V pátek čtrnáctého tady byla opravdu parádní mlha,
a tak jsem tentokrát vynechala obvyklu ranní kávu a po zkušenosti z minula jsem vyrazila hned a bez ní.
Ovšem udělala jsem velkou chybu v tom, že jsem podcenila vlhko země a obula se jen do mokasínů, které jsem po pár krocích v trávě měla totálně promáčený. Můj původní záměr byl dorazit až k přehradě ale na půl cesty jsem se musela otočit a vrátit protože mne nohy začaly dost zábst a nechtěla jsem opakovat situaci z minula kdy jsem si přivodila
nepříjemný moribundus. Fotky které vznikly jsou takové na pomezí hororu a snů. Mlha dala krajině zvláštní podobu
a já si s fotkama ještě trochu i pohrála. Protože bylo tak divně nebarevno většinu z nich jsem převedla buď do čb
nebo jak jsem zkoušela různé režimy na foťáku a tak i z něj vyšly v takových zvláštních odstínech.
Samozřejmě nesmí chybět prolog. Oblíbený pohled na jedno z mála malebných míst na řece.
Ale tady končí veškeré pěkné snění a začíná zlý a šedý svět mlžné krajiny.
Třeba jako tahle možná asociace drátů utečeneckého tábora?
Nebo tmavě šedá krajina kde nikdo neví co je za kopcem.
Lepší nebo horší svět?
Obživnou nebo zůstanou stát?
Čtyři v jednom, tak by se daly nazvat následující snímky. Z cesty jsem zahlédla vycházející sluníčko mezi stromy a tak jsem si povylezla na stráňku nad cestou aby mi nepřekážel protější svah. Zkoušela jsem různé režimy focení a proto je každá fotka do jiné barvy a cvakala po minutových intervalech.
Tuhle už znáte z listopadového výběru, ale patří do téhle série. I když by se mohlo zdát že to je focené za úplňku, je to vslunko prodírající se bariérou mlhy. Je zvláštní že takhle bylo vidět jen z toho jednoho místa. Když jsem popošla o metr dva dál už byla hradba mlhy tak hustá že slunce vidět nebylo.
Tohle žlutavooranžové zbarvení, stejně jak na jedné z předchozích fotek vzniklo tak že jsem zkusila i na východ použít režim pro focení západu který zvýrazňuje teplé tóny.
I tady si můžeme představit nějaký pohádkový svět skrytý za zátočinou cesty.
A nakonec sluneční lampa 
Některé z fotek které vznikly při téhle výpravě jsem použila i do Téma měsíce ve Fotoklubu které zní Strašidelný měsíc.
Myslím že se do něj hodí, protože se nemusí jednat jen o Měsíc ale i listopad jako měsíc spojený ze strašidly. A navypadají holé stromy a mlha docela strašidelně? Co vy na to?
Teda Vendy, ty najdeš krásu i v té hnusné mlze Slunce na sloupu je suprové U nás byla taky v pátek mlha, celý den
OdpovědětVymazatTy máš vždycky ty fotky moc hezké a zas ta překrásná pavučina
OdpovědětVymazatÚžasné snímky, Vendy, ten první je skutečně pohádkový.
OdpovědětVymazatVšechny zajímavé a hezké, ale ta drátovka s kapkami je nej nej. Kompozice, provedení ČB, hloubka ostrosti, námět.
OdpovědětVymazat[4]: Však jsem tak minule dopadla! proto jsem tentokrát svištěla fofrem domů na to kafe
OdpovědětVymazat[3]: To bylo jen čistě náhodou že jsem se podívala na druhou stranu a zahlídla kousek kterej se hrabal ven. Proto jsem vylezla na tu stráň protože z cesty nebylo skoro vidět. Ten režim na focení západů poskytuje celou škálu zabarvení, od teplých tónů po studené. Napadlo mne to vyzkoušet jak se to bude chovat právě v mlze a co to provede.
OdpovědětVymazat[2]: Pavučin bylo po cestě opravdu hodně. Vždycky takhle v mlze vynikají těmi kapičkami
OdpovědětVymazat[1]: Právě že tady to bylo přesně klasika, ráno mlha a pak celý den nádherně slunečný
OdpovědětVymazatKrásné fotky, vypadá to tajemně :). Ty pavučiny mají nádherný tvar - to ti tkal pavouk na zakázku, bo co?? ;)
OdpovědětVymazat[9]: Kdepak . To jsem jen náhodně vybrala z mnoha které po cestě všude byly vidět.
OdpovědětVymazattěžko vybrat nejhezčí - první, perly rosy, nebo slunce
OdpovědětVymazatMoc se mi líbí všechny pavučinkové
OdpovědětVymazat[12]: Tak dalo mi to dost přemlouvání se, ale nakonec se to vyplatilo. Pár zajímavostí tak alespoň vzniklo.....
OdpovědětVymazatTy mlhavé působí moc strašidelně, lepší jsou pavučinky, i když mají mlhavé pozadí.
OdpovědětVymazat[14]: Proto jsem je taky poslala do toho Strašidelnýho měsíce
OdpovědětVymazat