.... typický letošní letní den.
Zima, vítr, zataženo a chystající se déšť. Nejbližší dny nebudou o nic lepší, a jak to vypadá ani srpen to nenapraví. Už mi zase začínají docházet sluneční baterie a dobít je asi bude docela problém. A co je nejhorší, ani dnešní fotografie nebudou oplývat sluncem. Spíš mnohem víc vodou. Byť jejich hlavními modelkami jsou květiny s ohnivě červenou barvou ....
30 Day Photochallenge
den sedmý, ale téma č. 10 Vzpomínka na dětství
Proč tihle dva? protože .... protože při poslední návštěvě Bobule jsem jí přinesla z půdy poslední dva pytle s plyšáky. Když jsem je vysypala na zem, mezi spoustou plyšáků a hraček, které jsou po dceři a synovi bylo i pár těch, které jsou ještě po mě a mém muži.
Oba mne provázeli dost dlouhou životní cestou. Z těch dvou je starší trpaslíček. Ten je dokonce velmi starý, přivezl si ho kdysi ve dvacátých letech minulého století (tak takhle napsané to vypadá že to je snad z pravěku) můj děda ze svých cest po Evropě a vždycky ho provázel v nějakém z aut, které zrovna vezl k majiteli. Takže já si ho pamatuji vlastně odjakživa, protože když jsem se narodila já, měl už své místo za sklem knihovny. Odtamtud jsem si ho vytáhla jako svůj talisman když jsem začala chodit do školy. A chodil tam se mnou až do nějaké šesté nebo sedmé třídy, kdy jsme jeli na výlet na Hlubokou. Tam jsem si totiž koupila toho medvídka. Původně krásně jemně růžového. Ten se mnou pro změnu chodil až do deváté třídy a pak i tři roky na učňák. Oba se se mnou stěhovali po svatbě na dva roky do jednoho mého bydliště, po rozvodu zpátky k rodičům, pak po druhé svatbě do dalšího bydliště a nakonec i sem, kde jsem je oba měla za sklem knihovny než se jich zmocnili malé ručičky nejdřív mé dcery a pak i syna. Nakonec oba skončili na patnáct let mezi ostatními plyšáky než minulý týden zas spatřili světlo světa. Akorát do tlapiček Bobule už se nedostali. To už by totiž nemuseli přežít. Teď si hoví na trámu v mé ložnici ....
Já se raduju, fakt.
OdpovědětVymazatZ tvých krásných fotek, skutečně krásných.
Každý den ráno vstávám ve čtyři totálně rozlámaná,ale jsem tu.
Tak to beru, i když jsem nasraná, co když už zítra žádné ráno nebude.
No a dnes se mi fakt nechtělo, ráno je už zase tma.
Tak budeme užívat světla, protože víš, jak to brzo bude...
A já děkuji za příjemné zastavení u tebe.
Tak vzhledem k tomu, že beru ještě pořád atb na ten zub, tak mne ráno budí telefon zrovna v tu nejnevhodnější dobu, takže když pak ještě na chvíli zaberu a vzbudím se ve svou obvyklou dobu jsem jak praštěná pytlem po hlavě. Tudíž tím pádem mám zkaženou dobrou půlku dne než se dostanu do svého obvyklého módu. Já bych si i toho světla užívala, jenže tak jak ty vstáváš rozlámaná ráno, já se vracím večer z práce, do toho hnusno tak jsem ráda, že si zalezu do pelechu se sklínkou vína a relaxuju. Jsem v poslední době jak taková vycucnutá, bez nálady a bez chutě do čehokoli. jestli to je těmi atb, nebo už bych potřebovala opravdu vypnout a tejden se jen tak flákat a lenošit, či je to dodatečný psychický následek těch posledních debilních tří měsíců... čert ví. Reparát dovolené budu skládat koncem srpna, tak doufám, že tentokrát už to vyjde i když nepočítám s nějak moc pěkným počasím. Ale i tak musím odsud vypadnout.
VymazatOhnivě červená je fascinující a přitom krásně romantická
OdpovědětVymazatJá bych spíš řekla než romantická, tak zatraceně sexy! ;-)někdo by možná řekl že je až ordinérní...
VymazatOhnivě červená s kapičkami rosy nebo deště, nádherné fotky.
OdpovědětVymazatObdivuji trpaslíčka, co toho musel zažít při cestách Evropou, zažil tolik generací. Teď už si zaslouží odpočinek.
No zažil a je to na něm vidět. Ten kostkovaný kabátek mu ušila maminka, protože původní modrý filcový obleček byl pomalu sežrán moly. A fousy už má taky řádně vypelichané....
VymazatKrásné fotografie kapiček na růžích a hezky jsi to napsala o těch plyšácích. Přeji ti nádherné letní dny a doufám, že té vody nebude tolik.
OdpovědětVymazatOno hlavně by stačilo, kdyby počasí vydrželo alespoň týden stabilní, ale mě na tom nejvíc vytáčí ty skoky....
VymazatČervená s kapkami rosy je nádherná.Nejvíce se mi líbí první fotografie,ta je úžasná.
OdpovědětVymazatVzpomínka na dětství je moc krásná.Teď nevím,co dám jako vzpomínku já.
Kdyby to byla rosa ... ale to je výsledek letošního propršenýho léta. Všechny kapkový fotky co tu byly a budou jsou focené buď po nebo mezi dešti.
VymazatVendy, ta růže vypadá fantasticky, i když počasí mě štve stejně jako tebe.
OdpovědětVymazatPříběh hraček jsem si ráda přečetla. Je to až dojemné.
Přeji hezký večer, Helena
No já už pro to počasí nemám slušných slov. Říkám si, jestli ten bazén už nezazimovat.... jako čtyřikrát nebo pětkrát se vykoupat za dva měsíce je tedy slušný...jediný co roste jak ďábel je tráva.
VymazatMoc hezký příběh se vzpomínkou. A růže jsou nádherné. Trochu odbočím od tématu fotografií, ale musím si postěžovat, když ty květy vidím. Moje krásně kvetoucí Elfe v tom počasí chytla nějakou nemoc a přišla snad o všechny listy. Snad to přežije. J.
OdpovědětVymazatCo se týče růží a listí na nich, tak s tím bojuju už dlouhá léta. Nejdřív je krásné, růže jsou olistěné ale pak na ně vlítne černá plíseň, udělají se na nich takový černý kulatý fleky a listy začnou žloutnout a opadávají. Dělají mi to snad všechny růže. Takže za chvíli to vypadá tak, že jsou holý stonky a na nich poupata a květy. Je na to postřik, tedy aspoň mi to říkala sousedka, ale moc to nepomáhá. Ono letos jim dává na frak i to neustálé pršení a zima. Další rok zas na jaře krásně obrazí a všechno se zas opakuje. Zeptej se někde v hobby prodejně nebo zahradnictví co s tím.
VymazatJe to přesně jak píšeš, počkám, co udělá dál. Na chemii jako správný chemik moc nejsem.
VymazatVendy, ty fotky jsou nádherné, jsi hotový profík. A vzpomínky na dětství jsou kouzelné, stejně jako ti plyšáčci.
OdpovědětVymazatMěj fajn dny. D.
Já jsem úplně na ně zapomněla, i na ostatní který jsem tam ještě našla, takže jsem byla i docela překvapená. Děkuju za pochvalu.
VymazatTy kapičkové fotky jsou přenádherné. V jedné je dokonce bazén pro včeličky. Moc krásná vzpomínka na dětství s kamarády, kteří tě provází celý život. I dyž třeba ten jejich bych chvili v igelitě. Je to fakt, že když se napíše, že něco pochází z počátku minulého století, tak je to jako pravěk. :-D No ale Vendy, ten trpaslíček má teda 100 let. Zo už je opravdu pamětník a vzácnost. :)
OdpovědětVymazatNo vidíš, to mě vlastně nedošlo že je až tak starý,....však už taky na to vypadá. Hlavička zašitá, obleček sežranej a vousy vypelichaný :-D :-D
VymazatVendy, připojuji se k chvále tvých fotek růží, je to moc velká krása a nevěřím, že jsi na tom tak zle, jak píšeš, to bys nemohla vytvářet takové fotky!Poetické, báseň v barvě.
OdpovědětVymazatHračky z půdy naprostá pecka a jsi úžasná, žes je nevyhodila a pořád je máš ráda. Jiřina z N.
Vážně mi už dochází baterky, jsem jak vycucaná, unavená, bez nálady. Tyhle fotky jsou focené někdy před měsícem a půl. Zítra mne čeká hlídání Bobule až do zítra, tak jsem zvědavá jak to dáme jestli bude stejně hnusně jak dneska....
VymazatOrosená nádhera - ale to je nějaká reklama na pivo, ne? :)
OdpovědětVymazatFuj, ty jsi přízemní... :-D :-D
VymazatMiluji vodu na květech. A krásná vzpomínka na dětství.
OdpovědětVymazatKapkování je moje velká zábava, mám to strašně moc ráda, ale pořád to není ono... jenže to už je o tom, že by člověk potřeboval makro objektiv. Na to už jsou předsádky nebo mezikroužky málo.
Vymazat