té Dvoraně. Plus dortík. Manžel už se viděl doma a tak jsme to tu moc neprošli.Zato Budyni a okolí máme často na programu. Tak, až sem pojedeš, přeji krásné počasí. Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak já doufám, že nejen že vyjde počasí, ale už se bude moct dát sedět i v kavárně. Občas jsem si tam ten dortík dávala, jen mě mrzelo, že neměli moc velký výběr. Tu Budyni jsem prokoučovala, je to jen pár kilásků a půjčovali tam kola, jenže jsem si úplně na kolo netroufala. Ti kdo tam byli po několikáté tam chytře měli auta a tak se o víkendech jezdili koupat do Mělníka do bazénu, nebo si jezdili po výletech či domů. Ono tam lidí zdaleka moc nebylo, většinou lidé z Prahy a jejího okolí. Autobusové spojení bylo se Slaným, i když zrovna ne moc často anebo vlakem. O něm platilo to samé. Ta trať nebyla zrovna moc používaná, vedla do Libochovic. No a tam by bylo taky na co koukat. Jó, kdybych tam bývala měla noťas a foťák, tak to bych si pěkně plánovala trasy kam vyrazit, jenže to jsem tehdy ještě neměla.

      Smazat
  2. Vendy, díky záměně jsi představila krásně Lázně Mšené. 👍👍👍Jezdíme přes ně pravidelně do nedaleké Ředhošti na burzy už několik let.
    Ve Mšeně (u Mělníka), bydlela jeden čas jedna z mých sestřenic.
    Občas je i zmýlená k něčemu dobrá. 😀

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak tam někdy udělejte odbočku a projděte si je. Ono z Mšeného jezdil vlak do Mělníka taky, proto mne to u Míši zmátlo. Na starých dobových pohlednicích bylo psáno i Pozdrav z Mšena, nebo lázně Mšeno, takže ono je to opravdu na palici s těmi názvy. Na nějaké květinové trhy jsme také měli jeden víkend zájezd, ale už fakt nevím jak se to tam jmenovalo, jen si dovedeš představit jak jsem tam slintala. Byly totiž fakt velké a věcí tam měli hafo. Vezla jsem si pár kytiček a nějaké keříky, které jsem si vytáhla při procházkách lesoparkem. Mám je na chatě a pokaždé mi ten pobyt připomenou...

      Smazat
  3. Vendy, díky, že jsem se mohla seznámit s dalším lázeňským městem. Škoda, že jsou od nás daleko, hned bych tam vytáhla manžela na výlet.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No jo, pro Pražáky je to kousek, mě tam muž taky vezl z chaty, nejeli jsme rovnou od nás.

      Smazat
  4. Milá Vendy,
    s Tebou na výlet vždycky a moc ráda...:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak jak se bude moct kavárensky flákat, jedeme! Ráda se tam, byť jen na chvíli, vrátím...

      Smazat
  5. Já pro změnu jezdím fotit borovice do Mešna, ale nebudu vám to už radši komplikovat :-).

    OdpovědětSmazat
  6. To jsou krásné lázně. Dodnes jsem o nich neměla ani tucha.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nepatří k největším ani nejznámějším, i když asi v Praze je zná víc lidí než ve zbytku země, nejsou zas tak daleko. Ale jsou příjemné už umístěním jednotlivých vill v parku, a takovou poklidnou až lenivou atmosférou. Možná i proto, že to není uprostřed velké aglomerace jako třeba KV, ML nebo Luhačovice.

      Smazat
  7. Vendy zdravím. Že existujou tyto lázně jsem věděla, ale že jsou takhle krásné jsem netušila. Děkuju za výlet s Tebou. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsou krásné a myslím že teď už zas budou o něco hezčí, určitě to tam ta těch šestnáct let ještě vylepšili. Ostatně pokud se ten výlet podaří, uvidím sama.

      Smazat
  8. Vendy, moc děkuji za fotky. O lázních vím, ale nikdy jsem tam nebyla. Je to milé místo, nechala bych se chviličku hýčkat...
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jak to tam vypadá teď nemohu soudit, byla jsem tam před šestnácti? lety. určitě za tu dobu ještě něco vylepšili, ale i tak to jsou moc příjemné lázně. A dokonce teď bych tam měla i dobrého známého. Mají i čtyřdenní pobyty, přes víkend, za mě byly hojně využívané. Klidně bych si to zas zopakovala...

      Smazat
  9. Krásné lázně.Já jsem si u nich ještě poznamenala,že je tam pěkný lesopark a že se tam pojedeme podívat s vnučkama.Jinak znám více Mšeno u nás v Libereckém kraji i když Mělník není od nás tak daleko.
    Měj hezké dny

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Když vyjdeš po silnici nad lázeňský park z jedné strany vidíš Říp a z druhé Házmburk a ostatní hory Českého středohoří. V lesoparku je taky zřícenina kostela. Teď bych se tam rozhodně nenudila jak když jsem tam byla na léčení ....

      Smazat
  10. No a já přidám jedno Mšeno do pranice, jedná se o část Jablonce, jejíž dominantou je přehrada Mšeno, která je největší městskou vodní plochou ve střední Evropě :).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No, díky tomu že neměli naši předci fantazii v pojmenováváních měst a obcí, to pak takhle dopadá!

      Smazat
  11. Jo Mšené Lázně, byly jsme tam s kamarádkami před osmi lety, na prodloužený víkend, a myslím, že na to do smrti nezapomeneme. Koniklece u nás už taky kvetou. Ten tvůj červený je nádherný. J.

    OdpovědětSmazat
  12. Z jedné strany jsem si to užívala, ale z druhé se tam děsně nudila, tedy o víkendech. V týdnu měl člověk procedury od rána až do pozdního odpoledne, takže mu moc času na nudu nezbývalo, ale o víkendu to byly procedury jen v sobotu dopoledne a pak už volno. Chodila jsem na procházky kolem lázní , to jo, ale pak už to měl člověk prošlý a nic nového tam nebylo. A sedět na sluníčku nebo v kavárně, to taky nebylo úplně pro mě. Jo, s pár ženskejma jsem tam dokázala vydržet, ale to taky nešlo každý den. Teď už bych ale věděla a zábavu tam měla. Foťák, kola, noťas, dokonce i jeden známý, to už by pak byla větší sranda. Teď bych ten měsíc dala bez problémů....

    OdpovědětSmazat
  13. Krásné lázně, lázeňský poukaz by se sem hodil :). Ta barevnost fasád působí folklorním dojmem.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsou to lázně secesní, a k secesi barvy patří. Navíc k folkloru, nebo spíš k národnímu obrození odkazují i názvy jednotlivých staveb. Říp, Blaník, Slovanka .... lázně jsou to sice malé ale velmi příjemné. Klíďo bych si ten měsíc tam zas střihla.... nebo aspoň prodloužený víkend.

      Smazat
  14. K záměně podobného typu u nás může dojít snadno. Třeba právě v našem městě Helštýn a známý hrad u Lipníka Helfštýn. Nebe a dudy. Nicméně užila sis lázně i s kočičkami. Hezký příběh léčitelky koťátek. A i zde stopu otiskl Jurkovič.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V těhle lázních nee. Ta Dvorana je dílem Jana Letzela. Kdo byli architekti ostatních domů jsem nenašla, jen to, že u té Kyselky se také Jan Letzel podílel na návrhu.

      Smazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....