Nevadí mi, na rozdíl od některých lidí, že se na vesnicích objevují obchůdky plně v režii vietnamských obchodníků. Naopak, protože mohu z vlastní zkušenosti posoudit jak markantní rozdíl je mezi tím, když měl obchod Čech a když ho má Vietnamec. Dobrá, mnozí teď namítnou, že jejich podnikání je značně podezřelé, že si moc dobře umějí zařídit aby neplatili daně nebo minimální, že prodávají prošlé zboží apod. Jenže to samé dělá většina našich obchodníků, podnikatelů a živnostníků také. Mnohokrát jsem šla vracet jogurt, sýr nebo máslo zpět protože po rozbalení či otevření bylo plesnivé, či jogurt dosti zapáchal. Aby ne, když byl třeba dva tři měsíce prošlý. A co se týče poctivosti v počítání placení? Taky to bylo dost náročné, musel si člověk dávat sakra pozor a včechno dvakrát přepočítat. A že se nejednalo o pár korun, ale spíš kolikrát desítek nebo i stovka se našla v neprospěch zákazníka.
Sortiment zboží bohatý, správné vesnické smíšené zboží, aby se nemuselo kvůli drobnostem do domácnosti jezdit do města. Že se tu a tam najde nějaký ten trpajzlík, či barevné větrníky to už k tomu patří. Jsou tací kterým se to líbí a rádi si je koupí....
Vadí mi ale přístup mnoha lidí, kteří obchodníkům žoviálně tykají, někdy i utrousí nelichotivé No jo, žluťas když zrovna neporozumí nebo nemají danou věc na skladě. Připadá mi takový přístup urážlivý vůči těm lidem, kteří se snaží aby opravdu byli zákazníci spokojení. Salámy berou do rukou a krájejí jen v gumových rukavicích (což u původních majitelů se nedalo říct, ti byli schopní jít navážit brambory a vzápětí vzít salám a jít ho krájet), pokud něco nemají ochotně pro to zajedou a řeknou kdy si proto máte přijít, otvírací dobu mají nonstop od půl osmé do sedmi svátky nesvátky (majitel měl obchod ve svém domě kde bydlel, otvírací doba s dvouhodinovou polední přestávkou a ještě jen do půl páté). A umějí slušně zdravit, což se o spoustě lidí říci nedá.
A proč se vlastně o tom tak rozepisuji? Dneska se mi stalo, že jsem byla nakupovat a vracela jsem tři lahve, jednu jsem měla "navíc". Zaplatila jsem a šla domů. Tam jsem zjistila, že nemám těstoviny což byl základ dnešního oběda a tak zase hupky šupky do obchodu. Jak mne tam chlapík zmerčil, hned se ke mě hnal a začal se mi strašně moc omlouvat za to, že mi zapoměl odečíst ty tři koruny za tu vrácenou láhev! Bylo na něm vidět, že z toho byl opravdu nešťastný a mám dojem že kdyby věděl kde bydlíme, tak by mi ty tři koruny snad donesl domů....Mávla jsem nad tím rukou, že se to stane a ať si s tím hlavu neláme.
O to větší kontrast byl v chování jiného člověka , který vpadnul do obchodu bez pozdravu jak velká voda a začal tam na obchodníka na celý krám hulákat "Hele frajere, kde máš ....."
V tu chvíli mi bylo dost stydno.
Nemám s prodejnou smíšeného zboží, která patří Vietnamci zkušenost. U nás máme socialistickou Jednotu. Obchod je ubohost sama. Raději tam kupujeme jen pečivo. Zelenina a ovoce buď není nebo stará a notně předražená. Koupit si uzeninu se rovná sebevraždě. Málokdy je čerstvá.
OdpovědětVymazat[1]: A ty si myslíš, že jsme nějaká velká ves? Tedy na počet obyvatel. Je to taková dlouhá nudle, jak se říká Dlouhá jak tejden před vejplatou....je tu ještě nově otevřenej Konzum, nevím, já tam ještě nebyla, za prvé bydlíme kousek od tohodle krámu a za druhé jak jsem slyšela je to taky ubohost sama. Tady dřív byla Jednota,klasika kde si sehnala všechno od housek po kamna ta pak skončila, měla to nějaká soukromá firma, v té době jsem tu také pracovala, pak se o barák přihlásil původní majitel, ten sice obchod provozoval ale bída a utrpení, a teď to mají skorem rok právě Vietnamci. Jsou levnější, zásobení, úslužní a strašně moc se snaží ve všem vycházet vstříc.
OdpovědětVymazatTaky máme u nás Vietnamce. Dva obchody, jeden soukromý, ve vlastním domě (a musím seznat, že perfektně zásobený, s ochotnými prodavačkami a majitelkou, všechny znám, protože jsou z dědiny - takže tam bych výhrady neměla vůbec žádný.
OdpovědětVymazatP.S. ještě jsem tu zaznamenala podzimní změnu blogu, nového Dandíka.
OdpovědětVymazatJá proti Vietnamským obchodníkum nic nemám,souhlasím s tvými poznatky jací jsou to dobrí obchodníci,jediné co me zarází je,ze se dostávají uz i na malou vesnici,neco není zrejme v porádku,nebo cesi nestojí o obchodování v malém?Ale jak se ríká i malý dobytek delá hnuj.Nechtela bych aby to vyznelo hanlive,ale je to tak.Korunka ke korunce se sbírá.....
OdpovědětVymazat[3]: Tak tady krom toho hadřince jak si trefně poznamenala je to přesně to samé. Jen tu většinou prodávají sami, je fakt, že to už jsou generace které umí česky, takže není problém se domluvit. I oni mají malou holčičku která je buď s nimi v obchodě nebo jí hlídá tady jedna paní....Dík za pochvalu kabátku.
OdpovědětVymazat[4]: Nám chybí ta pracovitost, úslužnost a to že když podnikám byť v malém tak že se tomu musím věnovat na dvěstě procent. A že to je prostě řehole a ne havaj. Navíc velkou roli hraje i závist okolí a mezilidské vztahy. Oni tím nejsou tak zatížení a když to nejde, tak se prostě seberou a jdou o dům( ves,město,kraj) dál...Čechů, kteří se takto věnují podnikání je velmi málo...a když tak z toho kolabují....
OdpovědětVymazatVietnamci jsou pracovití a snaživí, např. v Brně naproti vlakového nádraží ovládli restaurace s rychlým občerstvením a mají otevřeno 24 hodin denně.
OdpovědětVymazat