Ze Šerlichu jsme se podél hranic
spouštěli zase dolů do vnitrozemí cestou mezi krásnými podhorskými vískami a lesy. Po cestě bylo spousty různých kostelů, kostelíků a kapliček, ale chtít po muži aby mi u každého zastavil bylo zcela nemožné protože bychom se domů dostali až bůhví kdy. Evidentně lidé žijící na horách měli k Bohu hodně blízko. Ani se nedivím, protože život tam byl a popravdě ještě i je, hodně těžký. Některé byly v dost tristním stavu ale jiné svítily do dálky opravenými fasádami a střechami. Ale ten ke kterému jsme měli namířeno je opravdu takový Fénix mezi kostely....
Kostel v Neratově moc představovat nebudu, protože
bych se jen opakovala po Frypatovi a Katce, kteří o něm skvěle napsali na svých blozích. Jen bych dodala že na mě hodně zapůsobil svou naprosto jedinečnou atmosférou...
Kostel se vypíná jako správné poutní místo nad vsí a už zdálky hlásí "Povstal jsem z prachu a kamení"
Chodit do kopců není zrovna to pravé ořechové pro mého muže. Zvlášť když si ještě nemohl dát své oblíbené pivo
Původní podoba kostela
Informační tabule u vchodu je ofocená hlavně kvůli názvu kostela
Díky prosklenné střeše dostává prostor naprosto jinou dimenzi. Bez veškerých ozdob a parádiček je kostel ohromný. Ten prostor je druhá věc která vás dostane. Když stojíte pod tou střechou a zvenku slyšíte zpívat ptáky najednou je všechno úplně jiné. Máte dojem že nad vámi je otevřené nebe a volný prostor....
Při tomhle pohledu si uvědomíte i význam slovního spojení kostelní loď, protože máte pocit že se nacházíte v lodi obrácené dnem vzhůru.
Pohled na oltář dnes....
....a jak vypadal původně
Chodit opravovat hodiny v průčelí vyžaduje netrpět závratěmi. Protože stroj se skrývá na tom malém můstku.
Ono to není vidět, ale ten kříž nad oltářem visí jen na tenkých ocelových lankách, tudíž to vypadá že se vznáší ve vzduchu sám od sebe.
Nesmí chybět samozřejmě ani socha Panny Marie....
....ale i dost netradiční betlémek
Fragment z původní výzdoby
U dveří mne zaujala tato věc. Nevím totiž k čemu má sloužit. Myslela jsem že na ní jsou třeba zvonky a že s ní ministranti při mši zvoní, ale nejsou. nebo že by to patřilo na krk. Možná někdo znalejší poradí....
Naproti kostelu stojí takováhle krásná budova, jestli je to bývalá fara nevím, ale určitě se její opravy zhostil velký odborník protože je nádherná a navíc zajmavě řešená. Musím říct že takovej dům bych si tedy určitě dala líbit.
Detail dvoukřídlého schodiště i s krásnou popínavou růží...
Pod kostelem je maličký hřbitůvek kde jsou povětšině hroby bývalého německého obyvatestva i malá kaplička. Obojí je krásně upravené a udržované, a je vidět že i pár nových hrobů tam je....
Pohled na protější kopec....
....a mraky nad ním
Kudy kam...
Návštěvu Neratova vřele doporučuji každému kdo by se do těchto míst někdy dostal, nebo i třeba si přímo do Orlických hor plánoval dovolenou nebo výlet. Opravdu to stojí za to....
Kostel je pěkný, veliký. Kopce taky nemám ráda.
OdpovědětVymazatSuper fotky.
OdpovědětVymazatKostel je krásný. Neratov - nejdřív jsem myslela, že budeš psát o Neratovicích.
OdpovědětVymazatÚžasné fotky! Kostel je majestátní a se skleněnou střechou je zvláštní. Stavby v blízkosti, kaplička a hřbitůvek jsou krásné.
OdpovědětVymazatTen dnešní oltářík se mi líbí, je jednoduchý a přívětivý, ale ten minulý byl lepší, nemůžu si pomoct. Mně prostě ke kostelům patří ta nádhera, zlato, zdobení,výšivky, barevné vitráže, sochy...
OdpovědětVymazatTeda to je krásný kostel,to prosklení střechy tomu dává úplně jinou dimenzi.A ty zdi z drobného kamene,úžasné.Moc pěkné.Zjednodušeno,provzdušněno,zkrásněno.Ale práce to musela být,panečku.
OdpovědětVymazatMoc pěkné - ta první fotka se mi moc líbí, ty tmavé mraky jí moc sluší...
OdpovědětVymazatŽe jsem o kostele skvěle napsal? Tak to DĚKUJI
OdpovědětVymazatA já jsem si říkal, že už někde jsem ten kostel viděl, to bylo u Katky. Ty máš však i fotky pod střechou, prostor uvnitř je mohutný jak v katedrále.
OdpovědětVymazatS fotkama sis mnohem víc pohrála. Krásné. Jsem ráda, že jsem si to mohla připomenout.
OdpovědětVymazat[10]:To je právě to co mne baví. Každý s soustředí na něco jiného, každého zajímá něco jiného. A baví me to porovnávat. Když by tam bylo víc lidí tak uvidíš tolik rozdílných pohledů e se budeš divit. Proto mne láká vyhlásit něco na způsob dát téma na jednu věc kterou znají všichni by jí nafotili...a možná by se člověk divil. Toho textu jsem si nevšimla a to jsem při focení seděla hned na židli před tím. Taky je fakt že jsem neměla brejle tudíž bych ani nic nepřečetla....
OdpovědětVymazat[9]:Bez všech těch serepetiček na zdech to tak opravdu je. Když jsem to viděla byla jsem z toho hodně překvapená. Tak samozřejmě, znám vnitřky Svatovítského chrámu, sv. Barbory a jiných kostelů, ale až takhle v té surové nevyzdobené podobě ti dojde jak ohromné jsou to stavby.
OdpovědětVymazat[8]:Ty píšeš vlastně skvěle o všech výletech. Takže jsem se trefila s tou faou. Je to opravdu nádherně opravené a luxusně. Moc se mi líbí to propojení dvou křídel krytou chodbou. Já mám ráda kostely právě pro tu zvláštní atmosféru, spousty jsem jich prochodila ale žádný mne nedostal tak jako tenhle neratovský....asi proto že se jak ten fénix zrodil z popela...
OdpovědětVymazat[7]:Celou dobu byo krásně, ale jen jsme dojeli sem tak se začaly nahánět mraky. Ale pak se zase na Zemské bráně odporoučely.
OdpovědětVymazatfotočky sú krásne, pri prvej by som ti poradila, zosvetlila by som hrad a pridala teplejšie farby ... no oblohu by som nechala takú, aby to malo dramatickosť, inak super
OdpovědětVymazatBáječná fotoreportáž.
OdpovědětVymazatKonečně vidím tvého muže, sice trochu pivní břicho, ale fešák.
OdpovědětVymazat[15]:Děkuji moc za radu, už to nechám tak, ale propříště se pokusím.
OdpovědětVymazat[16]:Nemívám ve zvyku nacpávat do jednoho článku tolik fotek, ale ta výletní místa a obzvlášť tenhle kostel si to zasloužej....
OdpovědětVymazat[17]:On je taková paní Colombová....pořád se o něm mluví ale nikdo ho neviděl . A to už zhubnul!
OdpovědětVymazatOd zítřka mám dovolenou a chtěla bych to během ní stihnout i do Neratova.Poprve jsem v tomhle kostele stála v zimě 1990.Uvnitř rostlo křoví a zdi hrozily zřícením.Později, když jsme tam několik let jezdili na dovolenou s dětmi, jsme ke kostelu podnikli nejednu procházku.Je neuvěřitelné jakou za ta léta prošel proměnou.
OdpovědětVymazat[21]: Právě asi proto, že ten kostel byl tak zdevastovaný ta atmosféra v něm na člověka nějak víc doléhá. Možná ta velebnost klidu a ohromná prostora, nebo to množství světla které normálně v kostelech nebývá, to všechno dohromady je hodně působivé a přispívá k tomu zvláštnímu pocitu který normálních kostelů neznám....
OdpovědětVymazatPěkné místo. Krásná krajina
OdpovědětVymazat