Tak nevím ....

 ¨

.... jestli ten nášup kultury

vůbec nějak přežiju! Předevčírem verše a krásné písničky, včera verše a velký herecký koncert. Jak už jsem zmínila, přešla jsem při večerním sledování televize z dokumentů o přírodě (ony už se začaly dost opakovat, či byly skoro stejného tématu) na Prima ZOOM na kulturní platformu ČT art. Tak pár věcí už jsem tam shlédla dřív, koncert Rolling Stones, Pink Floyd, předminulý týden výtečný životopisný film i Brianu Wilsonovi, vůdčí osobnosti sourozenecké skupiny Beach Boys, minulý týden pro změnu jiný žánr a film o Glennu Millerovi. Předevčírem Kudykam a včera to bylo představení Král Lear z roku 2003 uváděný v programu Letních Shakespearovských slavností. 

Hra Král Lear patří k těm velmi pochmurným hrám které Shakespere napsal, dokonce je řazená jako vrchol "tragického období". Vypráví o pošetilém starém králi Learovi, který bez rozmyslu, jen na základě lichotek rozdělí své království mezi své dvě starší dcery a třetí, nejmladší, která odmítla na jeho otázku jak moc ho má ráda mu mazat med kolem úst, zapudí. Motiv ne nepodobný známé pohádce Sůl nad zlato. Ale tím to končí, protože Král Lear rozhodně není žádná pohádka se šťastným koncem, i když vlastně až do 19. století se tato hra hrála s jiným, šťastnějším koncem. 

Král Lear (jako předloha sloužila Shakespearovi legenda o keltském králi Leirovi) byl lidem velmi milován a ctěn, ale stáří a ubývající síly ho donutily svou vládu skončit a předat do jiných rukou. Těmi měly být ruce jeho dvou starších dcer Goneril a Regan a nejmladší a nejmilovanější Cordelie. Podle toho, jakou měrou mu projeví která lásku, tak velké území bude spravovat. Obě starší dcery ho zahrnuly lichotkami i když neupřímnými, ale Cordelie odmítla, protože slovy neuměla vyjádřit svou velkou a opravdovou lásku ke svému otci.

Král je tím rozlícen, Cordelii vypoví ze země a království rozdělí mezi Goneril a Regan s podmínkou, že bude vždy měsíc se svou družinou trávit střídavě u jedné či druhé. Cordelie odjíždí zarmoucená se svým ženichem francouzským králem do Francie. Ve své zlobě vyžene král i jednoho ze svých věrných, Kenta, který se zastává Cordelie a prosí krále, aby si vše v klidu rozmyslel.

Stejně jako král křivdil své dceři, i jeho rádce a přítel hrabě Gloster svému staršímu synovi Edgarovi a zahrnul láskou svého nemanželského syna Edmunda který ale svého otce nenáviděl a chtěl se zmocnit jeho majetku a jména. Proto různými intrikami vrazí mezi otce a bratra klín, otec Edgara začne nenávidět a ten se musí, aby se zachránil, převléct za blázna Toma a žebrat po království.

Jen co obě sestry dostaly oč usilovaly, začaly se ke svému otci chovat hrubě a chladně, až ho dohnaly k šílenství. A tak králi, ke kterému se nepoznán dostal Kent do služby aby ho chránil, a jeho šaškovi nezbývá než bloudit zemí. Na své pouti se setká se zapuzeným Edgarem. 

Mezitím se i obě sestry rozhádají a začnou mezi sebou bojovat navzájem, a rozvrací tím celou zemi. Do svých půtek zapojí i Edmunda, kterému manžel Goneril udělil titul hraběte z Glosteru, poté, co jeho otce za pomoc králi chytí, mučí, a poté ho oslepí. O bojích se dozví i Cordelie a vytáhne s vojskem otci na pomoc. Dojde k bitvě ve které Britové vyhrají, nicméně Cordelii se podaří s otcem setkat. Jen na chvíli, poté je Edmundem zajata a oběšena. Obě sestry se navzájem otráví a král umírá zármutkem nad smrtí Cordelie. Edgar najde svého oslepeného otce, odpustí mu, ale ten mu zemře na následky utrpení v náruči, Edmunda zabije ve vzájemném souboji a spolu s manželem Regan, který zůstal věrný králi a Kentem se ujímá vlády v rozvrácené zemi ....

Téma velmi temné, ovšem vyvážené opravdu neskutečným hereckým koncertem Jana Třísky v roli Leara, kterému ovšem skvěle sekundují Jan Kačer jako Gloster, David Suchařípa jako Kent, Jiří Langmajer v roli Edgara a David Prachař jako šašek. Trochu upozadění zůstávají Igor Chmela jako hrabě z Cornwallu, manžel Guneril nebo Jan Novotný v roli hraběte z Albany, manžel Regan a Andrej Jastraban jako Edmund. 

 Rolí dcer se zhostili Jitka Schneiderová jako Guneril, Eva Elsnerová v roli Regan a Cordelii si zahrála Klára Oltová. 

Přiznávám, že chvílemi z těch dvou a půl hodin představení jsem nevnímala moc text, ale jen sledovala opravdu úžasné herecké umění Jana Třísky, hraní opravdu až na krev, protože pro skoro sedmdesátníka, byť v kondici o které bylo všeobecně známo že je skvělá, to muselo být opravdu náročné, neustále lézt po žebříku dolů a nahoru, pohybovat se v hromadě písku... lze jen litovat že jsme byli dlouhá desetiletí ochuzení o jeho divadelní a filmové zrání dlouhou emigrací. Toto představení se proslavilo i trochu lechtivou hereckou akcí, kdy se Jiří Langmajer v roli Edgara/ blázna Toma na jevišti svlékne zcela do naha a Jan Tříska jako šílený král ho následuje, a strávili tak pár desítek minut křepčící a tančící po jevišti zcela nazí... Pamatuji si, že se o tom vedli velké spory jestli musel režisér Martin Huba zajít tak daleko. 

Suma sumárum, představení skvělé, ale dost vyčerpávající po psychické stránce daným tématem, zahrané tak mistrovsky, že vás i proti vaší vůli do sebe vtáhne tak, že ani nevnímáte obrovský náklad veršovaného textu (za dva dny už to byl opravdu náklaďák veršů). Nicméně nevím, jestli ještě někdy bude na Shakespeara nálada. Určitě ne na jeho tragické období. Teď si doufám trochu odpočinu pro změnu u dobrých hudebních počinů, které by měli tento týden na artu dávat.

David Prachař jako Šašek

Jan Novotný, hrabě z Albany a Eva Elsnerová jako Regan

David Suchařípa jako Kent

Klára Oltová jako Cordelie

Jitka Schneiderová jako Guneril a Igor Chmela, hrabě z Cornwalu