[2]: Fujtajbl, já si díky posledním zimám mrazům odvykla a teď mne vytáčí pouhých -7°C natož vašich -22°C! I když jsem si tu zažila i pár zim kdy bylo i - 30°C a já měla venku ve voliéře papouchy celoročně venku. Ale je fakt že byla zaizolovaná peřinou, dekou a ještě igelitem ale stejně jsem každý ráno opatrně všechno nadzvedávala jestli ještě žijou. Zvládli to vždycky a ještě se v okamžiku když jsem jim dala nezmrzlou vodu v ní vykoupali. Pak seděli a měli namrzlý peří.
[8]: A víš že jak si teď maluju vymalovávám jsem zjistila že i normálně se k sobě některé ty odstíny perfektně hodí? Nejen v přírodě. Možná že tím že si vybírám přírodní motivy tak k sobě sedí.....
[12]: Já bych si vzala i šaty, zvlášť v létě, jenže je pro mne problém nějaké hezké si vybrat. To co se nabízí na trhu je buď pro hubený tyčky, nebo pro diblíky. Ale elegantní a hezký letní šaty pro vyšší, středněvěké a trochu kulatější prostě neseženeš. Pouze neforemné pytle neurčitých vzorů a barev. O hrůznosti materiálu už ani nemluvím.
[14]: Spíš ještě pro určitou věkovou skupinu. To co je tak spíš pro 60+. Neber si to prosím osobně, ale je to tak. A to jsou ještě takový hrůzy ..... prostě se musíš oblíkat od čtyřiceti jak stará baba (znovu se omlouvám) nebo jak diblík což je ještě horší varianta.
[16]: To máš výhodu, protože když se ti něco líbí ale nemůžeš to koupit tak ti to ušije. Já už taky přemýšlela o tom že si nějaké letní šaty ušiju podle mého jenže zas tady je jen jedna prodejna s látkami a ještě bez výběru šatovek. Ale nakonec to stejně asi jinak nedopadne. Burda a látka odněkud buď z netu anebo se na hrabáku podívat po nějakých hódě velkých šatech z látky která by se mi líbila a přešít si je podle svého. Ostatně tak jsem to hodně často dělala.
[23]: Když mi manžel koupil šicí stroj, bylo to pro mne no, překvapení. Do té doby mi šila na děcka mamina ale i mě. A první vůbec věc kterou jsem si ušila nabyl nějakej přehoz, zástěra apod. Ne, já šla hned do kostýmu z látky za 1200 Kč. Za bolševika! Tady vidíš tu mou neskutečnou pýchu a nabubřelost! Jenže kostým se povedl, navíc slavil velký úspěch (tulipánová zavinovací sukně béžová a k tomu sáčko projmuté s kulatými klopami styl dvacátá léta z vínové) takže jsem si říkala že to asi dám. A pak když jsme se nastěhovali na sídliště tak sousedka nad námi šila a měla předplacený Burdy, nakonec mi je i věnovala a já si platila tu českou a šila a šila. mělo to tu výhodu že to dětem nikdo neukradnul ani ve školce ani ve škole protože to byly takový originály že by s tím nemohli vylézt z baráku aniž bych to nepoznala. Šila jsem až do doby kdy se začaly objevovat hrabáky. I ty jsem využívala spíš nejdřív kvůli materiálům ale pak začaly zacházet na úbytě obchody s látkami, ceny šly raketově nahoru a už se to nevyplatilo.
Tepla, barviček, sluníčka. Dneska nevidím ani na špičku nosu. Ale bude snad líp. Tvoje fotka je osvěžující.
OdpovědětVymazatPomohlo mi to! V dnešních -22°C se tonoucí, totiž mrznoucí i stébla chytá!
OdpovědětVymazatTakovéhle fotky, kde se v zrdcadle hladiny odráží stromy mám ráda. připadají mi optimistické.
OdpovědětVymazat[3]: Proto tu taky je?
OdpovědětVymazat[2]: Fujtajbl, já si díky posledním zimám mrazům odvykla a teď mne vytáčí pouhých -7°C natož vašich -22°C! I když jsem si tu zažila i pár zim kdy bylo i - 30°C a já měla venku ve voliéře papouchy celoročně venku. Ale je fakt že byla zaizolovaná peřinou, dekou a ještě igelitem ale stejně jsem každý ráno opatrně všechno nadzvedávala jestli ještě žijou. Zvládli to vždycky a ještě se v okamžiku když jsem jim dala nezmrzlou vodu v ní vykoupali. Pak seděli a měli namrzlý peří.
OdpovědětVymazatPěkný snímek, určitě se dočkáme.
OdpovědětVymazatKrásný záběr
OdpovědětVymazatPáni, ta modrá barva je nádherná, Vendy!
OdpovědětVymazat[8]: A víš že jak si teď maluju vymalovávám jsem zjistila že i normálně se k sobě některé ty odstíny perfektně hodí? Nejen v přírodě. Možná že tím že si vybírám přírodní motivy tak k sobě sedí.....
OdpovědětVymazat[9]: To je jasné, Vendy.
OdpovědětVymazat[10]: Tak to ano, protože já sukně vůbec nenosím! A kdybych tohle na sebe vzala je jasné že není něco se mnou v pořádku!
OdpovědětVymazat[11]: Já nosím taky kalhoty, jsou pohodlnější.
OdpovědětVymazat[12]: Já bych si vzala i šaty, zvlášť v létě, jenže je pro mne problém nějaké hezké si vybrat. To co se nabízí na trhu je buď pro hubený tyčky, nebo pro diblíky. Ale elegantní a hezký letní šaty pro vyšší, středněvěké a trochu kulatější prostě neseženeš. Pouze neforemné pytle neurčitých vzorů a barev. O hrůznosti materiálu už ani nemluvím.
OdpovědětVymazat[13]: Mám stejnou zkušenost, Vendy. Pro normální ženské na trhu není nic.
OdpovědětVymazat[14]: Spíš ještě pro určitou věkovou skupinu. To co je tak spíš pro 60+. Neber si to prosím osobně, ale je to tak. A to jsou ještě takový hrůzy ..... prostě se musíš oblíkat od čtyřiceti jak stará baba (znovu se omlouvám) nebo jak diblík což je ještě horší varianta.
OdpovědětVymazat[15]: Neomlouvej se, Vendy, není za co, já se neoblékám ani jako stará baba, ani jako diblík, moje sestra je dámská krejčová a mamka byla taky.
OdpovědětVymazatMilé připomenutí, že zas přijde jaro a léto, že už se nám to zas pomalu pomaličku blíží. Už aby to bylo.
OdpovědětVymazat[17]: Mě už ulevuje jen to že je o chlup dýl odpoledne světlo
OdpovědětVymazat[16]: To máš výhodu, protože když se ti něco líbí ale nemůžeš to koupit tak ti to ušije. Já už taky přemýšlela o tom že si nějaké letní šaty ušiju podle mého jenže zas tady je jen jedna prodejna s látkami a ještě bez výběru šatovek. Ale nakonec to stejně asi jinak nedopadne. Burda a látka odněkud buď z netu anebo se na hrabáku podívat po nějakých hódě velkých šatech z látky která by se mi líbila a přešít si je podle svého. Ostatně tak jsem to hodně často dělala.
OdpovědětVymazat[19]: Ty jsi šikovná, Vendy.
OdpovědětVymazat[20]: Já dřív šila na celou rodinu. Všechno. I džíny a džínový bundy, oteplováky dětem, sobě kostýmy a šaty, zimní bundy ....
OdpovědětVymazat[15]: Hlavní je, když není zima a nohy jsou v teple
OdpovědětVymazat[21]: Týýýýýýýjo! To jsi tedy dobrá, Vendy, ale u tebe mě snad už nic nepřekvapí.
OdpovědětVymazat[23]: Když mi manžel koupil šicí stroj, bylo to pro mne no, překvapení. Do té doby mi šila na děcka mamina ale i mě. A první vůbec věc kterou jsem si ušila nabyl nějakej přehoz, zástěra apod. Ne, já šla hned do kostýmu z látky za 1200 Kč. Za bolševika! Tady vidíš tu mou neskutečnou pýchu a nabubřelost! Jenže kostým se povedl, navíc slavil velký úspěch (tulipánová zavinovací sukně béžová a k tomu sáčko projmuté s kulatými klopami styl dvacátá léta z vínové) takže jsem si říkala že to asi dám. A pak když jsme se nastěhovali na sídliště tak sousedka nad námi šila a měla předplacený Burdy, nakonec mi je i věnovala a já si platila tu českou a šila a šila. mělo to tu výhodu že to dětem nikdo neukradnul ani ve školce ani ve škole protože to byly takový originály že by s tím nemohli vylézt z baráku aniž bych to nepoznala. Šila jsem až do doby kdy se začaly objevovat hrabáky. I ty jsem využívala spíš nejdřív kvůli materiálům ale pak začaly zacházet na úbytě obchody s látkami, ceny šly raketově nahoru a už se to nevyplatilo.
OdpovědětVymazat[24]: Někdo to tak má, je prostě šikovný na každou ruční práci.
OdpovědětVymazat