02 března 2017

Před usnutím mi zní Kouzelná flétna ....



Když jsem mohla v Kukátku věnovat svůj čas
filmům s Alanem Rickmanem, rozhodla jsem se, že si kvůli
Amádeovi rozšířím svoje obzory hudební a to přímo operní. A tak jsem
si včera před usnutím k poslechu a vlastně i k pokoukání jednu dala.
A vzala jsem to rovnou od konce a zaposlouchal jsem se do tónů Kouzelné flétny.
Tahle opera je jedním z nejhranějších operních děl na světě.
Mozart jí složil na libreto svého přítele Emanuela Schikanedera jen tři měsíce před svou smrtí
v roce 1791. Hrála se v Schikanederově divadleTheatre auf der Wieden
a okamžitě po své premiéře stala obrovským divadelním hitem.
Kouzelná flétna je spolu s korunovační operou La clemenza di Tito poslední jevištní
dílo ve formě " signspielu" čili zpěvohry s mluvenými dialogy (ostatně původní
podoba opery Carmen byla taky takovým dílem)

Opera je tak trochu jiným dílem než byly ostatní Mozartovy opery,
je to pohádka kde se snoubí fantazie s komikou, ale má i svůj vážný podtón.
Není tajemstvím, že v ní Mozart vzdal hold zednářskému učení. A proč ne, vždyť on sám
svobodným zednářem byl.
Vystupují zde fantastické postavy jako jsou hadi, draci, záhadné tři dámy, tři Géniové
ďáblové i kněží tajného (rozuměj zednářského) kultu vědění a spravedlnosti, tajemná a zlá
Královna noci .... ovšem nechybí zde ani láska která nakonec projde mnoha zkouškami
aby všichni zamilovaní, princ Tamino a princezna Pamina, ptáčník Papageno a jeho
milá Papagena nakonec mohli být spolu.

Je tedy Kouzelná flétna oslavou zednářství? Nebo Mozartovou vírou že dobro vždy
musí zvítězit nad zem? Či jen fantaskní pohádkou pro obecenstvo nižších vrstev
které Schikanederovo divadlo Na Vídeňce avštěvovalo? Jedno je jisté, nejde jen
o prvoplánovou operu, ale o vrstevnaté dílo které oslavuje vítězství Pořádku nad Chaosem,
a to, že důstojnost a mravnost jsou nejvyšším posláním pro společnost.

Já si našla zpracování z roku 2013, z Bregenz festivalu kdy se opera hrála na břehu Bodamského jezera.
Pro ty z vás kdo operu neviděli a chtěli se s tímto dlem seznámit
přidávám odkaz. Nejznámější árie, tedy koloraturní árie Královny noci a duet Papagena s Papagenou
zazní vlastně až skoro v závěru jako takové třešničky na dortu.

W.A.Mozart


Případně si můžete v archívu ČT art toto představení najít.

16 komentářů:

  1. Tak to není nic pro mě, já operu nerada

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Tak Mozarta a jeho souputníky barokní skladatele mám hodně ráda, takže chci poznávat i jiné věci než jen ty notoricky známé. Ale jindy to je před usnutím i jiný žánr, klidně rock, ale třeba i swing

    OdpovědětVymazat
  3. Vendy napsala jsi opět báječnou recenzi. Kouzelná flétna je opravdu kouzelná. Na odkaz se podívám, opera u Bodamského jezera musí být krásný zážitek. Já už několikrát byla v Šárce na opeře pod širým nebem. Bývá to v květnu, pořádá to Praha 6 a účinkují sólisté Národního divadla. A člověk poslouchá a mnohdy ani nevnímá, že prší (jako loni).

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Vzhledem k tomu, že mám neustále nějaký odpor k focení, musím se zas snažit víc psát....

    OdpovědětVymazat
  5. Když sudičky rozdávaly pochopení pro operu, normálně se na mě vykašlaly a úplně mě minuly!!

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Nevím, tedy asi vím. Je to přehlcenost, vyhoření. Prostě mne to najednou přestalo bavit. vždyť za tři roky jsem zrcadlovkou až doteď nafotila přes sto tisíc fotek. Před tím to bylo něco kolem osmdesáti tisíc fotek ultrazoomem a ještě před tím jsem fotila kompaktem. Celkem devět let dost intenzivního focení. Takže se to najednou nějak zlomilo.

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Páni, nejsi žádný troškař!

    OdpovědětVymazat
  8. Přiznávám, že jsem chodila na koncerty vážné hudby, opery jsem také mnohé viděla, slyšela, jaksi ale celá léta mám ráda taneční hudbu- tanga, waltzy, , prostě líbivější melodie, asi je to tím delším životem a různými vjemy.

    OdpovědětVymazat
  9. Kouzelná flétna je klasika. A když je krásně zazpívaná, dokáže oslovit i ty, kteří jinak "zpívankám" moc neholdují.

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Přiznávám se a je to velká ostuda, že Kouzelná flétna je první Mozartova opera kterou jsem slyšela celou. Jinak vždycky znám tak kousky z těch ostatních. No budu to muset napravit. Za to Requiem ten už jsem slyšela nejmíň šestkrát. To mi nedělá nikdy problém si poslechnout kdykoliv.

    OdpovědětVymazat
  11. Na Amadea jsem se dívala, ale opera je žánr, který mne nikdy nedostal. Stejně jako balet a operety. proto také mě nijak netáhnou muzikály. Asi jsem kulturní barbar.

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Podívej, já mám klasiku moc ráda, a přitom Kouzelná flétna je třetí opera kterou jsem za život slyšela celou. V Brně jsme byli na Falstafovi, před tím kdysi hodně dávno jsem poslouchala Sedláka kavalíra a teď tu Kouzelnou flétnu. Na to musí mít člověk tu správnou náladu a ta taky není každý den. Ale neznamená to že jsi kulturní barbar ....   

    OdpovědětVymazat
  13. Celou operu jsem asi nikdy neslyšel,ale někdy mám takovou náladu, že si pustím některé árie. V klasice je neskutečná síla   

    OdpovědětVymazat
  14. Kouzelnou flétnu jsem viděla asi před půl rokem. A vyloženě mě dostala. Papagena hrál a zpíval můj oblíbenec a pěkně se v té roli vyřádil. Možná mám výhodu v tom, že velkou část souboru operety a opery v MDO znám - dá se říci - osobně, tak vnímám nejen hudbu, ale i jejich výkony a vše je mně jaksi bližší. Královna noci i Monostatos - nádhera. Však tři členové souboru jsou v užší nominaci na Thálii. Tak jsem zvědavá, jestli jim to vyjde. Příští týden jdu i s manželem na "Prodanku". Sice jsem ji viděla už mnohokrát, ale vůbec nevadí, protože tam každá árie je přímo známým hitem. Alespoň pro mě. Tak si budu v duchu zpívat společně s účinkujícími.     

    OdpovědětVymazat
  15. Opeře jsem na chuť nikdy nepřišel, zpěv mně přijde příliš vyumělkovaný, líbí se mně jen několik málo árií, např. Habanera z Carmen.

    OdpovědětVymazat
  16. [15]: Je samozřejmě rozdíl mezi činohrou a operou, byť dalo by se říct že i jevištní mluva na velkých scénách je taková trochu vyumělkovaná. proto jsem třeba raději chodila do malých divadel typu Semafor nebo Činoherní klub, tam je to nejen komornější ale i projev herců je úplně jiný. Já taky nemám každý den náladu si střihnout nějakou operu, tohle vlastně byla náhoda, nejdřív jsem si to chtěla opravdu pustit jen jako zvukovou kulisu na usnutí, ale pak jsem se náhodou podívala a zjistila že to je z titulkama a tak mne to vtáhlo, že jsem u toho vydržela se dívat až do konce. Muzikálům jsem taky nepropadla, viděla jsem jen dva divadelní, Drákulu a Monte Christa a klasiku filmovou a to Jesus Christ Superstar. Ostatně o Floyďácký Zdi /tedy té filmové/ by se dalo říct že to je vlastně animovaný muzikál. A to je přece velká paráda....

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....