25 ledna 2018

Od Bruncvíka po Staroměstskou věž ...


.... nás povedou dnešní fotky. Pořád bylo na mostě vcelku klidno,jen pár
desítek tůristů se vydalo za poznáváním krás Prahy. Ale počasí se už
začínalo vylepšovat a tak než jsem se překopala od Bruncvíka ke Staroměstské
mostecké věži, začal se provoz na mostě dost zahušťovat. Ale to už mi
nevadilo, své jsem měla nafocené a věděla jsem, že za mostem se zas
zahrabu do uliček, které jsou mimo veškeré tůristické šílení, což se mi
také opravdu potvrdilo.
Všude klid ...

Sice stále zůstával jedna strana města pod peřinou černých mraků ...



.... nad Hradem se skoro symbolicky vyjasnilo (a já doufám že to opravdu znamená
změnu hradního pána) ...


... a stejně symbolicky se zatáhlo nad jen o pár set metrů vzdálenou Kramářovou
vilou, sídlem premiéra ( stejně tak doufám, že nebudeme u příležitosti stých
narozenin republiky tou republikou, které bude šéfovat trestně stíhaný premiér)


Příslib krásného dne a pevně věřím že i dnů dalších


Rozmary počasí. Půl mostu a města ve slunci, půl v mracích


Vyhlídka z které je krásný pohled na Hradčany, na Křížovnickém náměstí,
a železné zábradlí na ní plné zámků a zámečků. Jak je vidět, a bylo by vidět kdyby
bylo zadokumentováno, už se objevují i jinde, všude kde se dají zamknout.
Tenhle zvyk mi nevadí, pokud se drží v mezích, ale to že se hledají místa
všude kam se dá zámek připnout to už mi dost vadí. A což terve památkářům!




Jak víte jsem zvířecí radikál a milovník kožušků, a co mi vadí je když jsou k něčemu zneužívaní.
A nemám ráda citové vydírání mnoha žebráků po Praze. Jenže .... pro spoustu těchto lidí jsou psi nebo
kočky jejich parťáci a asi jediné spřízněné duše. Navíc oni se k nim chovají ve většině případů
mnohem líp, než ti kteří mají velké peníze a komfortní vily. Pro ně jsou mnohdy jen věc na které
si mohou vybíjet svůj vztek, frustraci a temné stránky své povahy. Vím že to je právě ten účel,
to citové vydírání, jenže mne to, zcela dle záměru hodně dostalo a když jsem tu fotku dělala
měla jsem tak nějak divně zamžený hledáček. A zimou to vážně nebylo ...


Když jsem tu psala povídečku a strážném andělovi Arminovi, byla to taková
legrácka. Jenže dneska jsem zjistila, že on asi vážně někde je, a že mne
asi opravdu nějak hlídá. Byla jsem zas na pohovoru na ÚP kam jsem donesla
umístěnku o které jsem se v sousvislosti z pohovorem tady taky zmínila. Nedohodli
jsme se protože jsem opravdu měla dost špatné spojení a projezdila bych víc než bych
si vydělala. Ovšem problém byl v tom, že jsem si dovolila po devíti letech, kdy jsem poctivě
chodila na všechna místa kam mi kdo dal umístěnku a nosila zamítavé odpovědi
dovolila poprvé práci odmítnout. A okamžitě hned na místě se mnou zahájili správní
řízení o vyřazení z ÚP pro neplnění povinností. Jenže mezitím, co tedy madam z
nadřízeného ÚP vyřizovala a zjišťovala co a jak (dokonce budou dotyčnému volat
a zjišťovat proč se rozchází to co je v požadavku s tím co mi řekl a navíc si i vyjela
jízdní řády jak mi jezdí opravdu autobusy) zazvonil zprostředkovatelce vedle telefon
a vedla rozhovor s někým kvůli novmu inzerátu na pracáku. Vzhledem k situaci jsem
se jí optala o co jde. Zjistila jsem že se jedná o místo tady v Rybníku, je to zatím
na půl úvazku, ale perfektní čas od půl páté odpoledne do půl osmé v kantýně vydávat večeře.
Navíc s možností se domluvit kdykoliv bych ptřebovala zůstat v Praze, což je teď pro me
dost důležité. A budu moct také i lucce hlídat malou když bude potřebovat.
A tak dneska nastupuju na první zaučení. Doufám že to ještě posvětí vrchnost.....
Takže Armin zas při mě stál, já se (snad) vyvlíkla z velkýho průšvihu, a dopracuju
se snad i k těm dvěma a půl letům které mi chybí k
odpracovaným letům pro nárok
na důchod ...




18 komentářů:

  1. Fotky mají skvělé světlo právě tím, že bylo počasí tak vrtkavé a sluníčko někde svítilo a na druhé straně ne. Anděl strážný se fakt stará. Gratuluju ti k získání alespoň půl úvazkové práce a nepřerušení evidence na pracáku. Ona si sice paní může vyjet spojení dneska, ale příští rok to může být všechno úplně jinak. Alespoň u nás se jízdní řády mění a často s tím, že některý spoj vypadne a jiný je tak nesmyslně posunutý, že se nedá použít. Nyní to budeš mít do práce blízko, přijdeš do styku s lidma, budeš mít možnost volna na maminku i vnučku. Cha cha a možná i na mne v létě.

    OdpovědětVymazat
  2. Na ten most se zámky by měli pustit zámečníka a hned by si ke svému řemeslu mohl přidat i prodejnu.

    OdpovědětVymazat
  3. nechť žijí andělé stážní!

    OdpovědětVymazat
  4. Moc gratuluju, přeji ti, ať to ta práce klapne!

    OdpovědětVymazat
  5. Tak ať to s tou ppraci vyjde...Pekne zachycena "kaboneni" na fotkach...

    OdpovědětVymazat
  6. Gratuluju, Armin se činí! Zas jsi mi připomněla, že konečně bude po volbách a bude prostor na "pohádku lucernách na Kampě". No jo, zámky... Tuhle podivnou módu musela marketingově zpunktovat nějaká zámecká vrchnost .

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Všude ho budu chválit a děkovat mu. Mě ty zámky nějak nechávají, oproti památkářům a některým návštěvníkům  v klidu, ale už mi vadí, že tady na tom místě (určitě víš že tam je socha Karla IV) je cpou tůristi všude kde je jen náznak nějaké mříže či mřížky. Takže na větracích mřížkách na Křižovnickém

    OdpovědětVymazat
  8. [5]: Myslím že na 90% to je jisté. Ale až budu mít v ruce smlouvu bude to těch 100%.

    OdpovědětVymazat
  9. Mám z opakovaných  výletů do Prahy podobné fotky. Po procházce po Karlově mostě jsem taky vždycky potřebovala zapadnout do tiché uličky. Dokonce jsem jeden takový den objevila v uličce  i klidnou cukrárnu a krásně jsem si tam odpočinula

    OdpovědětVymazat
  10. [10]: Tak jak můžeš vidět, most i Kampa byly buď skoro liduprázdné nebo tam lidí bylo vcelku málo, já měla ty uličky ale tentokrát  v plánu, prostě si projít i místa kde jsem buď vůbec nebyla, nebo jen zřídka kdy. A ono fotit Karlův most a pohledy z něj jinak, to je skoro nemožné. Spíš jde o to jak kvalitně jsou nafocené. A s jakou fotografickou invencí. To u mne moc nehrozí a tak jsou to ty, kterých je po celém světě v albech statisíce....

    OdpovědětVymazat
  11. [9]: To jo, ty mraky a sluníčko dělaly divy.

    OdpovědětVymazat
  12. [4]: Tak vzhledem k tomu, že jsem byla i včera, a mám přijít i v pondělí, a že jsem domluvená že 31. budu mít volno protože hlídám malou jelikož mladí jedou na koncert Depešáků tak to beru tak, že asi to místo mám. Ale až budu mít smlouvu v ruce tak teprve pak si můžu říct, JO! Mám to ...

    OdpovědětVymazat
  13. [3]: Nikdy jsem na ně nevěřila, ale začínám být trochu nakloněná tomu že - by - přece jenom - něco ....

    OdpovědětVymazat
  14. [2]: Vzhledem k tomu, že by ty zámku musel přecvakat tak by mu už k ničemu nebyly. Leda do sběru za cenu železa Což by ale zas při tom množství a váze jednoho zámku by nebyla zanedbatelná částka.

    OdpovědětVymazat
  15. [1]: No spíš jsem rád, že se toho pracáku právě díky ofiko smlouvě zbavím. Tady šlo o to, že bych nejdřív musela jít pěšky na nádraží, tam si počkat na nějaký vlak který by mne odvezl na nákladové nádraží, tam bych přelezla do jiného který by mne dovezl k té dané lokalitě a zpátky to samé. Jinak vážně nevím jak bych se tam dostávala pokud nemám auto.

    OdpovědětVymazat
  16. Skoro před 30lety jsem byla poprvé v kapitalistické Itálii.

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: To chápu, musel to být šok, tak tohle naštěstí! v Praze moc nejede... ale vždycky když vidím některého z bezdomovců nebo žebráků se psem, ten pes má pelíšek, deku pod sebou nebo i přes sebe a páneček sedí na holé zemi. Jak říkám , jsou to pro  jediné spřízněné duše, a v nepohodě a v noci je hřejou. A když porovnávám jak se ke psům chovají třeba naši sousedi tak ty bych nejraději zastřelila! Tedy sousedy

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....