Příběhy obyčejných věcí..... Příběh o šeříku

Napadlo mne, že každá věc má svojí historii a svůj příběh. Někdy je známý a někdy se jen můžeme domýšlet jak to bylo....

Příběh o šeříku.

Šeřík, který mám tady na zahradě je potomek šeříku, který jsme měli v době kdy jsem ještě byla mládě, a to hodně malé, v Praze na zahrádce. Vysadil ho tam můj dědeček jako pokusného králíka na jeho pokusy s roubováním. Vzhlédl se totiž v jednom keři který někde viděl a na kterém byly naroubovány čtyři různé barvy. Původně to byl jen jednoduchý šeřík, na který se naroubovaly asi čtyři různé druhy a barvy, ale nakonec zůstal jen ten jediný plnokvětý. Vyrostl v nádherný keř, který vypadal zdálky jak jedna velká šeříková kytice a úžasně voněl do oken polovině nájemníků. Když se moji rodiče rozvedli, vzal si z něj můj otec pár větviček které také narouboval na chatě na obyčejný jednoduchý šeřík a historie se opakovala. Také se snažil naroubovat víc druhů ale zase se ukázalo, že tahle odrůda je nejživotaschopnější a tak i na chatě zvítězila a přežila. Když jsem ho tam při mém posledním dětském pobytu viděla byl to stromek tak 1,5 metru vysoký.

Uplynulo 35 let a já se na chatě ocitla znovu. Tentokrát jako majitelka. A první jaro hned mi přihrálo nádherně rozkvetlý, voňavý a velký keř šeříku. Neváhala jsem a odryla si z výmladků nové sazenice a zasadila si ho už v novém bydlišti. Vesele si roste a je z něj po deseti letech krásný keř který je součástí živého plotu. A připomíná mi lidi kteří hodně ovlivnili byť každý po svém a každý jinak můj život. A třeba i dlouho po své smrti....