To že čtete tyto řádky je znamením že já, můj muž, blízké okolí i všichni chodci v Lanškrouně přežili můj nastávající comeback na silnice. Nakonec jsem přece jen muže udyndala aby se mnou začal jezdit. Tak bylo to trochu takové jak na houpačce ono taky řídit naposledy před dvaceti lety Dacii, a teď si sednout do auta které je jednou tak velké a dvakrát silnější je trochu rozdíl. I koordinace spojka, brzda, plyn trošku není ještě to pravé, vlastně se zase teprve do toho dostávám, ale jinak to bylo lepší než jsem si troufala vůbec pomyslet. Takže krom toho, že mi auto jednou chcíplo uprostřed odbočování na kruháku, půl cety jsem jela bez rozsvícených světel, zapoměla u obchoďáku zamknout, dvakrát řízla zatáčku jak při rallye a jednou smetla křoví u kraje místo cyklisty to bylo docela fajne....
Možná se někomu bude zdát moje nadšení přehnané, jenže já už se o to aby se mnou někdo začal jezdit snažím jak dlouho a vždycky jsem byla odbyta slovy " Na silnicích je blbců dost....!"
Kamarád který už mne jak dlouho v tomhle podněcuje mi dneska řekl že je na mne hrdej...a po pravdě já na sebe taky...
Moje ex taky nechtěla jezdit silným autem v Německu po té škodovce, kterou jsme měli v Čechách, ale to nechápu. Ten rozdíl není vůbec velkej.
OdpovědětVymazatNo výborně! Já jsem taky pyšná na všechny, kteří se po delší době vrátí za volant. Ale nejdřív jsem na ně naštvaná, že si dali přestávku... :)
OdpovědětVymazat[1]: Tak on je trochu rozdíl mezi Dacií a pětimetrovým dvoulitrem Mondeem.Tam když šlapeš na plyn jak jsi byl zvyklej u dáčky tak máš v okamžiku na tacháku dvěstě, zatímco na dáčce si měl horko těžko stovku. Je tam jemnější spojka i plyn a na to si musím znovu zvykat....
OdpovědětVymazat[2]: Tak on okamžikem kdy jsme se přestěhovali z Prahy na ves důvod mého řízení pominul. Děti měli školu tady, nemusela jsem s nimi nikam jezdit, já byla doma a muž dělal v Praze...a jinak fungoval tenkrát skvěle tady autobus. A když jsme chtěly jet s dcerou do Prahy tak vlak byl ideální řešení. Vždyť jsme u Český Třebový !
OdpovědětVymazatJá si myslím, že na ty chyby máš právo...
OdpovědětVymazatTo si sedne Vendy.
OdpovědětVymazatVendy, máš na co být pyšná.
OdpovědětVymazatTedy jsi vážně dobrá!
OdpovědětVymazatNo vidíš a já neměla odvahu si ani udělat řidičák. Taky k čemu by mi byl. Když jsem si ho na škole mohla udělat , tak jsem nechtěla , protože jsem byla svědkem toho , když otec učil řídit maminku. Hrůza hrůz. Byl vždycky na svého plechového miláčka moooc opatrný a stejně by mi nikdy nedovolil , abych sedla za volant , tak k čemu řidičák. A teď co jsem už 22 let vdaná , jsme taky auto neměli , tak mi taky nechybí. A myslím , že nikdy chybět nebude.
OdpovědětVymazatVendy, máš můj veliký obdiv, já bych takovou odvahu neměla! Za volantem jsem seděla naposledy před 23 roky, to ještě bylo na silnicích relativně bezpečno.
OdpovědětVymazatJá jsem se vrátila po řízení pod dvaceti letech a musela jsem si zaplatit dvě hodiny kondiční jízdy, abych vůbec vyjela. Tak jsem se bála! Vždycky, když jsem věděla, že někam pojedu, v noci jsem rozebírala celou trasu, dokonce i křižovatky. Pak jsem se rozjezdila a teď už zase rok nejezdím. Připravuji se, že tento měsíc musím vyjet.
OdpovědětVymazatNo jsem zvědavá jak to půjde dál a jestli z toho budu tak nadšená . Zítra jedem už do normálního provozu (pro Pražáky a Brňáky - normální provoz tady = sobotněodpolední provoz tam) takže se uvidí....
OdpovědětVymazatVendy, ani nevíš, jak moc ti rozumím. Jezdila jsem denně, bylo to nutné z pracovních důvodů. Pak jsme se přestěhovali na ves, tady podnikáme, i klienti za mnou jezdí až domů, takže zmizel důvod, proč bych měla jezdit. Takže už takových 7 let nejezdím a docela mě jímá hrůza, když Medvěd občas pronese - tak si tam, zlato, dojeď sama.
OdpovědětVymazatJsi fakt dobrá.Já byla minulý týden vyklepaná,když jsem měla jet do Pardubic a to jsem za volantem neseděla jen dva měsíce.Ale nakonec jsem to i s tou nohou dala .A dostat se po škodovce k takovýmu autu jako ty,tak bych se určitě brzy zabila,protože já bych ho nešetřila
OdpovědětVymazat[14]: No mám k němu hodně velký respekt...možná bych byla raději kdyby to bylo něco méně silného a velkého, jenže v našem autoparku jsou samé kombi, kvůli tomu aby se do nich vešla velká kopírka A ani dcera ani syn mi ty "své" nepůjčí....
OdpovědětVymazatjSI DOBRÁÁ. Ale proč si nezaplatit nějaké kondiční jízdy?
OdpovědětVymazat[16]: Já to raději absolvuju s mužem, z cizím bych měla mindrák i když vím, že je na tupý kopyta zvyklej. A navíc jelikož muž ví že nás teď potřebuje tak je zticha jak pěna a neprudí. Když jsem jezdila v Praze a jezdili jsme pro děti k babičce když hlídala tak to bylo pořád keců až na půdu.
OdpovědětVymazat