Můj kamarád je cvok. Ale skvělej. Je cvok do své chaty, je cvok do míst
kde jí má ( a to se tedy vůbec nedivím) a je cvok do různých hospodářských zvířat. Ještě před pěti lety jeho chata nestála, místo ní měl marínu kterou odkoupil od firmy u které pracoval a jezdil po vrtech, a dva bývalé stánky předělané na ubytování a jako technické zázemí. A ohromný pozemek k tomu. Pak si začal plnit sny a nechal si postavit krásnou srubovou chatu,k ní saunu, pozemek rozdělil na několik úrovní a začal se svým hospodřením. Nejdřív to byly tři quessantské ovečky, beránek Miloušek (po pánečkovi) ovečky Jarmila a Miluna. Pak to byl párek hus labutích Radúz a Mahulena a čtyři indičtí běžci zvaní Timur a jeho parta a hejnečko mimořádně bezejmenných slepic - hedvábniček. Ovečky se začaly vesele množit a tak ho napadlo že by se tomuto chovu mohl věnovat víc takže Miloušek byl prodán, místo něj byl zakoupen už papírový chovný Jamie, ten posléze po jednom vrhu byl vyměněn za jiného, mě už jména neznámého. Hedvábničky sežrala liška, Radúz a Mahulena skončili na pekáči ale mají své nové čtyři následovníky, oveček je momentálně dvanáct (tedy v době našeho pobytu jich bylo patnáct, ale tři z nich, beránci šli bohužel na klobásky do Prahy) a přibyli pštrosi. Čuřil sice bídně zhynul a zbyly z něj jen nohy ale už má svého následovníka velkého a ještě jednoho malého v Praze. A nesmím zapomenout na včelky které mu jeho synovec přivezl jako dárek k narozeninám. A tohle všechno obhospodařuje na střídačku s pár místními kamarády. Nejvíc mne fascinuje uspořádání. Tady jsou totiž v ohradě lidi a zvířátka všude kolem. Navíc, jelikož jsme samozřejmě v kraji rybníků a rybníkářů už má na pozemku rybníčky dva. Malé, ale v jednom s pěknými kusany ryb. Však jsme z něj při jedné akci vytáhli sumce, štiku a kapra každý měl kolem šedesáti centi. Myslím že mu za chvíli začnu říkat důvěrně ty můj malej Krčíne .....
Nový ještě "syrový" rybníček hostil spoustu malých zelených skokánků, ale byli plaší a tak se moc nafotit nedali
Husy labutí a jejich kámoši pštrosi
Původní zarybněný rybníček a jak vidíte, chata stojí v ohradě
Pohled na část pozemku z mola u původního rybníčku
Všechno se tu neustále přeměňuje, co je tu jeden rok, druhý už není a je jinde. Třeba tam kde je ten jeden kámen, byla před dvěma lety vodní kaskáda s ohromných placatých žulových kamenů. Ta je dnes rozebraná a tvoří zákulisí u sauny
Jedna z oveček odpočívající ve stínu kamenů. To je taky taková kamarádova úchylka. Kameny ve všech možných velikostech a podobách. Ostatně tu sdílíme spolu. Já jsem na ně taky vysazená ....
A takhle to vypadá když se zacinká na zvonec a pastvy na vedlejším pozemku je konec a stádečko se žene domů
Samozřejmě i pštrosi vědí že bude na zub něco jiného než tráva tak se k všeobecnému úprku přidávají
U korejtek je pak pořádná strkanice a nával
Ti dva mladí letošní beránci chudáci netušili že mají před sebou už jen 48 hodin života.....
Zbytek z Čuřila ..... a nebyla bych to já aby mne nenapadla taková hovadina jak je využít ...... hůlky na nordic walking které by se k nim přidělaly ..... a jsem zvědavá kdy tam přijedu a kamarád se s nima pochlubí
Alergik na včelí kousnutí, malej Krčín a můj skvělej přítel a kamarád, člověčí táta mého Bobeše a člověk kterej nikdy nezkazí žádnou srandu
Vypadá to parádně, sama mám podobnej sen. Tento článek mě zas o kousek popostrčil, abych jej nehodila do škatulky "nesplnitelný", ale pokusila se jej realizovat. Děkuji Ti za něj. :)
OdpovědětVymazatTo je boží kamarád Splnil si své sny Pro ovečky mám velkou slabost, ale ne na pekáč - na mléko = sýry a brynza , spasení trávy a k mazlení Nemá žádné pejsky ?
OdpovědětVymazatTam by se mi líbilo bydlet, já bych se v tom vyžívala Ovečky jsou krásné, hned bych si je pohladila Vendy, dnes jsem poslala balíček, říkali na poště, že ho zítra budeš mít Jsem zvědava jestli nekecali
OdpovědětVymazat[3]: Já dneska koupila obálky a tak budu rozesílat na všechna strany, tedy bude to dávat na poštu manžel tak nevím jak to dlouho u sebe bude vozit . Ale snad do konce tejdne by to mělo vyjít.
OdpovědětVymazat[2]: Pejska už má jen jednoho, tátu mého Bobeše. Máma Ajka umřela v lednu. Chovem se neživí, je to jeho koníček. A jako zaměstnání dělá výkup surovin. Takže má sběrnu a lítá jak on říká urvanej plakát. Tohle všechno má jen jako koníčka a přípravu na důchod až se tam odstěhuje. Tedy pokud se ho při jeho hektickém životě v Praze dožije. Je to cvokkterej neumí odpočívat. Já ho zažila snad jednou opravdu tak zničenýho a utahanýho že usnul a spal půl dne. Jinak prostě furt někde vlaje, něco vymejšlí a něco pořádá .....
OdpovědětVymazat[1]: No pokud má člověk peníze tak to není žádný problém a sen se dá splnit. Pokud ne je to kategorie nesplnitelného.... ono jen takové oplocení pozemku je nějakejch skoro 100 000 Kč, zvlášť když je velkej....a kde jsou salaše, krmení, a dslší a další věci. Nechci ti kazit tvoje přání jen podotýkám co to obnáší jen a jen v základu.....
OdpovědětVymazatPodobné "cvoky" mám ráda. Když má člověk nějakou zálibu, je potřeba se jí věnovat s plným nasazením, což tvůj kamarád očividně zvládá.
OdpovědětVymazat[7]: Tak vymýšlet takovýhle hovadiny mne naučil právě tenhle kamarád s jeho přáteli a kamarádi z bývalé party. Oni vymýšleli všelijaké hovadinky pořád. A člověk aby měl protiobranu musel vymýšlet ještě větší !
OdpovědětVymazatNo to je nádhera! Krásná malá zoologická! Opravdu parádní... .
OdpovědětVymazat[8]: To je ono, Vendy, sranda musí bejt!
OdpovědětVymazatTo se někdo má, když si splní své sny - tedy-když si "může" splnit své sny. Ale nezávidím, přeju! I tobě Wendy takový krásný výlet a fajn kamaráda!
OdpovědětVymazatŽabí fotka je super.
OdpovědětVymazattak to je nádhera!
OdpovědětVymazatNaprosto ho chápu. Je to radost, ale musí na to být - prachy a čas. Kdybych to měla, asi by ze mě byl podobnej cvok
OdpovědětVymazat[14]: A ty si myslíš že nemít tam na místě dva lidi kteří se mu o to během týdne staraj tak že by si to mohl když bydlí v Praze dovolit? Ale zase taky díky nim není uvázaný a může si dovolit vyrazit jinam. Jo mít sběrnu byl, je a asi bude pořád zlatej důl.
OdpovědětVymazat[13]:
OdpovědětVymazat[12]: Jak jsem psala , bylo jich tam hafo ale okamžitě naskákali při sbemenším pohybu do vody. A vypluli jen příležitostně a jakmile jsem se jen trochu hnula hned zas zmizeli pod hladinou....
OdpovědětVymazat[11]: Kdyby to šlo, jsem tam skoro pořád.....
OdpovědětVymazat[10]: Tak v téhle bandě určitě!
OdpovědětVymazat[9]: To jo, jsem zvědavá každý rok co nového přibude.... teď jsme mu říkali e mu tam chybí ještě poník. No mám dojem že dlouho chybět nebude.
OdpovědětVymazatMoc hezké. Takové hospodářství chce člověka celého. Napadlo mě, že od nich nemůže odjet. Brácha měl také hospodářství a když jen k rodičům, tak musel prosit kamarády ze vsi, aby zaskočili. Ale píšeš, že je to u tvého kamaráda také tak. Má pěkně uklizeno na pozemku.
OdpovědětVymazatAni nedýchám, to je nádherné, krásné hospodářství a husa labutí, vzpomněla jsem si na naši Mínu a Matěje, měli jsme je spoustu let, ale byli jen na potěšení.
OdpovědětVymazatZnám jednu ženu, která chovala kozy na maso do klobásek. A do uheráku se prý dává maso z osla.
OdpovědětVymazat[23]:Asi je to jejich zvyk....no spíš proto že jsem courala po výběhu a ony tak dávaly asi najevo to že se jim to nelíbí. Radúz nám jednou připravil úžasný divadlo když se zezadu na nic netušícího kamaráda rozběhl a pěkně se mu zaštípnul do pozadí....já s dcerou a ještě kamarádovým synovcem jako správní obyvatelé údolí sviní stáli za plotem a pozorovali ten útok aniž byhom ho na něco upozornili. A dovedeš si představit jak jsme se tam hroutili smíchy!!!
OdpovědětVymazatNaprosto tvého kámoše chápu, ale je to otročina. Pokud to ovšem člověk dělá z lásky, tak mu to nevadí.
OdpovědětVymazat