....tak. Ještě nemám uveřejněné fotky z jednoho výletu
a už zpracovávám fotky i dojmy z dalšího. Nějak se mi to tak sešlo že jsem měla během dvou víkendů dva
slety s babama. Oba sice stejným směrem (Nymburk, Mladá Boleslav) ale jeden ještě o něco dále, až ve Šluknovském výběžku. Ale k tomu se dostaneme o něco článků dál. Zatím jsme znovu na "scuku" u Majky.
Po horrorovém cestování a konečném dojezdu k Majce, cestě k ní korunované plným kornoutkem výborné zmrzliny,
přivítáním celou smečkou jejich shi - tzu a konečným usalašením se v obýváku kde na nás čekaly dobrůtky všeliké, Majkou stvořené, jsme si konečně mohly říct A je to! Jsme tu a můžeme vesele kafrat, probírat všechno možné a nemožné a oddychovat. Ovšem ne nadlouho. Majka nás vzala na procházku k jednomu krásnému místu
jménem Bučický mlýn.
Je to krásný penzion (velký) opravdu mlýn (i s kolem) ke kterému vede cesta a cyklostezka mezi pastvinami se zajímavými kravkami. Ale jsou tu i výběhy pro koně, (něco pro mne) oslíky, (kouzelní) a voliéry pro některé druhy okrasného ptactva.
Hlavně pro pávy, tedy některé. Ti ostatní se pohybují volně celým areálem.
Naháněla jsem je s foťákem, ale nechtěli ani zapózovat natož roztáhnout svou chloubu. Spíš se sbalili a vzali roha do zahrady.......
Prošly jsme se podél rybníka, nafotily něco obrázků a daly se na cestu zpět. Těšila jsem se na to že si sama vyfotím krásnou můru, kterou Majka nafotila kousek od zahrady a měla jí na svém blogu, které přezdívá Elfí můra. Myslím že ten kdo ji u ní viděl s tím označením bude naprosto souhlasit. No, nenafotila....elf byl někde schován a já odjela s prázdnou.
Sice jsem dostala svolení stáhnout si jí od Majky z blogu, ale to není ono...každý fotograf mi jistě dá za pravdu že vlastní je prostě vlastní....
Rožďalovice zdálky , od nádraží....kostel a zámek. Docela příjemné panorama.
Dobrůtky které nás čekaly....tyčky, šneci a mňááááám zákusek. Kupa pravé šlehačky a čerstvé jahody. Co víc si přát....
Rožďalovice z cesty ke mlýnu
Kaplička na hřbitově. Nebo márnice? Nějak jsem se opoměla poptat....
Pro toho kdo nefotí, nebo si zapomene foťák je procházka s těmi co ho nezapoměli očistec.....pořád se totiž někde zastavují, plazí či posedávají....
Krása na hnusu....nedalo mi to ten protiklad vyfotit
Sklizené seno jen čeká na odvoz a uskladnění....
Jedna západová....
..... a jedna soumračná
Zítra nás bude čekat Bučický mlýn a okolí....
"soumračná" u mě boduje!
OdpovědětVymazat[1]: Taky bych neměla, ale šlehačce neodolám nikdy....je to jak s láskou. Taky jí budš zatracovat ale nikdy jí neodoláš a podáš se
OdpovědětVymazatKrásné fotky, Vendí - a ty dobrůtky! Mňam!
OdpovědětVymazatLíbí se mi, jak zápisky ze scuku pojímáte každá jinak. Prostě podle své nátury. U Tebe se kochám krásnými fotkami a velice se těším na další!
OdpovědětVymazatTakže vidím, žes byla taky na scuku. Pěkné fotky.
OdpovědětVymazatPěkné povídání proložené ještě pěknějšími fotkami. Nejvíc se mi líbí ta smotaná kola sena, moc hezké.
OdpovědětVymazatTo je, co? Kolik lidí, tolik pohledů. Někdo píše a čeká na fotky těch, které si stačily foťák vzít (já). Některá fotí i píše a dává spoustu nafocenýho furt a furt v samostatných článcích (Máří) a VendyW obojí a už se sem fotky sypou. Každá jinak a každá nadšená. Lidé - foťte a scuke(u)jte se!
OdpovědětVymazatVendy , jsem to éro, ale pošlu ti fota koníka Štípla jsem ti fota dobrotek, však já je ani nevyfotila. Elfí můrečka tu vůbec nebyla, včera bylo tak hezky teplo a nikde nic
OdpovědětVymazatJste se měli Vendy, takové dobroty
OdpovědětVymazat[9]: Moje dcera třeba fotí, ale jen vyjímečně, se mnou nikdy. Takže trpí. Muž občas ale ten chodí zase tak strášně pomalu že se to nějak srovná. A ti ostatní mají smůlu . Ano LáďoHruško tyčinky byly fakt výtečný. O šlehačce ani nemluvě protože a té já prostě totálně ujíždím. Ovšem nesmí mi být předložená sprejovka....to se držím silou vůle abych jí po personálu nehodila zpátky.....
OdpovědětVymazat[8]: Nevadí že sis stáhla ty dobrůtky. Ta koníka děkuju, hned jak se dostanu k FB pošlu ho tomu komu je určený jako inspiraci. On totiž z vrbovým proutím pracuje, dělá živé i suché ploty, dělal recepci a výzdobu v AZ Toweru v Brně, různé prvky na dětských hřištích a hlavně i krásné proutěné anděly.
OdpovědětVymazat[7]: Když budou tři lidé fotit stejnou věc nikdy nebde na těch fotkách stejná.... Já raději rozdělím vždycky fotky do různých kategorií a pka k nim něco písnu, protože nechci odrazovat množstvím fotek, nebo dlouhým článkem či tím že budu dávat spousty fotek za sebou a uveřejňovat deset článků. Ze zažátku jsem to tak taky dělala a nakonec přišla o dost čtenářů. Pka jsem přestala, ukočírovala jsem se na dva a teď na jeden článek denně a je to v pohodě. Lidé pak ani nestíhají všechno projet a komentovat. Takhle si to prohlídnou a rozmyslej jestli komentovat nebo ne. A případně se těší na další a vracejí se.....
OdpovědětVymazat[6]: Byly tam jak velké pastviny tak i louky. Při tom kolik tam bylo dobytka se ani takovým zásobám nedivím....taky mám ráda tyhle kola, ať ze sena nebo slámy. Ale ta už je předzvěstí podzimu, tyhle teprve věští léto
OdpovědětVymazat[5]: Ano, byla....měla jsem teď poslední dva víkendy ve znamení srazů ze zcela neznámými (jako osobně) lidmi a oba vyšly skvěle.....
OdpovědětVymazat[4]: Neboj, těch bude....nejen ze srazu, ale i následného no dvoudenního pobytu v Praze. A pak ještě kytičkové, kostelní, z dalšího výletu....je toho dost a dost
OdpovědětVymazat[3]: Jo, jo...byly to mňamky, byly...ostatně pak ten gulášek a v sobotu ten grilovanej do křupava bůček....Majka nás hejčkala jen co je pravda!
OdpovědětVymazatPokud jsem dobře pochopil, byla jsi na návštěvě u Kosáčka? Rožďalovice... v těch končinách jsem snad ani nikdy nebyl.
OdpovědětVymazat[17]: Zcela správně jsi pochopil. Se mnou ještě Kitty a v neděli dorazil ještě Čerf a další blogerka kterou ale já neznám. Její blog jsem ještě nějak neviděla. Měla jet i Dauma ale ta měla nemocného pejska tak s ním byla doma....Kosek jsou třea Mcely, Luštěnice, není to daleko do Mladé Boleslavi ani toho Nymburka. Zpátky vlakem se mnou jely strašně zajímaví dva staří pánové. Jak jsem tak poslouchala ten jeden se jmenoval profesor Pátý a byl to fyzik který snad měl i v týdnu nějaký program buď v rádiu nebo telce, to nevím. Byli to spolužáci z nymburského gymnázia a tam byli na srazu. Oběma bylo 85 a byli plní energie. Ten jeden mi tě strašně něčím připomínal. Asi tím že se dlouze díval za každou ženou která se mu ukázala v zorném poli i určitou fyzickou podobou, navíc jak jsem tak vyrozuměla se stěhuje za nějakou třetí největší láskou svého života (Jeli jsme totiž společně metrem k Andělu a já jim radila která kolej to je a zapovídali jsme se.)a navíc se znám s mou oblíbenou spisovatelkou Ludmilou Vaňkovou.Jen mne mrzí že jsemneměla odvahu je poprosit jestli si je můžu vyfotit.....
OdpovědětVymazat[16]: To můžu s čistou myslí a srdcem jen potvrdit. Takže tady už poděkování a uznání pro kuchařku a grilovača je; kdybych zapomněla vyjmenovat ve svým článku
OdpovědětVymazatTak jsem si přečetla další hezké povídání a pokochala se nádhernými obrázky krajiny a dobrůtek
OdpovědětVymazatTak jste si to pěkně užily a dokonce i cestu vlakem. Také ráda jezdím a kochám se krajinou.
OdpovědětVymazat