17 srpna 2020

Kudy kam ....

 

....tak tuhle otázku si momentálně

 nekladu já (no vlastně jo) ale v tomto daném případě si jí klade Martin, toho času žijící v pátém suterénu Penzionu Svět, čte Kanta a píše dopis o radu svému strýci který kdysi odtamtud zmizel a poslal tetě dopis s přízemí. Zdají se vám některá slovní spojení povědomá? Aby ne, vždyť je určitě znáte z textu písničky Penzion Svět kterou zpívá Michael Kocáb a která je ze stejnojmenného CD. 

Martin si už neví rady se svým životem v kóji penzionu a tak si položí otázku kudy kam. Tím přivolá Kudykama, s jeho pomocníky Šumichrásty, průvodce a Mistra který mu předloží plán, ale jak ho Martin využije už je na něm samotném. Přes různá příkoří a strasti se Martinovi podaří dostat až do přízemí kde se potká nejen se svým strýcem, ale konečně i se svou láskou, kterou hledá během své cesty. V okamžiku kdy odmítne návrh strýce žít průměrný život a zůstat v přízemí, Kudykam ví, že svůj úkol splnil a že Martin s Martinou už svou cestu našli a odchází hledat dalšího Cestovatele který neví kudy kam ...

Představení Kudykam vzniklo na základě více než dvou tisíc veršů  Michala Horáčka a které jsou některé zhudebněné Petrem Hapkou. Lyrikál, jak ho Michal Horáček nazval, vznikl v roce 2009  a celkem byl na repertoáru nejdříve ve Státní opeře Praha a pak v Janáčkově divadle v Brně až do roku 2011 jako pocta tehdy již zesnulému Petru Hapkovi. V představení, které je zveršované (kdo zná dílo H+H) poznáte v ději texty mnoha písniček této dvojice a přes dvacet jejich písní v něm i zazní. Nejznámější jsou určitě již zmiňovaný Penzion Svět, Strážce plamene, Rozeznávám, Štěstí je krásná věc, Buřty, pivo, nenávist nebo S cizí ženou v cizím pokoji, zde ovšem zpívané z pohledu ženy, takže se cizí žena změnila protentokrát na cizího muže.

Pro lyrikál vznikly i některé samostatné písně, jako Havrani na sněhu, Hladiny, Až povezou mne na lafetě, Člověk je rodem tanečník, Přišlo mi to vhod, Bože, to byl krásný den nebo krásná závěrečná píseň Kudykama Tante Cose Da Veder. 

Kudykama hráli tři herci, z nichž výkon dvou byl pro mne velkým překvapením, protože ani jeden z nich není ani zpěvák a ani muzikálový herec, nicméně oba se zhostili své role velmi dobře. Třetí je takový chameleon který zvládá skvěle hraní, tanec i zpěv. A kdo tedy Kudykama hraje? Vojta Dyk, Karel Dobrý a Csongor Kassai. Prvního asi není třeba moc představovat, ale pokud vám nic moc neříkají jména ostatních dvou, tak vězte, že Csongor Kassai je Lucifer z pohádky Čert ví proč, nebo židovský uprchlík z koncentráku ve filmu Musíme si pomáhat. Karel Dobrý hrál třeba ve filmech Krev zmizelého, Lebensborn, v Českým lvem oceněném Hastrmanovi anebo v nedávné kriminální sérii Místo činu Ostrava.

V roli Martina exceluje zpěvák Ondřej Ruml (jako jeden z mála který prošel komerčními talentovými show a nezapadl, dokonce ani nevyhrál, ale svou kariéru má skvěle rozjetou) jeho alternacemi jsou Marek Holý nebo Jan Maxián (spoluhráč Vojty Dyka ze skupiny Nigthwork) Martinu hrají Hana Holišová (mimochodem ač herečka, je i výborná zpěvačka jejíž dokonalé převtělení v Edith Piaf v show Tvoje tvář má známý hlas bylo opravdu fenomenální) Petra Hřebíčková, Jana Stryková nebo Lucia Šoralová. V dalších rolích Štamgasta, Cizí ženy, Pozorovatele se objevují dvorní zpěváci H+H Jan Sklenář, Naďa Válová nebo František Segrado či Lucia Šoralová. Všichni čtyři jsou objevy obou pánů již z dob natáčení alb Penzion Svět, Strážce plamene nebo Citová investice. 

Pokud máte možnost můžete si najít tento lyrikál v archívu ČT art, s datumem 16.8. nebo můžete představení zhlédnout i na kanále YouTube

Na závěr pár ukázek ....

Závěrečná děkovačka kde se dokonce objevili všichni tři Kudykamové plus jeden z návštěvníků 




P.S. V minulých letech jsem blahořečila kanálu Prima ZOOM za to, že se dalo dívat na jeho zajímavé dokumenty, letos to je právě ČT art, kde pro změnu dávají skvělé koncerty, životopisné filmy hudebníků nebo různá divadelní představení. Zrovna minulý týden to byl film s hudbou mého srdce a to film o Glennu Millerovi a pro milovníky Beach Boys to byl předminulý týden film Love and mercy. Tento týden bude lahůdkou portrét Erica Claptona, koncerty Rolling Stones nebo Pink Floyd a dnešní Král Lear s Janem Třískou. ...



 



18 komentářů:

  1. Zajímavý článek i zamyšlení. Jen teď jde nějak televize "mimo mě". Vůbec na ni nekoukám, jen si poslechnu počasí, v neděli, pokud jsme doma, tak Toulavou kameru a tím to končí. Přeji Ti krásné zážitky s koncerty i dalšími zajímavými programy. ČT ART.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já na telku koukám jen večer když přijdu z práce. Ani o víkendu nekoukám dopoledne ani když mám volno.

      Vymazat
  2. Jojo kdo je ten Kudykam a kde je ten Jaknato, ty bychom si přáli v životě potkávat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak kdyby to byl takový Kudykam jako tenhle, stejně by bylo na tobě jak se rozhodneš. Možná bys to měl o něco lehčí v tom, že bys měl určitý nástin....

      Vymazat
  3. Komentář mimo mísu :-) : dnes jsem se ocitla v Rybníku ani nevím jak :D. Jedeme z dovči se zastávkou v České Třebové na kaktusy. A najednou ,, jéé Rybník, tady bydlí Wendy" a než jsem se rozkoukala byli jsme v Třebový.

    OdpovědětVymazat
  4. Zajímavé. Mě se líbí to přiblížení herců, protože kolikrát nevím podle jména, ale kde hráli - to už se chytím :-) Dobrá recenze. Neznala jsem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ve se všech recenzích tak nějak snažím i obrazově představovat účinkující. je fakt, že mnoha lidem jména nic neříkají, ale jak vidí tváře hned si je dokáží spojit.

      Vymazat
  5. Vendy, ČT art umí dávat perly, a to doslova. Včera mi bylo dost smutno - viděla jsem pana Třísku na Shakespearovských slavnostech ani ne měsíc před jeho smrtí... Moc se těším na Pink Floyd v Benátkách...
    Pánové Hapka a Horáček mi dělají společnost už roky, Ondřej Ruml je naprosto úžasný všude, kde jsem ho viděla!
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten včerejší herecký koncert byl neskutečný! Floydy v Benátkách snad mám někde na chatě ještě na VHS, to bylo taky něco, už asi před čtvrt rokem dávali PF v Pompejích, ještě hodně ze začátků, byli tam ještě hodně mladí kluci. Stouny jsem už viděla z jednoho amerického koncertu, to byl tedy sakra zážitek, šedesátníci neslezli hodinu a půl z pódia a hráli jak o život. H+H mám ráda taky už strašně dlouho, mám postahované všechny CD. A Ondřej Ruml je skvělý, jako jeden z mála různých suoerstar a talentů a kdoví čeho ještě se opravdu dostal daleko.

      Vymazat
  6. Moc zajímavě jsi to popsala, umíš skvěle nalákat

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě tohle totiž hodně baví.... psát recenze, na blogu už jich je pěkná řádka

      Vymazat
  7. Ty bys mohla psát recenze. Jsi velmi kulturně vzdělaná. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Velice zajímavé představení, dost mě to zaujalo, díky za tip. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemáš zač! Já tvorbu pánů H+H zcela nekriticky miluju a tak jsem si tohle nemohla nechat ujít...

      Vymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....