Když mi bylo pět, býval svět jako květ
říkávala babička....
Když mě bylo pět, veselý byl svět
sluníčko hladilo mi líčka....
Když mi bylo pět, přede mnou byl svět
říkávala maminka....
Když mě bylo pět, bavil mě svět
maminka foukala mi na rozbitá kolínka....
Když mi bylo pět, lákal mě svět
říkával děda.....
Když mě bylo pět, zelený byl svět
a nebyl žádná věda....
Když mi bylo pět, bílý byl můj svět
říkával tatínek....
a šel k potoku postavit další svůj mlýnek....
Už mi není pět a tak trochu vím jaký je svět.
Někdy pestrý květ, jindy plný běd...
Ale jedno už vím teď......
že chtěla bych aby mě bylo zase pět let...
Ano, ano,
OdpovědětVymazatWendy,mně by stačilo 15!
OdpovědětVymazatPět bych zrovna nepotřeboval. Ani patnáct. Dokonce ani pětadvacet. Kruciš, vždyť já jsem vlastně spokojený s tím, jak to je!
OdpovědětVymazat[3]: Tak já bych těch pět taky asi nebrala, to jsem potřebovala kvůlivá rýmu. Ale tak od těch patnácti bych si to střihla klidně všechno znova. Možná by se mi podařilo vyvarovat se blbejch chyb....
OdpovědětVymazat[2]: Mě taky....a děkuju, od tebe to těší obzvlášť
OdpovědětVymazat[1]: Tak tenhle verš se okamžitě nabízel....ve spojení s tím jak máme krátkou paměť anebo spíš schopnost zapomínat špatné a pamatovat dobré.A navíc co si kdo pamatuje z doby kdy mu bylo pět? Děkuji za pochvalu
OdpovědětVymazat[4]: Nevěř tomu! Bez blbejch chyb by to nebylo ono .
OdpovědětVymazat[7]: No já za ty moje říkám že jo, bylo!
OdpovědětVymazatTo je pěkný, je zajímavý, že tohle téma svádí každého k veršování...
OdpovědětVymazat[9]: Protože to jsou slova pro rýmování jak dělané a pak, ruku na srdce, co si pamatuješ z doby kdy ti bylo pět aby to vydalo na smysluplný článek?
OdpovědětVymazatVrátit se zpátky, jen proto, že bych byla s maminkou a tatínkem, aspoň na chvíli, říct jim, že je mám ráda, jen proto, bych se chtěla občas vrátit.
OdpovědětVymazatJá bych nechtěla, aby mi bylo pět, ale tak 10. To by se mi líbilo!
OdpovědětVymazat[3]: Tak to jsme na tom stejně. Taky bych nechtěla nic vrátit. Jedině snad aby se moje klouby chovaly jako před pěti lety
OdpovědětVymazatJá bych asi také nechtěl nic vracet, protože mám pocit, že jsem dospěl přesně tam, kde jsem chtěl být, při posunu zpět by mně chyběly zážitky z poslední doby, ale hezké by bylo, kdyby se teď započítávaly už jen takové dny, které něco zajímavého přinesou.
OdpovědětVymazat[14]: Já vím že tohle je rozporuplné téma. Někdo by to bral (já) někdo ne. Už jsem to zmiňovala při obdobném tématu já bych to brala vědíc to co vím teď. Protože bych už uměla napravit spoustu věcí které by to potřebovaly....
OdpovědětVymazatVrátit se aspoň na chvíli do doby, kdy mi bylo pět. Máš pravdu ve své básni, když nám bylo svět, byl pro nás růžový svět. Bezpečný a hravý.
OdpovědětVymazatJá bych se nechtěla vracet zpátky ani za nic, jsem ráda tam, kde jsem.
OdpovědětVymazat