Podíváme se na druhou část mého loňského fotoroku. To už
byly krásné teplé dny a od bazénu mne dokázalo dostat jen máloco.
Jedině snad nějaký pěkný výlet nebo cesta do Prahy a na chatu.
Těch výletů se opravdu pár podařilo, a hned ten první ve mě zanechal
úžasný a silný dojem kdy jsem se musela sklonit před krásou přírody a jejího
souznění s krásnou hudbou .....
ČERVENEC
1.7.16
Hned první červencový den jsme vyrazili se synem a jeho dnes už ex na výlet
do Macochy. Přiznávám, že jsem tohle místo ve svých 55 letech navštívila poprvé.
Se školou jsme jezdili do krasu Českého tudíž do Koněpruských jeskyň a Moravský
byl pro nás něco nesmírně vzdáleného. Byla jsem nadšená, ostatně to jsem pokaždé
když se mi poštěstí vypadnout někam do pryč a pokud je to tam, kde jsem nikdy nebyla
o to jsem šťastnější. Prolezli jsme Punkevní jeskyně, byla to krása, ale nikdy nezapomenu
na výhled který se otevře když člověk vyleze na dně Macochy. Nádhera zcela zvláštního
a ojedinělého světa spolu s velebnými tóny hudby to je věc, která mne odzbrojila
a donutila k pláči. Hodně spontánímu .....
SRPEN
22.8.16
V srpnu jsem se na víc jak týden uhnízdila na chatě. I tady jsem si vymýšlela místa
na výlety kde jsem buď ještě nikdy nebyla, nebo jsem tam byla už před hodně
dlouhou dobou. Místem, které jsem nikdy nenavštívila, ale vidím ho co cestu tam a zpět
jsou Černolické skály. A tam vedly moje kroky. Je to soustava skal která sice z dálky vypadá jen jako pár
malých skalek, ale když přijdete k jejich úpatí, zjistíte že se nad vámi tyčí do výše jednoho
šestipatrového paneláku. Obešla jsem si je po úzké skalí římse a vylezlana vrcholek jedné
skály. Tam jsem se utábořila a kochala se pohledem do širého okolí .....
ZÁŘÍ
24.9.16
Při srpnové návštěvě jsem se domluvila s kamarádem, že mi nechá svůj starý Zenit a
jasně! se starým manuálním objektivem! Jelikož jsem nevěděla kdy moje kroky
opět do Prahy povedou domluvila jsem se s mamčou, že se mi u něj v obchodě pro aparát staví.
Byla jsem celá na trní a tak když jsme byly s dcerou v Praze na otočku vyzvedla
jsem si to malé velké překvapení. Velké proto, že ten objektiv je tak malý.Čekala jsem
tak nějak zase Helios, ale tentokrát to byl maličký objektiv Industar 50 mm.
A jak jinak, musela jsem ho hned doma vyzkoušet .....
ŘÍJEN
30.10.16
Při téhle říjnové procházce jsem si zase zkoušela různé fígle
a možnosti nastavování aparátu a díky tomu si pěkně vyhrála. Brouzdala jsem
zlatými bukovými partiemi zdejších lesů a používala i různé objektivy. Prostě takový
zkušební den pro všechno. Když jsem došla k přehradě, najednou se mihnul barevný
blesk a usadil se na větvi sklánící se nad vodou. Ledňáček! Ta potvora co si tu ze mě
dělá srandu už několik let a vždycky mi frnkne pře nosem. Tentokrát zlomyslně počkal
až přezbrojím objektiv a dovolil mi vyfotit jednu jedinou fotku .....
LISTOPAD
15.11.16
V půlce listopadu se teprve počasí začalo měnit ze stále teplých dní
na dni studené. Dokonce jemně nasněžilo a tak stále ještě kvetoucí růže dostaly bílý
krajkový závoj. A na dlouhou dobu to také měl být jediný sníh který se na závěr
toho loňského roku ukázal. Opět jsem nasadila Industar a šla fotit detaily, protože
na ně je naprosto jedinečný .....
PROSINEC
3.12.16
Posledním výletem loňského roku byla cesta do Dolních Rakous za čerty.
Původně se mnou měla jet dcera, ale ta ze zdravotních důvodů nemohla a tak jí zastoupil
synátor. V plánu výletu byla návštěva městečka Dürstein a zdejšího hradu a kláštera,
Kittenberských zahrad a příhraničního městečka Retz. Netušila jsem, že bych mohla mít takové štěstí
jako před dvěma roky ve Vídni, že totiž bude zase krásný, teplý a slunečný prosincový den. Byl, a já
si ho ožívala se vším všudy. S výhledy do údolí Wachau kde majestátně plyne Dunaj, na
vinice a vinařství a nakonec i na starobylý zvyk Pochodu Krampusů .....
Tak takový byl můj loňský rok, letošní přinese hodně změn v životech celé naší rodiny.
Mě přinese, pokud budu v pořádku, znovu výlet do údolí Wachau tentokrát ale pěkně lodí po Dunaji,
znovu do tentokrát letně rozkvetlých Kittenbersých zahrad a do kláštera v Melku. Snad i nějaký ten pobyt na chatě
abych si zase mohla někam zajet kde jsem nebyla. Případně ještě nějaký poznávací výlet.
Řekla jsem si totiž, že pokud to bude jen trochu možné, budu poznávat krásná místa u sousedů.....
Takové ohlédnutí je moc fajn. Obdivuju tě, že jsi dokázala vybrat fotky. Já bych fakt nevěděla, kterou dát a zase bych jich dala hromadu v koláži a to není ono. Takto se mi to líbí. Mám veliké resty. Vůbec jsem nedokončila dovolenou. Naše dovolené jsou vždy s nabitým programem a milionem fotek a pak to dělám celou zimu. Loni vlastně skoro do nové dovolené.
OdpovědětVymazatRůže listopadová - nádherný to symbol.
OdpovědětVymazatObsahově se mi líbí prosincový záběr, jen bych zkusil poupravit kompozici. To víš, ještě jsem naladěný na kritickou notu z výběru vlastních fotek roku 2016 .
OdpovědětVymazatFotky jsou úžasné a líbí se mi všechny. Ale protože ráda lovím, jsem nadšená z ledňáčka.
OdpovědětVymazat[4]: No já sice vcelku taky, ale raději bych ho měla krásně ostře a ne jen v odrazu vody.
OdpovědětVymazat[3]: Máš pravdu, je to moc na střed. Kdyby bylo víc času, pohrála jsem si i s otřením a různými ohldy, ale měli jsme jen málo času na to vylézt ten děsnej kopec, tam si prohlédnout zříceniny a zase fofrem svištět dolů a do klásštera. V létě je Dürstein opět jako zastávka na plavbě po Dunaji, tak do kláštera už nepůjdu ale dám si znovu výstup na hrad a pořádně si ho projdu. A možná pohraju se stejným tématem trochu jinak....
OdpovědětVymazat[2]: No, takový asi na listopad nezvyklý, že jo?
OdpovědětVymazatNa Masochu jsem se chtěla vždycky podívat :). Zajímavé je, jak čtu ty měsíce, že se mi vybavuje jejich atmosféra. A ta fotografie růže je naprosto nádherná. Jedna z nejkrásnějších fotek, co jsem tady na blogcz viděla. :)
OdpovědětVymazat[1]: Když jsem ty fotky vybírala, tak jsem se nad každou zastavila a čekala jestli se mi vrátí ty pocity které jsem měla při jejím vzniku. A tam kde se tomu tak stalo byla vybrána. Já nejsem ten šílenec který jen cvaká a cvaká a nic při tom necítí. Já si pamatuju a vždycky znovu a znovu cítím jak mi bylo když jsem to fotila. Někdy je to silnější, někdy slabší zážitek, ale třeba ta Macocha ten je prostě stále stejně silný. Ono je to vážně něco úžasnýho když vyjdeš z těch jeskyní do té zeleně a k tomu slyšíš tu nádhernou hudbu která má mimochodem nádhernou akustiku. Blbec jsem se zapomněla zeptat cože to je za hudbu. Jen jsem polykala slzy a čekala až se budu moct připojit k ostatním. No a tak vznikl tenhle výběr. Jsou tam někdy fotky které zrovna třeba moc s daným měsícem na první pohled nekorespondují ale něco ve mne prostě zanechaly napořád.
OdpovědětVymazat[8]: Stojí to za to. Já mám jeskyně ráda a tohle je krásný okruh korunovaný plavbu po Punkvě. I já si vždycky zpětně při prohlížení vybavuji za jakých podmínek a nálady ta která fotka vznikla, cítím vůni toho okamžiku i teplo sluníčka.
OdpovědětVymazatVyfotit ledňáčka byl zázrak, stejně tak uvidět v horách sviště.
OdpovědětVymazat[11]: Za těch pár let co zase fotím, je tohle první a jediná fotka ledňáčka kterou jsem zatím nafotila. Stále doufám, že se mi podaří na něj narazit aniž by mi uletěl a vyfotím ho i normálně, ne jen jako odraz ve vodě ....
OdpovědětVymazatPěkné :). Ta růže je nádherná, ta prostě vede :).
OdpovědětVymazatMoc pěkná ohlédnutí,a to oboje. Na hodně událostí,které jsi uváděla si vzpomínám
OdpovědětVymazat[14]: Tak je jen minimum fotek které by neproběhly blogem takže i ty retrospektivy hned čtenářům ty věci připomenou
OdpovědětVymazatJůůů, ledňáček! To je úlovek, Vendy!
OdpovědětVymazat