05 září 2019

Tolik...





.... jsem se na tenhle týden těšila a už je po něm. Dva měsíce čekání se přetavilo v šest dní sladkého nicnedělání. No, i když... Neflákala jsem se sice, ale to co jsem si předsevzala se až tak nepodařilo. Něco zhatilo počasí, něco nemoce a něco únava která se dostavila dodatečně po zklidnění pracovního kolotoče a ještě něco málo měly na svědomí i rozbouřené emoce.
I když nevyšla úplně všechna setkání, přece jen s pár mě milými lidmi to vyšlo. Ať už s Čerfem opětovná fotoprocházka Prahou s předávkou vína ze slavností v Dobřichovicích (už minulý rok mi ho tam kupoval) nebo setkání s mým hudebním kamarádem. To jsou věci které mne vždy nabíjí pozitivní energií na dost dlouho. Nafotila jsem nějaké nové fotky z míst, která mi až doteď zůstala neznámými, a určitě vím, že se tam ještě vydám. A budu doufat že se sejdu i s Míšou a že bude možnost si konečně dát ten slíbený Aperol a proprat chlapy  od hlavy k patě 🤗😉😆.
Zítra se tedy, byť o tři dny dřív vracím, ale ten návrat je oslazen jedním určitě jako vždy perfektním hudebním zážitkem jakým bezesporu  je koncert skupiny Čechomor. Pro nás se synem a dcerou tedy určitě...

A tohle je moje v dětství nesnášené, ale teď milované sídlo nebeských slastí jako je nekonečné sekání trávy, boj s velmi drzými myšmi které se považují za zdejší domácí či pekelných hříchů jako třeba nadměrná konzumace výrobků mníšecké excelentní cukrárny U Jarolímků či popíjení lahodných vín ze zdejší vinotéky...
(ta menší chata vlevo pod stromem je bouda kterou kdysi, když mi mohlo být tak pět let udělal pro tehdejšího pejska můj biootec. Dodnes stojí. Stejně jako chata, která už má dokonce o moc víc křížků na zádech než já...)


Pohled na pozemek ze schodů kde nejraději sedávám. I když to není vidět, pokračuje ještě za hranici těch vzrostlých stromů.


P. S. Za včerejšek a dnešek jsem tu viděla víc veverek jak za poslední dva roky. Jen byly natolik rychlé nebo jejich objevení tak překvapivé, že jsem je nestihla vyfotit...
P. S. S. Omluvte kvalitu fotek, jsou focené tabletem, jinak bych je do článku nedostala... 

12 komentářů:

  1. Chata je parádní, o takové podobné poslední roky sním :). Já zase letos za jeden den narazím v bytě na tolik vos, jako jiný rok za celé léto ne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však se za ta léta co jsem jí zdědila zevnitř i zvenčí vymazlila, nicméně to je stále cottage. Jsou věci na které nejsou prachy i kdyby se člověk na hlavu stavěl. Ale mě to zatím nevadí, prostě chata není barák... Tak já za poslední dva roky viděla veverky jen jako placky. Ve 3D vůbec....

      Vymazat
    2. I u nás jsou letos spousty vos a to bydlíme v 6. patře.Na zahradě jsem letos schytala dvě žihadla od včel.

      Vymazat
    3. Víc vos pohromadě jsem tu viděla až teď, kdy kvetl břečťan, jinak ani ne. Místo nich tu byli ti zatracení vosíci.

      Vymazat
  2. Krásná chata i místo, tam by se mi moc líbilo. Musí se tam hezky odpočívat. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako malá jsem tam nechtěla jezdit, ale musela jsem, v rámci soudně přiklepnutých víkendů a části prázdnin. Připravovalo mne to o mnohem zajímavější pobyty na chalupě.... teď si to tam hejčkám, protože to je jediné moje spojení které ještě z Prahou mám. Tedy je to asi půl hodinky autobusem z Prahy, ale to je zanedbatelné. A odpočívá se tam opravdu krásně.Když tam jsem sama ta prostě nic nemusím, ale můžu.

      Vymazat
  3. Příjemné místečko, tam by se mi líbilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nó, měla bys to ještě o flák cesty dál než to mám já!:-D

      Vymazat
  4. Dobré místo pro relax. /I focení/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A skvělý základní tábor pro různé výlety... jak přes další brdský hřeben, tak na Dobříš, na Prahu....i po bližším okolí.

      Vymazat
  5. Ta chata je luxusní takové krásné nostalgické místo. Na sekání trávy teda máš pořádný pozemek. Nedivím se, že tam jezdíš ráda. Zase beru články od posledního, takže jak sis užívala Čechomor už jsem četla. Měj se fajn.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luxusně možná vypadá zvenku, zevnitř to je klasický retro. :-D Nechávám to ale tak, pohodlí tam mám, teplo taky, uvařit si můžu na čemkoli, ať na plynovém sporáku, nebo indukci, záchod taky mám uvnitř a nemusím ven... A na opravdu luxus mám domov. I když tuhle podobu jsme jí dali až my, jinak byla hnusně šedivá s opršelým dřevem. Ani ty palubky tam nebyly, to jsme obkládali
      taky. Vypadala jak ta kůlna na druhém obrázku.... Pozemek je velký, to ano 2000 m2. Ale hodně z něj zabírají ty lesní části. Ale na sekání trávy to co tam je, je ještě sakra hodně... teď jsme tam vzali naší starou motorovou sekačku, tak s ní to jde jedna dvě, ta elektrika je přece jen výrazně pomalejší, ale zas poseká i vysokou trávu z kterou má motorovka problém.

      Vymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....