Přestože už mám vlastně za sebou
skoro šestý den mého poustevničení, na které jsem se
těšila strašně moc, nejen proto že si opravdu budu moci celých
osm dní užívat jak jinak, jen a jen podle svého a se sebou, ale
i proto, teď když už mám lístek v kapse to můžu říct, že si
dneska dopřeju i jeden kulturní zážitek. Letos je to
vlastně první a asi i poslední. Jak jinak a než kdo
jiný je jeho aktérem než swing a s ním
Ondřej Havelka. V krásné kulise na
zámku Mníšek. Tedy přesněji to
je v zámecké zahradě.
To že se tu ten
koncert
koná
jsem
zjistila až po
návratu domů, na netu.
Nejen kvůli práci ale i absenci
připojení jsem to bohužel nezjistila
dřív a ve městě jsme nikde ani na nějaké
plakáty nenarazili. Bohužel vždycky když je vylepili
prázdninující omladina je strhala. Tak mi to vysvětlila
paní v pokladně. Tudíž když mi manžel navrhnul jestli sem
nechci ještě na pár dní jet moc dlouho jsem se nerozmýšlela
a souhlasila. Horší bylo jak ten lístek pořídit když
to ještě nebylo úplně stoprocentní....
Nejdřív jem tedy poprosila přímo
mého kamaráda z orchestru jenže oni své lístky už měli udané, takže
jsem musela zariskovat a podle paní z pokladny to zkusit přímo
po příjezdu. Což jsem také udělala a chytla už jeden z
posledních. Docela dozadu na stojáka. To je to
nejmenší, spíš jsem zvyklá ale být vždycky
v prvních řadách, už proto že máme s
kamarádem takové malé rituály při
jeho sólech kterými se velmi
dobře bavíme.....
Takže dneska
v sedm valím na Mníšek. Jdu dřív
abych ještě stačila po cestě
třeba udělat pár výcvaků
před západem slunka.
Dnešní obrázky jsou
ale ještě od nás,
z Rybníka ....
A začneme plody. První kiwi na území Rybníka .
Je to zahradní drobnoplodá odrůda, jsou velké asi
jako třešeň - chrupka ale stejně dobré jako
jejich větší bratříčci. Nepočítám s tím, že
budeme mít obalený keř , protože přece jen
jsem ho přivezla z mírnějších podmínek do
zvrdších, ale je hezký sam o sobě. Letos jsou
na něm plody dva.....
Jeřabiny už k téhle předpodzimní náladě patří. Když jsme si
o prázdninách z nich s kamarádkami navlíkaly korálky bylo nám už trochu
úzko, protože jsme věděly že už se neodvolatelně blíží konec ....
I kalina se vybarvuje
Jedna romantická lesní přechodovka. Ten břeh potůčku
vypadá jak kdyby ho osázely lesní víly a skřítkové pro potěchu
oka nás lidí ......
A padají první listy. Tedy ne že by letos nepadaly, to sucho
dalo stromům pěkně zabrat a když jsem se teď vracela a koukala
jak podél erky, a nejen tam, jsou mladší duby na západní straně
všechny totálně spálené a hnědé bude mít na jaře příroda co dohánět.
Tenhle je z těch prvních "vybarvených"
Vrbovky se začínají pomalu měnit v chumáče vaty, aby se při
první příležitosti rozlétly dál do světa.....
Lopuchy jsou v plném květu. Takhle zblízka se až jeden diví jak zajímavý
květ mají
Ovšem tohle je raritka ...... původně jsem jí měla v rezervě, pokud
by se mi nepodařilo nafotit něco jiného do Fotošplouchání,
do tématu Co jsem nikdy nevyfotil/a. Ono najít v leše
kvést koncem srpna náprstník není zas až tak obvyklé.
Jenže letos se rostliny chovají neobvykle.....
Tak, toliko poslední věci z doby před odjezdem. Dalšími se už budeme věnovat místům
po kterých jsem se teď toulala. A doufám že ještě potoulám, i když to strašně
rychle všechno utíká .....
pěkný pelmel! jeřabiny u nás červenaly
OdpovědětVymazatSkvělý předpodzimní pelmel, Vendy.
OdpovědětVymazatHa! zdigitalizovaný digitalis purpurea.
OdpovědětVymazatTak Havelku mám rád. Jede po svém, nepodléhá módním trendům. Patří mezi mé oblíbené druhy melodií ty jeho interpretace písní.
OdpovědětVymazatHezký pelmel i fotečky jeřabiny u nás ještě nečervenají měj se hezky a užívej zbytek léta
OdpovědětVymazat[5]:U nás začínají červenat už začátkem srpna. Zvláštní.....
OdpovědětVymazat[3]:
OdpovědětVymazat[4]: Pro mne je to vždycky dvojnásobná radost. Jak setkání s perfektní hudbou a jemným anglickým humorem tak s letitým kamarádem. De facto jsou to jedny z mála příležitostí kdy se vidíme takže pokud to jde navštěvuju každý jejich koncert nebo se alespoň dívám na telku...... ale stejně ta půlhodina přestávky je vždycky strašně málo na to si povyprávět co se stalo za tu dobu kdy jsme se neviděli.
OdpovědětVymazat[2]: Tak swing je moje srdeční záležitost vlastně už od nějakých osmnácti let. Třicet se známe s tímhle kamarádem a tak se už swing, hot a jazz který se hraje v New Orlens stal nedílnou součástí mé diskotéky. nemusím ale jazz moderní. Jsem zvyklá na melodiku ve všem. Toť dědictví výuky klasické kytary. U nás, jak už jsem psala začínají pravidelně červenat jeřabiny už na začátku srpna, a nejinak tomu bylo i na té chalupě kam jsme jezdívali takže mi to nějak brzy nepřipadá......
OdpovědětVymazatPelmel je suprový, umíš se dívat
OdpovědětVymazat[9]: Chápu, Vendy, já zas mívala ráda šansony Edith Piaf, ale to i ty.
OdpovědětVymazat[11]: To ano, Edith taky patří k těm oblíbeným
OdpovědětVymazatKrásné detaily, Vendí - ten list je nádherný ..:).
OdpovědětVymazatVendy, dobrá akce a opět parádní foto úlovky. Daří se ti! Aspoň v tom focení stoprocentně. A přeju ti hodně energie a chuti do dalších fotek i do všeho, co si naplánuješ...
OdpovědětVymazatJe ta kalina jedlá? A má víc druhů barev? Kamarád ji snědl, tak se radši ptám, abych když tak zjišťovala, jestli žije
OdpovědětVymazat[15]: Ano, kalina má vícero druhů a vícero barev u plodů. Netuším jestli je jedovatá, nicméně pro ptáky asi ne. Ti se s ní vesele v zimě živí. Raději bych mu ale zavolala
OdpovědětVymazat[13]: Tak vyjímal se v té trávě že ho nešlo přehlédnout
OdpovědětVymazat