Začíná se pomalu stávat tradicí, že si k narozeninám pořizuju nějaký (staro)nový
objektiv. Před dvěma lety to byl teleobjektiv a letos jsem si do svého portfolia starých
manuálních skel pořídila pevný objektiv Nikon serie E 28mm f 1:2,8. Na pevný objektiv
jsem se chystala dlouho, jen jsem nevěděla jestli ohnisko 35 nebo 50 mm. Tenhle to tak
trochu zkombinoval, protože se na DX formátu zrcadlovky chová jako kdyby měl ohnisko
48 mm. Je to trochu nezvyk fotit pevným sklem, i když jsem si to už nanečisto vyzkoušela
v prosinci, kdy jsem si podle rady zkušených nastavila zoomovací objektiv na dané ohnisko
buď 35 nebo 55 mm a zkoušela si, které mi bude víc vyhovovat. Jenže člověk pořád ví,
že má možnost si přeci jenom když se nevejde přizoomovat, ale s pevným sklem to
prostě nejde a všechno se musí poctivě zoomovat nohama. Tudíž se zas musí poctivě
vybírat a komponovat aby se fotka vyvedla dle přání a nápadu. Má ale výhodu v tom, že
je to konečně objektiv který ostří na nekonečno a je lehký a malý takže se dá v pohodě
vzít do kapsy u bundy nebo dát do kabelky a může se jít do světa.
Zatím se s ním sžívám a zkouším a zkouším jak už je
mým zvykem. Navíc i na něj mi budou pasovat
mezikroužky tak můžu zkoušet i makra...
Udělala jsem si během včerejška kdy svítilo sluníčko a ještě byla trochu námraza
pár zkušebních snímků, takže je tak prosím berte, není to zas až tak nic zásadního.
Jen zkouška toho co umí.
Už i mě se objevily a i přes momentální mrazy vypadají docela vesele
Ještě jsou chybky v clonění, ale to se časem poddá. Navíc zkouším zas na
původní zrcadlovce, protože tu druhou jsem musela odvézt do Brna do servisu.
Tam snad po opravě bude fungovat i automatické ostření ...
Co mne zas ale nadchlo, je krásný bokeh
Docela ostrá mi přijde i kresba při vyšším clonění...
.... ale i pěkně rozmazané pozadí při nejnižší cloně
A hlavně zas, jak už to u starých skel bývá,má příjemné a velmi věrné podání barev.
Teď budu tři neděle napnutá jak to bude vypadat ve spojení s tím druhým tělem...
Je dob ré si udělat radost a nemusí to být ani k narozeninám, že?
OdpovědětVymazatTak teď jsi mě připomněla, že mi na lustru ještě visí jmelí
OdpovědětVymazat[2]: Já mám jmelí pověšené od vánoc do vánoc . Tohle jsem si ulomila z upadlé větve stromu, která jím byla obalená a mám ho venku. Pro štěstí. Ty sněženky jsou focené včera a dneska mi připadly zas o něco víc nakvetlé. Jim mrazy neškodí, vždyť kvetou i pod sněhem (proto se tak jmenují)
OdpovědětVymazat[1]: To určitě, ale když se to naskytlo zrovna v tuhle dobu, tak jsem si říkala, že si to prostě pořídím. Ono asi není dárkem něco, co si člověk koupí sám, že?
OdpovědětVymazat[4]: Tak to není pravda. Právě když si vybere sám, co se mu líbí, má z toho dvojnásobnou radost. Doma říkáme, žer jsou peníze stejně společné, snad jen nějaká maličkost kouopená tím druhým udělá radost poněkud jinou, ale osobně jsem také ráda, když si mohu vybrat.
OdpovědětVymazat[5]: Já právě strašně ráda bývám obdarovávaná, protože vím, že ti kdo mi dárek dají mě opravdu vnímají a vědí že existuju, ale jsem ráda když můžu dárky i dávat.
OdpovědětVymazatJsem raději, když mohu dárek dát a když vidím, že dotyčný má radost. Dostat dárek je milé, ale nebyla jsem od malička na to moc zvyklá.
OdpovědětVymazat[7]: Pro mne byly narozeniny vždycky o čekání na to, jaká nová kniha mi přistane doma protože jsem vždycky od dědy právě k narozeninám dostávala knížky, nejvíc Verneovky a tak jsem byla vždycky strašně napnutá a dychtivá co to bude...
OdpovědětVymazatToz krasne narozeniny a atr to foti ja si přejete...j já koukám veku na sněženky a petrklice, zda květy přežily mráz...petrklice dostaly zabrat, ale to se pozna až za několik dnů...
OdpovědětVymazat[9]: Já měla tak nějak kvetoucí jen jeden petrklíč, a sněženky lezou teprve teď, oproti tomu jak už je fotili jiní
OdpovědětVymazatTak ať dojde k dokonalé symbióze mezi tebou, foťákem a sklem.
OdpovědětVymazatPřekvapily mě ty sněženky, protože moje už v lednu kvetly a ted' leží na záhonech, jako kdyby byly "bez vody" jsou vyloženě zvadlé a květy jsou u země. Zda se ještě vzpamatují, nevím, Venku je -13°C a zem je bez sněhu. Byl u nás minulý pátek asi 3 hodiny.
OdpovědětVymazat[12]: Mě kupodivu zrovna ty sněženky vylejzají snad jako poslední jarní cibuloviny. Takže se teprve takhle ukazují. ono u té zrcadlovky je taky padesát na padesát Buď se fotka povede nebo je na vyhození.... Nepřišel mi žádný mejlík.
OdpovědětVymazat[11]: Děkuju moc Blondi. Asi mi zatím nejvíc chybí ta láska. Radost si udělám třeba i koupí nějaké kytičky nebo návštěvou u dcery a vnučky. Ale ta absence nějaké lásky mne trápí ....
OdpovědětVymazat[15]: Blbnu, na mém blogu.
OdpovědětVymazat[13]: Posílala jsem ho včera ráno, že bych měla blbou adresu? Pošli mi prosím tedy svůj email do Zprávy autorovi na mém emailu. Já kvůli rozbitému telefonu na tebe ztratila kontakt.
OdpovědětVymazatTen bokeh u třetí fotky působí spolu s větvičkou, jakoby to byl malovaný obraz a ne fotografie. je to nádhera. To už je umění, které jde mimo mne.
OdpovědětVymazat[17]: Stará skla mají někdy u záběrů v detailu naprosto neuvěřitelný bokeh. To u těch nových už nebývá zrovna pravidlem.
OdpovědětVymazatVýměnné objektivy je už vyšší liga fotografů. A já jsem ta nejnižší, stačí mně mobil :)
OdpovědětVymazat[19]: Když není zbytí, fotím i mobilem
OdpovědětVymazat