28 listopadu 2014

Náhrdelník z perel .....



Náhrdelník z perel kolem krku jsi mi dal,
Však nebyly to perly, to byly moje slzy.
Z tváří mých si je posbíral, na předlouhý vlas navlíkal
Neplač, řekls potichu, vždyť na slzy je moc brzy…..

Náhrdelník perlový smutek znamená
Duše má už je jím znavená.
Perly studí na šíji, spadají na hruď
A jak balvany těžce ji zatíží.
Nevyslyšíš mé přání, u mne buď…..

Perlové okovy svírají mé hrdlo
Proč jedno slovo do smutku mne vrhlo,
Jak lehce se vše změní když vyřknem je neuváženě
Co pak zbývá jedné smutné ženě…..

Náhrdelník z perel kolem krku jsi mi dal,
Však nebyly to perly, to byly moje slzy.
Rty svými si je posbíral, sám na vlas jsi je navlíkal
Neplač, řekls potichu, na smutek je ještě brzy……



P.S. Když se tak člověk toulá po ostatních blozích najednou ho něco nakopne a něco vytvoří. V tomhle případě mne nakopla krásná fotka Čerfa v jeho novém článku. On stvořil na její téma haiku, to bohužel já neumím tak jsem napsala rovnou celou básničku .....Mrkající

15 komentářů:

  1. Krásně perličko-slzavé básnění...

    OdpovědětVymazat
  2. [3]: Tak pěknou jako má Petr u sebe, nemám...

    OdpovědětVymazat
  3. Krásná báseň, ale smutná.

    OdpovědětVymazat
  4. [5]: No jo, no....když já veselý neumím. Na to jsou tu jiní kádři

    OdpovědětVymazat
  5. Krásná tklivá báseň, Vendy, a Miloš má pravdu, mohla jsi k ní jednu fotku s kapkami dát.

    OdpovědětVymazat
  6. To zní tak strašně smutně... Musím se jít na tu fotku kouknout.

    OdpovědětVymazat
  7. Krásné Vendy. také mne často inspirují fotky. A když ti takto z duše vyplynou verše tou fotkou inspirované je to poklona i pro autora fotografie. Ano je to takové souznění....

    OdpovědětVymazat
  8. Smutné, ale opět krásně napsané..

    OdpovědětVymazat
  9. Je to pěkné, trochu smutné.

    OdpovědětVymazat
  10. Inspirace přijde vždycky náhle. Znám to. Musí mě něco nakopnout a pak to jde nějak samo...

    OdpovědětVymazat
  11. [14]: To je pravda, někdy to je fotografie, někdy je to smutek po něčem nebo po někom, někdy prostě jen tak jdu a najednou mne napadne jeden verš. A ten si furt omílám než dojdu domů nebo než se ráno probudím a sednu ke kompu a začnu k němu hldat další

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....