Minulé úterý bylo takové
trochu překvapivé. Dostavil se kamarád fotomaniak a vyrazili jsme na nedaleký Kozlovský hřbet vyvětrat a vyzkoušet naše nové aparáty...jelikož bylo dost ostré sluníčko a já si navíc navolila v rámci všelikého nastavování a přestavování nevyhovující podání barev, nebyla jsem výsledkem moc nadšená. Ale za to nemohl foťák ale jaksi fotografka. Takže se za trochu prapodivnou barevnost a tu a tam opravdu hodně velké přepaly velice omlouvám....pořád to prostě nemám vychytaný.A jelikož mám teď takovou "okurkovou" sezónu, ale na druhou stranu moje blogová závislost mi nedá něco neuveřejnit tak se za tyhle ne moc povedené snímky tak trochu stydím.
Mimochodem Kozlovský vrch se jmenuje podle nedaleké vesničky Kozlov, která je známá jako rodiště rodiny Vejrychových z které pocházela manželka Maxe Švabinského a kde také malíř žil a tvořil. Je zde i muzeum M.Š. a jeho ženy, která též malovala, právě v chaloupce kde žili.
Musím říct, že na podzim když jsou ty buky kterých tu je velmi mnoho zlatě zbarvené, se mi tu líbí víc. Má to co do sebe, protože alespoň vyniká ten barevný rozdíl oproti jehličnanům....
Krásný les. Ráda bych si po takovém pošpacírovala.
OdpovědětVymazatFotit v lese, do kterého proniká slunce plnými doušky je kumšt. Je tu velký kontrast světla a stínů. Ale neboj, to vychytáš. Ta rostlinka s bobulemi se mi líbí. Je výborně ostřená.
OdpovědětVymazatCo je to za keřík s černými bobulemi? Připadá mi to jak zplanělý černý rybíz.
OdpovědětVymazatDyť se není za co stydět, mě se ty fotky líbí mají takovou zvláštní atmošku a vybarvení, jako jo jsou tam přepaly, ale párkrát se projdeš lesem a máš to zmáklé . Zajímala by mě ta chaloupka Švabinského a muzeum, takové věci já můžu
OdpovědětVymazatMáš pravdu, buky jsou nejkrásnější na podzim.
OdpovědětVymazatDíky za pochopení a za to, že jste mne naukamenovaly za takové fotky
OdpovědětVymazat[2]:
OdpovědětVymazatDo lesa chodím moc ráda, načerpávám z něj mnoho sil.
OdpovědětVymazatTaky mě zaujaly černé bobule.A zlatě zbarvených buků se dočkáš,připadá mi,že už tak trochu vibruje podzimní struna.Jak začnou žně,něco je hned jinak.
OdpovědětVymazatČtvrtá odspodu je náramná, přenáramná...
OdpovědětVymazatJednou, až budeš prohlížet zpětně svoje stránky, budeš se s úsměvem dívat na všechny tyhle fotografie a budeš vzpomínat, jak jsi se seznamovala se svým kamarádem, jak jsi zkoušela, měnila, jak si byla spokojená i nespokojená a potom, z odstupem času zjistíš, že tohle , co považuješ za nepovedené, je vlastně povedené, že ty fotky mají něco do sebe, protože koukni na ně, oni fakt mají něco do sebe, pokud by jsi to totiž takhle chtěla nafotit, tak se to určitě nepovede. Podívej, jsou zvláštní a jsou krásné.
OdpovědětVymazat[11]:Dík za útěchu
OdpovědětVymazat[10]:Moc děkuju, ta taky jako jedna z mála k něčemu je
OdpovědětVymazat[9]:Je to vidět na sluníčku, je to už úplně jiné slunko než červenci. I na světle. Je takový vymetený vzduch, jak se v noc vyjasňuje a je studenějc je takový čistší a průzračnější.
OdpovědětVymazatÚplně cítím tu vůni lesa, slyším tiché kroky a sem tam prasknutí větvičky pod nohou, čiříkání ptactva a vůni čerstvosti.
OdpovědětVymazatP.S. díky za komentář u mě, on to myslí v podstatě dobře, ale chvílemi přestřelí, když někdo vyjádří svůj názor, beru to, i když třeba nesouhlasím, ale nemám ráda, když někdo v komentáři někoho napadá, nařkl jistou Radku, že se nebude bavit s paní, která pěstuje magii, to mi připadá zbytečně útočné a hlavně nepravdivé, Radka je sice senzitivní osoba, citlivá na lidi, ale je úplně normální ženská. Z těch komentářů, které tam padly, na mě padla vlna negace, skoro fyzická, taky jsme si vyměnili pár emailů, už je to v pohodě, jdu dál. Ale bylo to zbytečné rozvíření vln a zažlucení místa. (Když jsem hodně rozčilená, vidím v žlutých odstínech)
OdpovědětVymazat[15]:Spíš tam bylo cítit listí než jehličí, tím že tam je hodně těch buků tak tam není cítit taková ta klasická vůně jehličnatých lesů.
OdpovědětVymazatFotit v lese za slunce je pro mě vždycky problém (hlavně,když v tom lesním slunci chci ještě zachytit nějakou malou zříceninku),ale Tobě se to docela povedlo
OdpovědětVymazat[12]:To není útěcha, to by bylo špatné, utěšovat. To je pravda. Poznáš sama, s odstupem času, a budeš vzpomínat s úsměvem na své začátky.
OdpovědětVymazat