23 února 2018

Sama II ...




28 komentářů:

  1. Tak tohle jsem tady rozhodně nečekal. Nekvalitní kvalitita fotografie, nic na ní zajímavého skoro není. I když... Asi se to blbě v té tmě fotilo. Osobně bych tam byl rád, mezi těma skálama a tím stromem, co leze nahorů ale! fotografie má krásu převíct. Tato to neudělala. :/ Jen jí naznačuje. :/ Coš je tedy škoda. :/

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Říká ti něco focení siluet?

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Ano, ale tohle je nekvalitní silueta. Promin. Nelíbí se mi to. Máš tu lepší fotografie než je toto. :) Víš, to bude hlavně tím, že nemám rád, když počítač fotografie komprimuje. Tím ztrácení ty fotografie na kvalitě a na kráse. A tato je zrovna komprimovaná opravdu viditelně. To se občas stane. A ono ještě tím, že je to černobílá sileta, tak to je takovej pro mně špatnej mix. :)

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Za to, že počítač fotky komprimuje za to ale nemůžu, a dávat na blog fotky v plném rozlišení mi připadá dost nesmyslné, protože pak se jeden článek nahrává a otvírá mnoha lidem strašně dlouho. Právě pro tyhle problémy jsem s tím přestala. Je navíc možné že jako ajťák máš mnohem kvalitnější monitor než mám já, protože já tam žádný problém v nekvalitě nevidím, ale mám taky už sakra starej noťas a na koupi monitoru za ix desítek tisíc rozhodně nemám a ani to k životu nepotřebuju.

    OdpovědětVymazat
  5. [5]: Chápu. Rozumný krok. :) Asi to bude tím monitorem. :) Kdyby si někdy náhodou chtěla mít nějakou fotku zmenšenou bez komprimování, tak mi jí klidně můžeš poslat.

    OdpovědětVymazat
  6. Nemám tak vytříbené oko ani vkus, mám obrovské štěstí, tedy.

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: On může být člověk sám i když má okolo sebe rodinu

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Nó,tak to bys asi nedělal nic jinýho než mi zmenšoval fotky na blog     

    OdpovědětVymazat
  9. [7]: A to mi připadá jako snad nejhorší druh samoty. Mít kolem sebe rodinu a přitom být osamělý.

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Já chci takíííííííí   

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: Zažila jsem na vlastní hroší kůži, strašně to bolí

    OdpovědětVymazat
  12. [13]: Ano, někdy hrozně ....

    OdpovědětVymazat
  13. Jak jsme se učili ve škole, stromy vždycky nskonec rostou svisle...jsk vidno, je to pravda pravdouci

    OdpovědětVymazat
  14. [15]: To ano, taky takové dva napůl vyvrácené které se ale srovnali vertikálně máme na zahradě

    OdpovědětVymazat
  15. Mne sa fotografia páči. Momentka. Vždy ma fascinovalo ako rastú stromy. U nás v obci jeden rastie do tvaru srdca a stojí tu už pekne dlho, odmalička si ho pamätám   

    OdpovědětVymazat
  16. [17]: Stromy dokáží růst na neuvěřitelných místech, v neuvěřitelných tvarech a podobách. Já stromy fotím ráda a vždycky lituju že je nemůžu vyfotit ve 3D. Protože normální fotka nemůže postihnout celou tu krásu kmenu a koruny ...

    OdpovědětVymazat
  17. Silueta borovice dokládá, jak je příroda mocná.

    OdpovědětVymazat
  18. Vždycky si kladu jednu otázku, jak je možný, že nespadnou?

    OdpovědětVymazat
  19. [22]: Tak to taky nechápu. U borovice je to jednoduché, má jeden hluboký kůlovitý kořen, kterým se dostane do velké hloubky a tam se zakotví. Smrk je na tom hůř. Ten má kořeny široké a mělké.

    OdpovědětVymazat
  20. Tak už jsem se dopracovala k té druhé fotce. Prima. Co ten strom musí všechno přežít.

    OdpovědětVymazat
  21. [24]: Člověk by ani neřekl, že to je jeden a ten samý strom. Dokáží růst v divných místech.

    OdpovědětVymazat
  22. [25]: Přesně i na skalách. Semínku stačí málo a pak nastane boj o přežití.

    OdpovědětVymazat
  23. Zajímavé, jak se jako kdyby v pádu chtěl strom chránit a spodní větve už připravuje na kontakt se zemí.

    OdpovědětVymazat
  24. [27]: Jen se obávám, že při pádu z té výšky by mu to nebylo nic platné

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....