.... v novém roce? Dost fádně. Stejně jako se přehoupla
nula v jedničku, přehouplo se počasí ze slunečna zas do hnusna. Já už víc jak týden dohrávám fotky z webarchívu do blogu, nejdřív tedy do úplně prvních článků a teď jsem doplnila Kukátko (hlavně kvůli A. Rickmanovi) a Inspirace povšechné (kvůli fotkám tvoření, které zmizely z tvořicího blogu) Je to práce zdlouhavá a protivná a už toho mám plné zuby. Jestli budu dohrávat i do dalších článků, to se teprve uvidí, protože už teď mě to prostě NEBAVÍ! Max si vyberu rubriky kde toho moc není. Obdivuji každého kdo si fotky dohrával a říkám si, proč jsem sakra nezůstala u psaní občas doprovozeného nějakou fotkou! Neměla bych teď tolik dohrávání. Díky tomu, že tím trávím skoro celé dny (odskočím si jen vyprat, uklidit a uvařit, zrekonstruovat akvárka a něco pospravit na stroji) mě ani nebaví psát něco nového. Ale vždycky se najde něco co mne k tomu trochu nakopne. V tomhle případě dva filmy ....
Před svátky jsem se tak trochu z nedostatku jiného (číst se mi už taky nechtělo) dívala na film Můj příběh. Pamatovala jsem se na upoutávky v televizi když měl jít do kin, a říkala jsem si co to asi bude za dílo.... bylo. Spíš promarněná šance, ale i romantika která právě v téhle divné době je asi potřeba k tomu aby se člověk úplně nezbláznil a alespoň na tu hodinu a něco vypnul mozek. Škoda, téma bylo hodně výbušné a ne zrovna příjemné, ale také hojně diskutované. Domácí násilí. Pro mne navíc důvěrně známé, protože v prvním manželství jsem si ho užívala celé dva roky, než jsem, dopadnuvší tedy mnohem lépe než hlavní hrdinka filmu, včas vzala dceru, psa a utekla k rodičům.
Baletka Elizabeth (Vlastina Svátková) pro kterou je balet vším, se seznámí z charismatickým dirigentem Milanem (Saša Rašilov) . Jenže za hezkou tváří se schovává žárlivý tyran, který nejdřív zakáže Eli balet a později jí neustále šikanuje a dojde i k fyzickému násilí. Vše vyvrcholí v okamžiku kdy slyší svou ženu telefonovat a ona mu odmítne říct s kým. Tehdy vezme pánev plnou rozpáleného oleje a vychrstne jí na Eli, čímž jí způsobí popáleniny nejen na tváři, ale i na půlce těla.
Zohyzděná Eli se s pomocí své tety ( Vilma Cibulková) která jí po smrti maminky vychovávala od svého muže sice odpoutá, ale nikdy ho za násilí na ní páchaném neudá. Přítel tety (Milan Kňažko) s kontroverzní minulostí, se jí snaží sehnat plastického chirurga který by její postižení mohl nějak zmírnit. Většina z nich ale dá od tak namáhavé a dlouholeté práce ruce pryč. Až si Eli vzpomene, že její kamarádka z divadla se vdala za plastického chirurga. Odjede za ní a požádá jí o pomoc. Od této chvíle se ale film mění v jakousi trochu nepropracovanou klasickou červenou knihovnu, byť je natočený podle skutečné události. Děj se stává mnohem méně uvěřitelný, i když se snaží ukázat, že na nic nejsme sami, že přátelé jsou to nejcennější co máme a s jejich pomocí se vše stává lehčí a snesitelnější. A že lásku můžeme potkat všude, i na golfovém hřišti.
Právě golfové hřiště pod vrcholky Beskyd tvoří obrazový rámec filmu.
Celkové vyznění je tak něco mezi Sexem ve městě (čtyři kamarádky se svými utajovanými bolestmi, a sedánky nad dortíkem a koktejlem) lifestylovým magazínem (dokonalý styl bydlení i oblékání, golfové prostředí) a snahou o určité poselství týraným ženám Nenechávejte se týrat svými partnery, není to normální!
A pokud přesvědčil alespoň jednu týranou ženu od svého partnera odejít a najít odvahu ho udat, tak pak asi smysl má.
MŮJ PŘÍBĚH
ČR 2019
Režie : Libor Adam, Hana Hendrychová
Na motivy románu Zory Castillo Callaway
Hudba : Petr Malásek
Hrají : Vlastina Svátková, Saša Rašilov, Vilma Cibulková, Milan Kňažko, Tereza Kostková, Roman Vojtek, Zuzana Norisová, Alžběta Stanková, Nela Boudová ...
Druhý z filmů je pro změnu filmová adaptace úspěšné
divadelní hry (vlastně druhá během několika dnů, ta první, Poslední aristokratka mi utekla) která nás zavede do jednoho úplně obyčejného domu, plného "obyčejných" lidí na jednu úplně obyčejnou schůzi vlastníků bytů. Ano, jde o film Vlastníci (divadelní představení Společenstvo vlastníků) autora Jiřího Havelky (zeťák Jiřího Bartošky ve filmu Teorie Tygra) který je scénáristou i režisérem filmu. Film má sice v názvu komedie, ale spíš jde o tragikomedii. Rozhodně budete spíš mít nesmírnou chuť při jeho sledování některým postavám nakopat zadek nebo je řádně proplesknout, než se smát. Protože proti lidské hlouposti a sobeckosti ještě nikdo nevynalezl žádnou vakcínu, a tak obě tyto vlastnosti vesele bují a množí se. A budete mít za některé postavy pocit neskutečné bezmoci a frustrace. Všemu tomu totiž dávají popud výkony herců. Minimální kulisy, maximální a uvěřitelné výkony.
Ovšem nejlepší asi jsou výkony Jiřího Lábuse (Ing. Kubát), Dagmar Havlové (Horváthová) Kláry Melíškové (Roubíčková) a Pavly Tomicové (Procházková) protože ti jsou ták slizcí a na zabití. Ovšem v závěsu za nimi jsou Tereza Ramba a Vojta Kotek jako manželé Zahrádkovi, předsedkyně a zapisovatel výboru SVJ a Andrej Polák (Nitranský) Výborně svou roli trochu nablblého Švece zahrál David Novotný. Statisty i když ne zcela nezanedbatelnými jsou Kryštof Hádek a Stanislav Majer, tak trochu záhadní bratři Čermákové, a novomanželé Bernáškovi (Jiří Černý a Maria Sawa). Úplně v pozadí je Ladislav Trojan (Sokol).
Hra i film dokonale ukazuje naše nehezké stránky. Sobectví, malost, podlézavost, pokrytectví, rasismus ,homofobii, hloupost, hraní si jen na vlastním písečku bez ochoty dopřát lepší život i ostatním. Místo aby jste se, jak tomu u komedií bývá smáli, jste neustále plní vzteku a bezmoci, a vlastně se nezbavíte pocitu mrazení, že to tak opravdu mezi lidmi chodilo a stále i chodí (kdo bydlel nebo bydlí v paneláku nebo jiném hromadném bydlení ví o čem je řeč) a že takoví Kubátové stále jsou a brzdí spousty projektů i dnes.
VLASTNÍCI
ČR 2019
Režie, scénář : Jiří Havelka
Hudba: Jan Dismas Zelenka
Hrají : Tereza Ramba, Vojta Kotek, Klára Melíšková, Dagmar Havlová, Pavla Tomicová, David Novotný, Andrej Polák, Jiří Lábus, Kryštof Hádek, Stanislav Majer, Ondřej Malý, Jiří Černý, Maria Sawa, Ladislav Trojan ...
Nuly a jedničky nás provázejí celým životem🤩
OdpovědětVymazatČlověče, nějak mám dojem, že těch nul, co by chtěly být jedničkami se vyskytuje kolem mě nějak moc...
VymazatTo by se, Vendy, mělo vytesat do kamene! Jiřina z N.
VymazatU nás dnes bylo zataženo celý den, dopoledne jsem si musela svítit, abych viděla na pletení. U toho jsem koukala na televizi. Taky se chystám nahrát fotky do článků, ale nějak se mi do toho nechce. Přečetla jsem dvě knížky, u té od Ivanky Deváté jsem se i pobavila. Kniha Jak jsem se zbláznila se dotýká vážného tématu, jak nás několikaletý stres dokáže dostat až na samé dno. Ale je to psané s humorem. Líbil se mi i film poslední aristokratka.
OdpovědětVymazatPočasí pořád stojí za prd, tma, déšť, bláto.... taky si čtu, Ivanku Devátou jsem tedy neměla ani jednu knihu. I když vím, že si jí ti kdo čtou velmi chválí.
VymazatOba filmy jsem viděla a zaujaly mě,každý ale jinak.
OdpovědětVymazatObdivuji tě,jak pracuješ na ztracených příspěvcích.Já mám kliku,že se mi ztratily příspěvky jenom z roku 2016,to jsem si teprve založila fotografický blog a vůbec nevím,zda ty příspěvky obnovím.Tu práci nesnáším a nevydržím dlouho sedět.Ty fotky mám uložené u sebe,tak je mám aspoň někde.Nikde jsem v té době daleko necestovala a tak si mohu výlety udělat znovu.Ale pro někoho to mohou být ztráty opravdu velké.
Počasí je hnusný,to také nesnáším.Ještě,že mám háčkování a knihy.
Hezký večer Vendy
No mě fotky zmizely od roku 2010 (kdy jsem začala) do zhruba půlky roku 2016 kdy mi skončila kapacita blogové galerie a já si založila svou vlastní na Rajčeti. Já je taky mám na různých discích, ale už si nepamatuju které kde byly, takhle si najedu na ten daný článek ve webarchívu, stáhnu si ty fotky z něj a dosázím do vyhledaného článku na blogu. Ono spousta fotek vzniklo jen pro blog a pak jsem je z disku vymazala.
VymazatVkládání fotek je úmorná práce, mám s tím také zkušenosti, i když mám proti tobě jen zlomek článků, fotek bylo skoro 3000, v tvém případě jich budou minimálně desítky tisíc.
OdpovědětVymazatTV vůbec nesleduji, proto jsem si ušetřil rozjitření mysli srdceryvnými příběhy :).
No to si myslím, že ty tři tisíce jsou první rok a půl blogování, a to jsem fotila ještě vcelku málo, nebo jsem měla období koláží, kdy v článku byla jedna dvě koláže. Ty další roky prostě už asi ani dohrávat nebudu, jako dohrávat 600 článků za rok, tak tam asi bude opravdu desítky tisíc fotek. Tak ony ty filmy moc srdceryvné nebyly, jeden byl spíš opravdu červená knihovna.
VymazatTo opětovné nahrávání fotek upřímně nezávidím...
OdpovědětVymazatZ Vlastníků jsem měla taky spíš těžší pocit, očekávala jsem odlehčenější komedii...
Díky za upozornění na Poslední aristokratku, chtěla jsem si knihu přečíst, ale byla beznadějně zamluvená na dlouho dopředu, tak začnu filmem.
Oč jednodušší to má Míša, neb ta má fotek minimum. Co se týče Vlastníků, tak to bylo spíš mrazivé než veselé, a co se týče Aristokratky, dneska uvidím co to je. Recenze jsou půl na půl. Půlka lidí je z toho filmu nadšená a půlka je jím hluboce zklamaná. Ono to asi bude taky podle toho, jestli lidé četli první knihu nebo viděli představení v divadle, anebo nejdřív viděli film, tak ti první jsou asi zklamaní a ti druzí nadšení. Jinak tě tu vítám, už dlouho sem nikdo nový nezabloudil.
VymazatVlastníci jsou velmi dobří, ale byla tam i hlušší místa. Být podobným vlastníkem, asi bych brzy někoho zaškrtil.
OdpovědětVymazatNo já bych spíš asi přemýšlela o tom, že bych se asi odstěhovala....no škrtila bych jako had škrtič, obětí by tam bylo na výběr dost....
VymazatVendy, děkuji za obě recenze. První film jsem neviděla, Vlastníky až včera. No, trochu mi to připomínalo atmosféru třídních schůzek. Co člověk, to názor, vlastní zájem a hovor "jen" k tématu. Jsem fakt ráda, že tohle nemusím řešit. Hru má nastudované i naše divadlo, ale zatím - bohužel...
OdpovědětVymazatMěj příjemný den, Helena
Jo, zlatý bydlení v rodinným domě. Já bych tam ty lidi roztrhla jak hady!
VymazatVendy s nahráváním fotek jsem začala mezi svátky, ale vzala jsem to od konce, tedy začátek r.20. Leden únor mám komplet, březen už skoro taky. Od 10.6. už se mi nic na Google nezobrazuje, takže tam bude měsíční mezera.Pak začnu zase od prosince 19 atd. Práce mám až do konce života :-) Jak začne být na jaře hezky, už toho moc neudělám. Mě to docela baví, ale vadí mi, že u toho musím sedět doma, ale i tak jdu každý den někam na procházku.
OdpovědětVymazatTobě zmizely fotky i z roku 20? Mě tedy jen do části roku 16, protože pak jsem si fotky nahrávala z Rajčete, jelikož mi došla kapacita blogové galerie. Původně jsem jela taky podle roku, ale nakonec podle rubrik mi to připadá lepší. Nepřeskakuje tak člověk sem tam. Tak mě to teda zrovna moc nebaví, ale budu dohrávat stejně jak ty, do doby než bude práce na zahradě. navíc teď to vypadá že zas budu chodit nějaký čas dopoledne i večer do práce, takže budu mít málo času.
VymazatZmizely mi nejdříve jenom některé, pak se pomalu ztrácely všechny. Nezbyla mi ani jedna fotka z roku 20 ze starého blogu. Je zajímavé, že tobě tam některé zůstaly ...
VymazatNo já si je nahrávala od zhruba půlky roku 2016 z jiného úložiště, které normálně funguje, takže z něj nemá co zmizet. Ale to co bylo na Galerii.cz, čili i na blogu zmizelo. Já když jsem vyplácala kapacitu blogové galerie, a nechtělo se mi zakládat další blog (jak velice prozíravé to bylo) jsem přešla na Rajče a z něj si nahrávala fotky do blogu. A jelikož Rajče furt jede, tak mi po přenesení a uzavření Galerie.cz fotky nezmizely....jinak bych měla celý blog bez fotek.
VymazatByla jsem na Vlastnících v kině před rokem a šla jsem domů zklamaná, herecké výkony skvělé, ale místy jsem si ze zoufalství okusovala kůžičku kolem nehtů, což skutečně nikdy nedělám.
OdpovědětVymazatNa Poslední aristokratce jsem byla také v kině a to je úplně jiný šálek, nepřihlížela jsem již od začátku ke knize, která mne neskutečně bavila. Nesrovnávala jsem a moc mne film bavil hereckým obsazením.
Já na televizi koukám velice sporadicky, stahuji si filmy a zamilovala jsem se do tvorby Guy Ritchie. Včera jsem si naservírovala Gentlemani z roku 2019 a den předtím Krále Artuše a je to neskutečná pecka s úžasným režijním rukopisem. Doporučuji.
Já z těch dvou filmů spíš i přes to rozčílení, nebo pocit beznaděje ve Vlastnících stejně dávám přednost jim, ten Můj příběh byla prostě taková ne moc uvěřitelná záležitost. Tedy ne v tom, čeho jsou někteří chlapi schopní, to vím sama až moc dobře, ale spíš ten další děj...Král Artuš byl ten s Clivem Owenem a Kierou Knigthley? Ten znám a taky se mi líbí. Mám artušovský filmy a legendy ráda. Já přes svátky taky spíš koukala na archív anebo ještě víc, četla.Dneska se na tu Aristokratku chci podívat...
VymazatNe, to režíroval opět Guy Ritchie, je to film z roku 2017, Král Artuš : Legenda o meči.
VymazatAha, tak to vůbec neznám.
VymazatVendy nahrávala jsem fotky do grafiky, vím, co je to za šílenost, ale nakonec jsem to zvládla i tak, že jsem probrala to okoukané nebo staré a z 998 příspěvků jsem to stáhla na 450. Střípky jsem si opravovala už dříve pro jistotu, protože jsem něco takového tušila, když už mi brzy nměco umizelo.
OdpovědětVymazatDíky za doporučení filmů. Poslední aristokradka se mi líbila, tam jsme se s manželem moc nasmáli a kastelánovu větu:"Něco je jinak, mufloni větří krev." jsme už převzali za vlastní.
Vlastníci byly přesnou ukázkou toho, co se na schůzích vlastníků děje. Alespoň u nás. Řeší se nějaký problém, když některé slepice do toho vlítnou s něčím úplně jiným, i u nás v paneláku se pronajímají byty, i u nás s tím "domovník", který to dělal velmi pořádně a pečlivě, položil, protože za ty nervy to nestojí. A tak budeme platit někoho cizího nějakou právnickou osobu. Ve Vlastnících se opravdu odrazily všechny rysy současného společného bydlení a ta postavičky starého komunisty byla přesná. A nakonec i ti dva noví, co si nechali podepsat bianko plné moci je určitě všechny o bydlení připravili. Tohle spíše pochopí nebo ocení právě lidi bydlící ve vlastním bytě ve společném domě. Ať žijí paneláky a činžáky.
Tak já se na Aristokratku podívám dneska, takže jsem na to zvědavá. To bylo jasný od začátku, že ti dva mají něco za lubem, a víš co? Já to i těm, kdo to podepsali přála, protože to byly ty největší sv...! Akorát ti chudáci noví z toho všeho byli tak vyplesklí že asi hořce litovali kam se to nastěhovali....
VymazatDohrávat budu opravdu asi jen něco, jak bude nálada. Zbytek prostě bude bez obrázků. ještě že tedy ten webarchív je, protože tam vidí člověk jak ty fotky a které v tom článku jsou a nemusí tápat a hledat v úložištích fotek.
To mi mluvíš z duše s těmi fotkami, a to jich zdaleka nemám tolik co ty, spíš asi tak desetinu a tři čtvrtě z této mé desetiny jsou navíc ne moc podařené tudíž postradatelné, takže jsem smazala celé články, než bych to dohledávala.
OdpovědětVymazatFilmy jsem propásla, i když jsem si říkala, že tyhle by asi stály za podívání. Zato jsem viděla Poslední aristokratku. Asi kdybych ji předtím nečetla, tak by se mi film líbil podstatně víc, jsou tam opravdu krásné záběry, zimní zámek a krajina kolem jsou úchvatné. Jen mi tam něco jakoby chybělo (i když chápu, že film bude vždy jiný než knižní předloha) a naopak něco přebývalo, nevím třeba proč místo psů ti koně, vždyť alotria těch dvou telat(psů :D) byla v knížce jedním z nejvtipnějších míst. Kdybych měla hodnotit, tak bych dala šest z deseti. Ale moc se mi líbila paní Balzerová, její herectví doceňuji až v posledních letech. :)
Recenze, které jsem na Aristokratku četla byly půl na půl. Tedy co se týče filmu. Půlka lidí byla nadšená, půlka to zatracovala. Já nemůžu zatím posoudit, ani jsem neviděla film, ani divadelní představení a ani nečetla knihu. Včera jsem viděla dost dobrý francouzský film Král Paříže, životopisný film o Francoisovi Vidocqovi kde tedy zas exceloval Vincent Cassel. Myslím, že už dokonale přerostl svého otce Jeana - Pierra. Dohrávat budu jak bude nálada, ono stejně noví návštěvníci nikdy nejdou tak hluboko do začátků blogu, a ten začátek mám komplet.
VymazatOvšem, jedná moje známá také s dcerou nakonec utekla od takového manžela... Naštěstí drive, než to dospělo k podobným koncum..Jinsk přeji, ať se vše podaří jak má...
OdpovědětVymazatOno to není snadné rozhodnutí, o tom něco vím....
Vymazat