Přiznávám se, jsem ženská ješitná
pro kterou je vzhled dost důležitý. No jo, nemá co na práci tak se zabejvá blbostma....tak nějak by mohly znít určité komentáře. Měly by i trochu pravdu, ale dámy, ruku na srdce, která taková alespoň trochu není. A kterou by nepotěšilo když jí i o dost mladší muži skládají komplimenty jak dobře vypadá. Jeden dokonce pro zvýšení mého dost uťápnutého ega mi napsal stokrát! Jsi pěkná baba....(je to miláček :) ) jenže také nevidí každý den v zrcadle to co vy...
Jenže vypadat dobře ve dvaceti není zásluha ale normál, za to od kulaté pětačtyřicítky to začne jít rapidně dolů a je to v háji. Sebevědomí klesá, za to váha utěšeně stoupá. A nepřidá vám na náladě ani komentář vaší milé maminky která vás vidí po čtvrt roce a ne že by vám řekla: "Jsem tak ráda že tě vidím", nýbrž vás sjede ostrým pohledem a řekne: " Ty seš teda tlustá! "....nutno podotknout že po ní nejsem, protože ona je malá drobná ženička.
V okamžiku kdy jste někde s dcerou a obdivujete nějaké pěkné hadříky ona se k vám otočí a jen tak mimochodem prohodí : " Regál s věcmi na tebe je na druhém konci "....ovšem, je tam regál ale s věcmi pytlovitými, nebarevnými a beztvarými.
Pak není divu, že se ve vás něco vzpříčí a řeknete si DOST!!!! Nejsem tu od toho, aby si ze mne všichni dělali legraci, házeli mne do starého železa, utvrzovali v přesvědčení že ženská po padesátce má mít na sobě tepláky, zástěru a svetr, na hlavě vrabčí hnízdo z deseticentimetrovými odrosty.
Kdepak, takhle hluboko by neměla žádná z nás klesnout. Ovšem musí se přihlédnout i k tomu, že nadměrná kila vedou k určitým problémům. Nějak se nám hůř navlékají ponožky, boty jsou někdy bez dlouhatánské lžíce dost špatně obouvatelné a velmi často se ozývají protestující záda. A pokud jste po jakémkoli operačním zákroku na páteři, je to ještě horší. Hlavou vám začnou kroužit slova vašeho operátora a jeho přísné upozornění: " V žádném případě, a to zdůrazňuji, v žádném nesmíte jít s váhou nahoru!!! Naopak, vy musíte o pěkných pár kilo zhubnout, jinak Vás tu máme za chvíli zase...."
Z hrůzou zjistíte že od té doby sice uplynul nějaký ten pátek ale také že jste ale vůbec těch pár kilo nezhubly, ale naopak vám přibylo 10 kilo. Ona představa toho, že zase po případném zákroku nebudete smět měsíc sedět ovšem zafunguje jako poslední spouštěč a vy začnete uvažovat o tom, že - by - přece - jen stálo za to začít něco se sebou dělat. Posilovnu sice nerada, ale musíte zavrhnout, po předešlé hubnoucí akci si s ní záda po sice úspěšném a dobře se rozjíždějícím snižováním váhy přestaly rozumět. Takže co jiného. Chození se psy provozujete, doma ač se to nezdá také naběháte spousty metrů, myjete okna, žehlíte, věšíte prádlo což jsou podle odborníků práce kdy se pálí hodně kalorií, nicméně kýžený výsledek se nedostavuje. Jednou ovšem narazíte na dobrou duši, která se s vámi podělí o redukční jídelníček který jí pomohl, z půdy snesete polozapomenutý orbitrek a konečně vyhlásíte válku váze.
A tak si začnete v určité časové ose připravovat a konzumovat jídla, nakupovat zeleninu a ovoce,
šunku a kuřecí prsa, jogurty a netučné sýry, vlezete na onen ne zrovna oblíbený přístroj a pěkně šlapete. A šlapete a šlapete. U otevřeného okna pěkně na čerstvém vzduchu a postupně zjišťujete že z prvních deseti minut po kterých jste z přístroje nelezla ale pomalu padala z podlamujícími se koleny je najednou dvacet pak třicet a hele! ono to jde i pětačtyřicet minut....
A pak přijde okamžik pravdy a vy vlezete poprvé na váhu a opatrně nejdřív jedním a pak i druhým očkem kontrolujete displej co vám ukáže....Chvíle napětí vystřídá vítězný pocit. Leze to dolů!!!!!
Takže začnete ještě s větším úsilím vymýšlet nové a nové zdravé recepty, v okamžiku kdy si říkáte "Dneska se na to šlapání vykašlu, jsem utahaná" vám začnou před očima naskakovat ty doposud vám zakázané regály s hadříky a vy si pustíte hudbu a jdete na to, vytáhnete navíc i manželovi desetiletí nepoužívané činky a ve finále zjistíte, že vás to jako člověka dřív nesnášejícího jakoukoli aktivitu u které se potíte začíná opravdu BAVIT! A vaše proměna z člověka nesnášejícího jakýkoli rychlejší pohyb, z člověka který si při cvičení doma připadal jako naprostý idiot v člověka kterého tohle všechno najednou začne bavit je hotová....
Jako bys mi psala z duše! Taky mám podobně milou maminku (poznámka - má více kg než já!). Řeknu Ti taky - jsi pěkná baba!
OdpovědětVymazat[1]: No jo, jenže ta moje má padesát kilo i postelí a je o hlavu menší....to se jí to kritizuje ....
OdpovědětVymazatInu, jsem na tom právě podobně, i když žádné "hadříky" mě v mém případě netrápí. Potřebuji dát dolů do výstavy ještě 7 kilo, abych prošel dveřmi do sálu . Držím palce tvé vůli!
OdpovědětVymazatMilá Vendy, mně řekl můj gynekolog, že po padesátce se každá žena zakulatí
OdpovědětVymazat[3]:Milej zlatej, ty hadříky jsou jen bonus a kdoví jestli na něco vůbec budu mít prašulky. V první řadě je opravdu ta moje nebohá přetěžovaná páteř. Je fakt že jsou na tom někteří z váhou o dost hůř takže by se dalo říct že těch mejch 90/175 cm není až taková hrůza, ale je, dost to cejtím....jak v pohyblivosti tak ve výdrži.....
OdpovědětVymazat[4]:Já když jsem mu to říkala, jak mi najednou začala letět váha nahoru tak pravil, že to mám nahlásit obvoďačce že to není až tak normální i když mi je padesát (šla mi třeba dvě kila za týden, pak zas nic a pak zase) a obvoďačka jen pokrčila ramenama a řekla Co by jste ve svém věku chtěla! Mají to jak zaklínací formuli snad všichni dochtóři ke kterejm přijdeš s nějakým problémem. Alespoň tady určitě....
OdpovědětVymazat[3]:Budem si je držet navzájem . Nemám danej cíl, vím že to vždycky jen stresuje, prostě to nechám jak to půjde samo....a když to nepůjde tak si koupím ještě spalovač tuků....s tím mám od dřívějška dobré zkušenosti.
OdpovědětVymazat[2]: Tak to máš blbý!
OdpovědětVymazatTouhle větou mě vždy "potěšila" moje matka, když přijeli po půl roce na návštěvu. Takže tě plně chápu, jak se cítíš.
OdpovědětVymazatŽe sis to připustila, je dobrej začátek. Všechno je v hlavě a tak ať ti to vydrží.
OdpovědětVymazatTys mi připomněla články u Kitty, když popisovala, jak dělala shazující kůru (myslím že to šlo loni před vánoci, takže někdy v prosinci), můžu říct, že před ní klobouk dolů, protože si naordinovala přísný jídelníček a spoustu pohybu. A protože rotoped nemá, rozhejbala se chůzí, se svým pejsanem. A to byla zřejmě chůze ostrá, žádné ladné vycházky...
OdpovědětVymazat[11]: Kdysi to tady na vsi byl šílenej hit, taky jsem zkoušela, ale šlo opravdu z velké části o odvodnění což není zase tak žádoucí, protože se brzy váha vrátí zase zpět jakmile začneš jíst něco jiného. Spíš vsázím na změnu jídelníčku, hlavně pravidelnost těch pěti dávek jídla denně a ten pohyb. Ono se paradoxně tloustne i z podvýživy....
OdpovědětVymazat[9]: Mě to jde strašně pomalu, to už mám vyzkoušené,ale zase ono také není zdravé zhubnout rychle. Takhle má kůže alespoň čas se přizpůsobovat lépe než při náhlém a rychlém zhubnutí.....budu naprosto spokojená když to bude i třeba jen to jedno kilčo za měsíc. To se ostatně uvidí příští týden, kdy to bude měsíc co jsem začala.
OdpovědětVymazat[10]: Máš naprostou pravdu. A pak na talíři . Ostatně u tebe jako vegetariána takový problém zřejmě nehrozí
OdpovědětVymazatPokud si to hlava přebrala tak nezbývá,než držet palce ať Ti to vydrží
OdpovědětVymazatNejvětší úspěchy v hubnutí měla Macin, zmiňovala, že zhubla ze 100 kg na 65 a ty si drží.
OdpovědětVymazatSUPER! To je ono a to nejdůležitější. Když to začne BAVIT! Gratuluju. Taky mě to před časem bavívalo a výsledky se dostavily. A jaké. Nevím (nebo možná vím), proč je to pryč....ale nevzdávám to!
OdpovědětVymazatWendy gratuluji k překročení té hranice, kdy odhodlání se mění ve skutek. Je to těžké a chce to silnou motivaci. Bohužel já tu motivaci nějak postrádám, Po padesátce jdou opravdu kila nahoru, já to vidím tak každých deset let, deset kilo nnahoru. Já jsem malá, mám výšku 160 a 78 kilo. U vyšších žen ta nadváha vypadá nějak líp, než u nás mrňousů,tak jsi ve výhodě. Držím palce, snad i já najdu tu správnou zdravou motivaci, ne jen lékařův vztyčený varovný ukazováček. Tak jsem si vzpomněla na aranžování, jak jsem se ve výloze proplétala mezi silony a jaký by to dnes byl masakr, kdybych vlezla do výlohy
OdpovědětVymazat[18]: Díky za podporu, ono totiž už tohle, že to ví tolik lidí ti nedá ze sebe udělat blbce a snažit se musíš dál
OdpovědětVymazat[17]:Já se u všech takovejhle ne zrovna pro mne příjemných věcií musím dostat do stadia že když to neudělám (v tomhle případě nevlezu na ten orbitrek) tak mě furt někde v hlavě klinká takovej zvoneček kterej mi to furt připomíná a aby přestal tak musím začít. A jak to dokončím je klid
OdpovědětVymazat[20]:A pak se právě dostan do stádia že mě to i začne opravdu bavit. Tak kvůli někomu se hubne pravdu i líp
OdpovědětVymazat[16]:Tak to je skvělé, tolik shodit. Počkej to je Macína co má ty skvělé foky? Že bych se jí poptala po nějakých tricích. Já jsem nikdy nebyla žádný drobek, mám silnou stavbu těla a tak každé kilo navrch je hodně vidět. Snad jen když jsem byla malá a trpěla hnisavýy angínama se na chalupě lidi pomalu vsázeli jestli přežiju do dalších prázdnin, jaké sem byla chuďátko bledé a vyzáblé. Pak mi vzali mandle a ze mne se stala typická česká holka krev a mlíko . No ale teď už je to zase moc....
OdpovědětVymazat[15]:To doufám že to vydržím....pece nebudu pro prdel vlastní dceři....
OdpovědětVymazatJa chcem byt radsej na tej druhej strane! Poviem pacientovi: "Menej fajcit, slopat, viac sa pohybovat, schudnut! A ucet prosim zaplatit na cas!" (U mna stala tato konzultacia takmerstyristo franakov svajciarskych, tak ma to isnpirovalo!)
OdpovědětVymazatMáš mé naprosté sympatie Vendy!! Myslím, že je naprosto nepřijatelné, aby se v médiích a vůbec všude propagoval pořád jen kult mládí - mě to taky pěkně s..štve. Já naopak obdivuju ženu postarší, která vypadá elegantně a vyzařuje z ní, že ačkoliv dávno překročila magickou hranici mládí - nerezignovala. Pečuje o sebe, zajímá se i o kosmetiku či módu - o život, ale v prvé řadě má velkou výhodu toho, že už ví, co chce!! Taková žena má hodně co říct, a nemlátí jen prázdnou slámu...Dovedu si představit, že měsíc nesezení Tě velmi motivuje. Když jsem ležela v nemocnici s jiným problémem, tak nejčastější operace byla právě tato a děvčata po operaci různě srandovně naléhaly do postelí a nemohly se posadit - člověk dokud nezažije, neuvěří, jak je sedací zvyk zakořeněný . Hodně štěstí s váhou, ať se daří!!Fandím Ti!!!!
OdpovědětVymazat[25]:Jo, to tě nenapadne hned co všechno vlastně děláš v sedě automaticky....až když to nesmíš tak to zjistíš
OdpovědětVymazatou do dveří.
OdpovědětVymazat[14]: Naopak Turci nejí vepřové a přesto všechny baby se ani nevejd
OdpovědětVymazatProtože se cpou těmi jejich nehorázně přeslazenými cukrovinkami, přeslazenou kávou a mátovým čajem. A jen někde dřepěj a kafraj pospolu. Ono to bude i genama, většina žen ze Středního Východu jsou krásné do nějakých osmnácti a pak začnou kynout. Ovšem je to také znak bohatství rodiny. Čím tlustší žena tím to značí že rodina má na to aby si dobře žili a jedli....a že za ní půjde i velké věno
OdpovědětVymazat[22]:Ano, to je ona, její adresa blogu je http://dkl.blog.cz/.
OdpovědětVymazat[30]: Jo, dík, mám jí už nějaký čas v oblíbených .
OdpovědětVymazat[12]: Myslím, že je v tom i detoxikace, tedy čištění střevního traktu a odvádění škodlivin z těla, proto si myslím, že to není vůbec marný, tahleta týdenní změna stravy... jo, byl to jeden čas hit, dokonce se recepty pozměňovaly, několikrát jsem slyšela, že to vzdali proto, že jedli jenom tu polévku (asi v těch pozměněných verzích bylo, že se jí celý týden jenom ta polévka, což je samozřejmě kravina a je to absolutně nedostatečné, jíst jenom polévku se dá třeba jeden, max.dva dny, ale ne celý týden.
OdpovědětVymazat[32]:Páč to umím maskovat . Ale mám a dost. Je to tím že mám sinou kostru a tak je každé kilo navíc ještě víc znát. Měla bych mít ke své výšce a kostře optimální váhu 75-77 kilo. A já mám 90!.Tedy teď už ne ale když jsem před tím měsícem začínala. Uvidí se v neděli, to to bude přesně měsíc.
OdpovědětVymazatJe potřeba motivace a pevná vůle. Ani jedno nemám, zato ohromnou chuť k jídlu jo!
OdpovědětVymazatPodobné nadšení jsem zažila před necelými třemi lety, a fakt to šlo, jenže pak se život nějak otočil vzhůru nohama a bylo po všem.
OdpovědětVymazat[34]: Je to těžké, já taky staršně mlsám sladké, zatím to ještě jakž takž ukrotím ale počítám že přijde krize a pak si nějakou čokošku v zájmu uchování zdravého rozumu koupím . No a zašlapu si o něco dýl nebo s větší zátěží....
OdpovědětVymazat[35]: Tohle je můj třetí větší pokus, před několika lety jsem se dala na cvičení v posilovně, ohromně mne to bavilo, ale prostě záda se odmítla účastnit a postavila si hlavu. No a já, přiznávám že po tom co jsem si s nimi zažila, mám hrůzu z bolesti. Tudíž jsem skončila.Před tím to bylo po druhém porodu s dietou kteréá byla super, to se mi podařilo zhubnout tak, že jsem se vešla do věcí které jsem nosila před PRVNÍM porodem. Teď by se mi hodila, ale někde vzala za své a člověk od kterého jsem jí měla je už po smrti.
OdpovědětVymazat[36]: No vidíš, Vendy, máš to pod kontrolou!
OdpovědětVymazat[38]:No asi ne, tedy žádný prohřešek v podobě sladkého není, nicméně dneska jsem vlezla na váhu stejnou dobu jako vždy, to jest po jídle a vyprázdnění a ona mi oproti úterý ukázala o kilo víc....což mne srazilo pěkně hřebínek. A je tu zpátky ten problém z lítající váhou....během dvou dnů třeba o dvě kila nahoru nebo dolů....a jak pak mám vidět nějaký výsledek Asi se spíš začnu měřit než vážit....
OdpovědětVymazat