22 dubna 2012

Co jsem propásla vloni, tak to jsem letos napravila....

Vloni na jaře jsem na procházce prošvihla ohromnou možnost vyfotit divoké čuníčky i s maminkou. Včera jen pár desítek metrů o místa loňského setkání jsem tuto ztracenou šanci ovšem napravila a čuníky vyfotila. Asi se za ten rok ty moje fotoinstinkty přece jen o něco zlepšily.....
Když mne mamča čuníková konečně zaregistrovala a podívala se na mne, raději jsem už neriskovala a šla jsem dál....přece jen kdyby náhodou měla námitky, ještě bych měla problém co se psama....


6 komentářů:

  1. Vendy, teď mi vyloženě spadla brada, to jsou aspoň úlovky!!!    Nevím jestli bych se těchto čuníků nebála, jsi fakt dobrá!

    OdpovědětVymazat
  2. No ,to mohl být opravdu nebezpečný zážitek , zvlášť když u toho byli tvoji hafani . Co kdyby si ta bychyně vyložila tvůj zájem jinak ...

    OdpovědětVymazat
  3. No je to kus,já bych vzala nohy na ramena a tradá...jak Semík k Neumetelum!Más muj obdiv!

    OdpovědětVymazat
  4. Jen by mě zajímalo, z jaké dálky jsi je fotila a jakým směrem foukal vítr. Vím totiž od svého synovce, který je lesní ing., že bachyně, která má mladé, je velice nebezpečná.

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: Pesani přeběhli tu odbočku o pár minutek dřív, než ty čunící vylezli....

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....