Dneska se chci věnovat
růžičkám, které nemají tal okázalé květy jak jejich velké kamarádky, nicméně i ony mají něco do sebe. Koupila jsem si kdysi semínka Čínských drobnokvětých růží a byla jsem hodně zvědavá co to valstně je. Vyklubaly se mi čtyři rostlinky které více či méně úspěšně přežívaly na pidizáhonku okolo magnólie. Vloni jsem je ale vyryla a zasadila k ostatním růžím pod terasu. A hned se jim vede líp. Mají opravdu drobounké kvítky a podle způsobu růstu budou patřit spíš k růžím půdopokryvným než keřovým.
Vloni mi moje oblíbená bílá popínavka moc nekvetla, musela jsem z obou vyřezávat staré uschlé větve a tak až teprve letos zase nádherně rozkvetly. A což teprve ta vůně a bzukot který se okolo nich line...
Takhle se mi pnou po starých umřelých stromech
Pěkné včeličky!
OdpovědětVymazatTen růžový keř na suchém stromě vypadá jako by v něm byla zakletá Růžová víla.
OdpovědětVymazatNa těch stromech je to nádhera.
OdpovědětVymazatMám tyhle drobné , zvlášť pnoucí růžičky skoro radši než ty veliké, nebo stejně, aby to zas těm velkokvětým kráskám nebylo líto.
OdpovědětVymazatMoc krásné. A to je nápad s tím popínáním. Mám tu jeden strom, který chce manžel sundat a já ho ještě bráním. Včera jsem odstraňovala suché větve. Ale spíš k němu dám teda růžičku. no jestli mi zase nezajde. Ach jo.
OdpovědětVymazatRůžičky mám ráda malé i velké, jakékoliv...musí Ti to na zahradě hučet jak v úle - tolik krásných lákadel pro včely. A určitě zase musí tyhle krásky krásně vonět
OdpovědětVymazat