....a tak se snažím chopit každého tématu, nebo toho co mi připadá
alespon trochu zajímavé. Když jsem našla na zemi spadlý rampouch
napadlo mne udělat makro snímky. Většinou jsem se k rampouchům
tak blízko nedostala abych to vyzkoušela, a tady se příležitost nabízela sama.
Líbí se mi ta zamrzlá struktura vody a vzduchu která vytváří zajímavé
motivy a kreace, které vypadají jak z jiného světa....zmrzlého světa.
Já vím, že už toho ledu tu v posledních dnech bylo až, až, věřte mi
že bych taky už ráda fotila něco barevnějšího a na pohled příjemnějšího
jenže to co se venku nabízí je stále jen šedé a studené....
Pro tentokrát jsem se zdržela i svých oblíbených barevných filtrů
a nechala všechno jen v té depresivní černobílošedé....
Moc hezké fotky, něco bych Ti jako fotograf poradil - každý má někdy tvůrčí krizi, ovšem myslím si, že by o tom měl pomlčet...
OdpovědětVymazatKoukám na ten rampouch a uvědomuji si tu práci přírody, než vznikla taková to struktura. Příroda je fakt kouzelník.
OdpovědětVymazat[1]: Hele já to klidně přiznám, alespoň tak okecám to stále stejné téma zmrzlé vody
OdpovědětVymazatJe to paráda, a vůbec to nejsou depresivní snímky. Včera bylo u nás neviditelno a stále siholilo, ráno jsme našli na keřích s tromech namzlou jinovatku. Byla to nádhera, dokonce trochu zasvítilo sluníčko, tak jsem také pospíchala ven a co myslíš, že jsem fotila. Zase kapičky a zmzlinky, rychle to roztávalo.
OdpovědětVymazat[4]: Oni ty zmrzlinky a kapičky a rampouchy jsou dost fotogenické a vždycky zaujmou....proto jim nikdy neodolám.
OdpovědětVymazatTvé MAKRO umí vše, ať vyfotí, co vyfotí, vždycky je v tom začarované nádherné kouzlo, které prostým okem nevidíme.
OdpovědětVymazatSice to svádí k hraní si s barvami, ale myslím, že tvé rozhodnutí bylo tentokrát dobré - černobílá je opravdu krásná. Dokonce jsem si tu první fotku dokázala představit, jako jeden velký černobílý obraz. Opravdu síla.
OdpovědětVymazatP.S. ještě mě zaujala ta skleněná hrudka. Taky krásné - a že jsi to zaaranžovala do obrazu, opravdu dává pocit, jako bychom se dívali na skutečné fotoobrazy.
OdpovědětVymazatSuper
OdpovědětVymazat[7]: Ty nemáš na kompaktíku režim makro? Většinou tam bývá.
OdpovědětVymazat[7]: Na té první se podařilo něco co jsem ani neplánovala. Měla jsem ten rampouch položený na okraji bazénu na černé krycí fólii, takže vyšel spodek černý, pak ten rampouch a vrch je sníh na plachtě....
OdpovědětVymazat[8]: To je ten rampouch na průřezu, zlomil se mi při manévrování a napadlo mne ho vyfotit i takhle....zevnitř
OdpovědětVymazat[9]: Díky Patriku, potěší to
OdpovědětVymazatkřišťálové šperky! nádhera
OdpovědětVymazatMěli bychom fotit jen to, co nás opravdu zaujme. To se týká i psaní. Ne nadarmo se o Češích říká, že jsme ukecaní.
OdpovědětVymazatTen rampouch na předposlední fotce má skulptaci jako povrch surového diamantu... podobný mým ve sbírce, když ho tedy oticky zvětším.
OdpovědětVymazatje to krásný, tohle prostě k zimě patří
OdpovědětVymazat[15]: No možná by sis pak se mnou šel i někdy fotit když bych byla v Praze !
OdpovědětVymazatNádherné, co umí příroda vytvořit.
OdpovědětVymazat[3]: Taky možnost....
OdpovědětVymazatJá makro na foťáku mám, ale ještě jsem ho nepoužil. A vidím, že je to chyba. Ty rampouchy působí jak křišťál.
OdpovědětVymazatKdyž nevíš, co fotit, tak zase chvíli básni.
OdpovědětVymazatNádherné! Jako křehké, krásné šperky...
OdpovědětVymazatTa struktura je vážně úchvatná
OdpovědětVymazatTa struktura je vážně úchvatná
OdpovědětVymazatrampouchem srdce proklate, v dusi mam stary stin ... jen neco od K.Gotta ikdyz je o pul pate rano zlo.
OdpovědětVymazatNa mně to vůbec depresivně nepůsobí, spíš umělecky.
OdpovědětVymazat[21]:To bylo všechno z archivu nafocené do zásoby . Makro vyzkoušej, někdy je člověk sám překvapenej co z toho vzejde.
OdpovědětVymazat[22]:Básnicka múza si vzala dlouhodobé neplacené volno....a odjela bůh ví kam na druhý konec světa....místo aby mi tu pěkně nahazovala témata a řadila verše v hlavě
OdpovědětVymazat[23]:Díky, však ten tvůj hon za modrou byl taky něco .
OdpovědětVymazat[26]:No tak pro mne byto byla vražda vstávat takhle brzy....přiznávám že díky tomu že jsem povětšinu času prodávala, nemusela jsem vstávat o takové hluboké noci. A je to pro mne dodnes šílený vypětí, když mám vstávat byť ve čtvrt na šest když jedeme někam s Bobešem na výstavu
OdpovědětVymazat[22]: SOUHLAS s Katkou, umíš básnit moc krásně a nám se to líbí!
OdpovědětVymazatVendy, ty pořád naříkáš, že nemáš co fotit a pak sem lupneš takové úžasné snímky! To je fakt křišťálová nádhera a navíc pěkně ostře vyfocená, prostě paráda.
OdpovědětVymazat[33]: Ještě malá poznámka: Černobílé fotky vůbec nejsou depresivní, zvlášť tyhle. V barvě by takové snímky nebyly to pravé!
OdpovědětVymazat[33]: No nemám....sama vidíš jak je na focení hnusno, archív zeje prázdnotou, musím dělat recyklace, jako třeba s tím bukem, a tohle byl momentální nápad když jsem ten rampouch viděla zapíchnutej ve sněhu . A co se týče hovínek tak kdybys viděla naší zahradu.....
OdpovědětVymazat[34]: Já bych jen lehce dala nádech, ale když jsem to pak viděla říkala jsem si ž ne, takhle že to je prostě ono.
OdpovědětVymazatNejvíc se mi líbí ta poslední, průzračně krásná.
OdpovědětVymazat[37]:Mně zase ta první
OdpovědětVymazat