.... věnovala trochu druhému tvořícímu blogu.
Po pětileté přestávce jsem do něj doskládala nějaké tvoření z poslední doby, i když to zatím stále není vše. Ani to tam všechno dávat nebudu, to bych se vážně zbláznila, pokud by měl někdo zájem, dodám do obou blogů odkaz na můj e-katalog. Je fakt, že jsem si trochu odpočinula, ale na pátek se vždycky už těším pomalu od pondělka když přijdu do práce. Je pravdou, že takhle jsem nikdy žádné své zaměstnání nenáviděla jako nenávidím tohle. Nefunkční ,závistivý a pomlouvačný kolektiv je prostě věc, která dokáže zkazit člověku chuť do práce. Bohužel, na výběr nic jiného není ....
Dnes se rozloučíme s momentálně posledními makovými fotkami a tak nějak se symbolicky rozloučí i ten mák ...
30 Day Photochallenge
den dvacátý třetí, téma č. 8 ZÁPAD SLUNCE
Nevěděla jsem, jestli i tohle nějak dám, byť to není nic těžkého, jen mi to časově nevychází. Ale zasáhla náhoda, když po zataženém dni se najednou na poslední chvíli přece jen trochu vyjasnilo a tak se na obloze ukázalo tohle ....
Aha, už chápu co měly některé blogerky na mysli s problémy na bloggeru. Přidávání fotek... nelze je umístit na střed, nefunguje zarovnání žádným způsobem, a i mezery se automaticky dělají nějaké větší. Snad se to zas srovná ...
Milá Vendy, píšu komenty málo.. Ale dnes musím. Je mi moc líto, že tak šikovný kreativní člověk pracuje v tak ubíjejícím prostředí a navíc mezi takovými lidmi, lidmi jak píšeš. Ale každý máme hold to svý, tu svou achillovu patu. Obraz doby? Obraz lidského úpadku? nevím. A moc Ti přeju, aby se stal zázrak a ty jsi dostala nabídku někam, kde budeš spokojená. Lenka kočka
OdpovědětVymazatJá vím že v každé práci něco je, vyzkoušela jsem spoustu kolektivů (během učení jsem prošla za tři roky tři sortimenty a taky dost prodejen) občas byl kolektiv který člověku "nesedl" ale nikdy jsem neměla pocit nenávisti k té práci jako teď. A v šedesáti si myslím že ten zázrak už nepřijde. A do samostatného podnikání mne už dneska nikdo nedostane, to jsem si už jednou zažila...
VymazatJo, ono velkou roli tady v té práci hraje to, že já jsem Pražák a oni Třebováci.... mě nebaví vysedávat, kouřit a drbat den co den všechny kolem. Mám úplně jiné koníčky a nemám si o čem s těmi lidmi povídat, i když se snažím, takže jsem prostě jiná a nafoukaná...
VymazatVčera jsem na Tvém druhém blogu obdivovala panenky a medvídky, ale nešel mi vložit komentář. Moc se mi líbí medvídek rifloviny. Takového ještě nemám a stačil by mi docela malý.;-)
OdpovědětVymazatLíbí je mi jak maková panenka odhazuje sukýnku a roste makovice. I fotka západu slunce je krásná.
Aha, na komenty ještě juknu, jestli tam není nějaký zádrhel. A ty bys toho medvídka chtěla? No materiál by ještě byl, střihů mám taky dost, tak ti můžu nějakého udělat. Asi ne hned, pokud bude hezky budu buď makat na zahradě nebo se válet na bazénu a od devatenáctého jedu na týden pryč, tak až potom podle situace
VymazatTak už by ti to mělo jít... bylo tam špatně zaškrtnuté kdo může přidávat komenty
VymazatDoteraz hladam ZBIERAM adresy byvalych spolubojovnikov-spolutrpitelov n zrusenom blogu.
OdpovědětVymazatTeraz mam aj Teba, slava...
Tak tě u mě vítám! ;-)
VymazatTak to je exelentní rozloučení s mákem. Paráda je to.
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Mrzí mě, že už nebudu mít takové krásné modelky...
VymazatTo je krása, hotoví makoví panáčci! :)
OdpovědětVymazatJe fakt, že kolektiv v práci dělá hodně, jednou jsem zažila i šikanu od kolegyně, která za mě byla záskok za rodičovskou dovolenou a nemohla to překousnout, musím říct, že náladu mi to dokázalo pošramotit hodně.
Přéésně.... ta osoba která to všechno rozdmýchává taky nemůže rozdejchat to, že jí nelezu do řiti, že jí bezmezně neobdivuju (nevím proč bych měla obdivovat lidskou hloupost a zakomplexovanost) že se nedívám na TV Barrandov a pak s nimi nerozebírám ty s odpuštěním píčoviny co tam dávají... že nepomlouvám nepřítomné kolegyně a .... no co ti mám povídat
VymazatVšechny fotky jsou krásné, teď těch vzrušujících západů slunce moc není. Alespoň u nás. Na špendlíkový patchwork jsem si koupila i špendlíčky, ale nakonec jsem ho nezkusila. Co jsem se dívala na návody, tak na to nemám trpělivost. Z kolektivu v práci jsem se vyšachovala hned, řekla jsem, že na společné kafe v 10 nemám čas a hromadných oslav svátků a narozenin se nezúčastním. Mám klid, jen tak z dálky pozoruji, co, kdo, kde. Nebo taky ne a žiju v blažené nevědonosti. A i takhle vidím, že i ten, co se tváří jako kamarád se tak nakobec vůči mě nechová. J.
OdpovědětVymazatMě naštěstí nikam nezvou, mě to nijak nevadí, taky když oni sedí a kouří, raději si najdu nějakou práci, což se zas ovšem nesetká s pozitivním ohlasem... já už tam nikomu nevěřím ani ten pozdrav že je upřímný. Jo,je to přesně tak jak to říkáš...
VymazatVendy, na tvém druhém blogu jsem byla teď poprvé a kochám se a obdivuji! Jsi evidentně šikovná a na všechno, na co sáhneš! Krásná, precizní práce. Je škoda, že u nás se něčím takovým člověk neuživí. Moc ti přeji, aby si našla práci, která tě alespoň trochu naplní a uspokojí.
OdpovědětVymazatMěj příjemný den, Helena
Heli, v šedesáti? Na to nemám šanci. Byla jsem od čtyřiceti šesti let devět let na pracáku, a nenašla jsem nic. Natož teď. Možná tak na dožití někam do fabriky k ještě víc ubíjející blbárně...tak si ale svoje seniorská léta tedy nepředstavuju...
VymazatSe závistivým kolektivem je možné se vypořádat jen tím, že bude mít k závidění důvod, protože se zívistí se efektivně bojovat nedá.
OdpovědětVymazatZávist se ovšem drží za ruku s pomluvami, podrazy a útoky které se nedají bez důkazů vyvrátit, a proti kterým se nedá už vůbec nijhak bránit. A v tom je jedna osoba která za vším stojí naprostý profík. Dokáže velmi věrohodně pomlouvat a škodit a všichni za ní stojí, já jsem sama a nemám moc šancí se bránit. Jen velmi sporadicky mám trumfa v rukou já, jenže to vede ve finále k ještě větším podrazům...takže obrana je vlastně kontraproduktivní.
VymazatTo otrávení z kolektivu chápu. On i jeden člověk dokáže způsobit dost zle. To, co tvoříš je nádherné. Fakt se nedá jít touto cestou? Být sama za sebe a pro sebe?
OdpovědětVymazatOn to dělá jeden člověk kterému všichni lezou do pr...e a přidávají se k němu. Tvořením se nedá uživit, vidím to u švagrové, jsou neustále zadlužení. A sama jsem si to zažila na trzích tady ve vsi. Všem se to stráááášně líbilo ale jak jsem jim řekla cenu tak se otočili a šli si za tu samou cenu dát předraženej grog do papírovýho kelímku a klobásu.... Navíc opravdu kazí lidem vkus levné šmejdy z Asie. Je to hnusný, ale je to levné! Pár lidí si to koupilo bez řečí, pár lidí si u mě přes fb objednalo bez jakýchkoli řečí, zaplatili, a někdy ještě doposlali pár kaček navíc. Ale to jsou opravdu výjimky, většinou se snaží smlouvat. Bohužel jedné věci lituju, když mi napsali z českého zastoupení Luis Vuiton, že by chtěli udělat pro zaměstnance na vánoční večírek nějaké ty kouličky. Bohužel to nevyšlo, chtěli mít na každé jméno zaměstnance a muselo by se to dát vyšít jenže se ozvali čtyři dny před tím večírkem a to bych ani kdybych dělala v noci to nestihla....ale strašně mě to nadchlo, že si mě vyhledali a oslovili.
VymazatVendy, naprosto chápu, že pracovat v takovém kolektivu je ubíjející. Ani jsem nevěděla, že máš druhý blog. Moc hezké tvoření, koukla jsem poprvé. Měj pohodovou sobotu.
OdpovědětVymazatJá na něj mám odkaz na blogu hned od začátku, takže sis ho asi nevšimla. Je... je to hodně nápor na psychiku...
VymazatKrásné fotografie všechny. Vlčí máky odkvétají a západ slunce se opravdu povedl.
OdpovědětVymazatŠkoda že ten mát dostal zabrat těmi lijáky. Měla bych skvělého modela.
VymazatTak mě napadá, že z těch fotek by šel sestavit příběh. Maková panenka vypadá jako živá....s prací je to smůla. Také jsem si prožil dobu, kdy jsem do ní chodil nerad, a je to fakt ubíjející. Člověk pak musí hledat něco, co mu onu nechuť vynahradí. Tak přeji, aby bylo lépe
OdpovědětVymazatTím že jsem prošla mnoho kolektivů, snažila jsem se všude s lidmi vycházet, říkala jsem si, že nikdo prostě není dokonalý. Ale někdy se to prostě dá jen se skřípáním zubů a stejně občas člověk vybuchne. Nic tím nedokáže, naopak se všechno obrátí proti němu. Nechci být jako oni v žalování, a tak prostě všechno uklidím, pozavírám, povypínám a mlčím. Ale daň si to vybírá v té nenávisti k té práci. Aby se alespoň trochu něco změnilo, musela by odejít hlavní iniciátorka, ale ta to neudělá....
VymazatNádherné detaily máků.Západ slunce také.Dnes byl u nás přímo výstavní,ale ven se mi už nechtělo.Tvůj tvořící blog neznám,ale ráda se podívám.
OdpovědětVymazatPokud se chceš podívat tak ať to stihneš do toho šestnáctého, pak zmizí fotky... a bude mi chvíli trvat jestli se rozmyslím je tam znova dodat nebo jestli ne. Na všechno se lze podívat na tom e- katalogu takže spíš asi nic doplňovat nebudu....
VymazatVůbec nechápu, jak můžeš mít tolik elánku každý den připravovat nový příspěvek a ještě k tomu mít druhý blog.
OdpovědětVymazatLuční květy si v kráse nezadají se zahradními. Nádhera.
Druhý blog většinou leží ladem, možná tak skončí stejně, jestli a že asi jo, zmizí fotky tak se na něj vykváknu abych do něj znovu všechno nahrávala. Navíc rok vznikaly fotky jen pro něj a ty už nikde nemám. To samé i s tímhle. Prostě pár let bude bez fotek, a zůstanou jen ty které jsem si nahrávala z Rajčete. Vzhledem k tomu, že do práce chodím až od čtyř, všechno vzniká u ranní kávy než se jdu starat o věci v domácnosti.
Vymazat