.... zdají neměnné (furt stojí na místě a nemůžou nikam zdrhnout, leda by je pokáceli) solitérní stromy na začátku parku mne stále něčím nutí je zachycovat při každé návštěvě. Ať už z podhledu, kdy se na jaře válím ve šťavnatě zelené trávě, anebo právě na podzim. Každý z nich jiný druhem, je i jiný barevností. Borovice svou stálou hlubokou zelení, dub škálou od zlaté přes zelenou až k hnědé. A buk zlatou přecházející do bronzové. I habitem. Borovice nakloněná tím, jak věky odolává větru a dub svou širokou rozložitou korunou a kmenem jak podle pravítka. Buk štíhlostí a pravidelností. Prostě jsou to sólisté na scéně krajiny a jako takoví si obdiv zaslouží ....
Tady je trochu ještě vidět to, proč jsem se těšila na mlhy a na focení v nich. Ty průsvity sluníčka. Bohužel, no....
V horní části parku jsou dva duby zasluhující pozornost. Tenhle se třemi kmeny ...
... a tenhle čtyřsetletý s kmenem o obvodu 530 cm
Můj oblíbený veverčí pohled do jeho koruny
Buky jsou asi mým nejoblíbenějším stromem. Štíhlý rovný kmen stříbřité barvy a bronzovozlatá koruna
Na tuhle lavičku si určitě vzpomenete z článku o dandičím setkání zde.Tehdy na ní sedělo všech 16 psů kteří se tu sešli
Tenhle pohled by měl být jako úplně poslední z posledních. Focené po cestě zpět ...
Příště se pustíme cestou dolů, k Huťskému rybníku ...
Chápu Tvou zálibu pro focení těchto stromů. Jsou opravdu krásné a jejich proměny stojí za zaznamenání.
OdpovědětVymazatJá mám své oblíbené stromy přímo za domem, ať jsou to lípy, zvlášť jedna má krásný tvar koruny připomínající lipový list. Pak javory, břízy, vidím i na smuteční vrbu a nesmím zapomenout na jehličnaté stromy. Ještě při svých procházkách moc ráda fotím skupinku sakur, myslím, že už jsem je vyfotila v každém ročním období. Několik let jsem kolem nich chodila denně do práce. Stromy jsou našimi krásnými společníky.
Měj pěknou neděli. Růža
Stromy fotím opravdu ráda, zvlášť ty které jsou právě takhle solitéry. Ať v parku, nebo v krajině.Jen mne mrzí, že 2D zobrazení jim ubírá mnohé na kráse .... Sakura je taky můj oblíbenec a magnólie.
VymazatTaké to tak mám, že při návětěvě oblíbených míst mě lákají a přitahují stejné pohledy a přece vždy jiné. Viděla jsem kdysi animaci, kdy autor fotil stále stejné místo, ze stejného umístění v několika různých období roku od prvního rašení až po opětný opad listí. Všechny fotky dal do animace s plynulým přechodem a bylo to nádhera. Ty solitérní stromy by krásně vynikly.
OdpovědětVymazatJo, stromy se do časosběrů hodí.
VymazatTohle je poezie, která vždy osloví. Příroda to fakt umí a se stromy obzvlášť.
OdpovědětVymazatKácí se, tak hlavně aby po nás něco zbylo, aby se i generace po nás mohly kochat, aby mohly tiše stát a vnímat to krásno.
Tady v tom parku se sice občas taky kácí, nicméně jen z nutnosti, když je strom nemocný nebo nebezpečí že by mohl na někoho spadnout. Spíš se jich tam pár vyvrátilo při větrech. Ale horší to je v lesích státních nebo soukromých. Ty se plundrují ve velkém...
VymazatMoc pěkné a zajímavé stromy. Ten se třemi kmeny a o 2 snímky dál vypadající jako chobotnice by se hodily do tvého seriálu o stromech.
OdpovědětVymazatJá mám dojem, že ten s těmi třemi kmeny tam i byl....
VymazatTy bys mohla dělat lokace při natáčení pohádek...:)
OdpovědětVymazatA to by byla práce pro mě. Hledat lokace a nejen do pohádek. To by byla realizace a kreativní práce přesně pro mě... 🤗
Vymazat