A dostáváme se k hlavní atrakci
kvůli které jsem umluvila muže abychom vyrazili na Dobříš. Vloni jsem do parku jen tak lehce nahlédla, měla jsem v plánu navštívit jeho druhou část. Jenže to nakonec nedopadlo a já měla alespoň důvod se letos vrátit. A vrátila sem se myslím v pravý čas. Parky všeobecně jsou nejhezčí a pro fotografy asi nejzajímavější buď na jaře, když stromy kvetou a každý druh má jinou barvu nových listů anebo na podzim, když listí zlátne, červená a bronzoví. V kombinaci s jehličnany to pak vytváří jedinečnou barevnou kulisu a nejen nudnou stejnou zeleň. Zvlášť anglické parky které postrádají povětšinou květinovou výzdobu se zdají dosti fádní. I když mají krásné průhledy, stromy bývají zajímavé svým habitem ta barevnost tam prostě chybí....
Ovšem tentokrát hrály všemi možnými odstíny žluté a bronzové, k tomu nádherně modrá obloha s bílými obláčky, no co víc si může člověk na takovou nedělní dopolední procházku přát!
Jen ten klid rušilo fotbalové utkání neb hřiště těsně přiléhá k parku a fanoušci hlasitě svoje tými podporovali a hvizdot píšťalky rozhodčího. Ale proti neustálému houkání sanitek, policejních a hasičských aut, které doprovázelo mou další parkovou procházku a to v Praze po Petříně to bylo naprosto nic....
A protože těch fotek je opravdu hodně, opět bude park rozdělen na několik zastavení v jeho různých částech.
V aleji mne zaujal evidentně hodně starý strom, v tomto případě lípa s velkou dutinou
a mohutným kmenem.
Něco starých fotek z parku (ta fontáná s Tritónem jak vypadá dnes, mimochodem si v tom článku můžete posoudit jak vypadal park ještě zelený a jak při naší letošní návštěvě a dokonce letos už voliéry nezely prázdnotou jak uvidíte někdy příště)
Další z mohutných kmenů, tentokrát patřící akátu
Díky bukům i ve stínu les září
Další ohromná lípa
I když je malý, tvoří krásnou dominantu rozlehlého trávníku lemovaného všemi těmi stromy na těhle fotkách
Vzrostlý platan, taky nedělá ostudu svému rodu
Trio nádherných stromů, magnólie a dva duby. A jak jsou rozdílní! Jeden vysoký úzký, druhý nízký a rozložitý. I v tom je krása těch starých stromů
Co byla původně tato stavba nevím, asi zřejmě sídlo správce panství. Nikde jsem o ní nenašla zmínku, ale měla zřejmě i svůj velký sál, protože okna měla v jedné místnosti vnitřní okenice jen s malými průhledy pro světlo nahoře. I dnes je obydlená a musím říct, že tedy mě by se takové bydlení líbilo moc....
A to jsou ty okenice. Není to díky odrazům tak vidět, ale opravdu tam jsou...
Příští zastavení nás zavede dolů do zátoky Huťského rybníka. Na ten jsem se moc těšila ale zklamání bylo velké...
Krásné stromy i místo a jeho barevnost.
OdpovědětVymazatZámecké parky jsou na podzim překrásné. Jak vidím, budeme muset na Dobříš vyrazit znovu, tuhle část jsme vůbec neviděli.
OdpovědětVymazat[2]:Tenhle park je vedle toho francouzského, tedy vchod do něj, pak pokračuje dál dolů. Ale ještě tam je jeden směr kterým to odbočovalo do protějšího hřbetu, kam jsme nešli takže mám ještě co prozkoumat. Vloni jsem tam taky jen nakoukla na kraj.
OdpovědětVymazatNádhera, zrovna nedávno jsem psala kamarádce z Kroměříže, že vzpomínám na jejich Podzámku. Tak říkají zámecké zahradě. Miluju spojení vody a porostů a to tam všechno je včetně zvířátek. Ale nyní tam nemohu. Proto děkuji za fotky z Dobříše.
OdpovědětVymazat[2]: Park je hodně rozsáhlý, za jednu návštěvu se nedá všechno stihnout.
OdpovědětVymazatNádherné fotky z krásného parku.
OdpovědětVymazat