10 září 2016

Pelmel srpnový i jiný.....



..... nasbíraný z různých míst i různých témat.
Každý to zná, tu a tam se nasyslí fotky, které se najednou
někam nehodí. Smazat se vám je nechce, ale kam s nimi.
Klasická nerudovská otázka. A tak vzniká další z výběrových článků....


Třeba tyhle houbičky. Původně měli být jako doprovod k úplně jinému článku,
jenže nemohla jsem je v té době nahrát do počítače, takže mi tu zbyly.




Sice k ničemu, co se týká jídla, ale jinak velmi krásná houba. Hřib žlučový
čili hořčák, nesprávně mnohými i satan zvaný.



A k lesu samozřejmě patří šišky. Moře šišek. Smrkových, borových, modřínových.
Jen jeden druh nikdy nenajdete spadlý na zemi. Jedlové ....
Tahle je samozřejmě smrková. Na sluníčku se pěkně zakroutila


A teď z jiného soudku. Trochu studeného, trochu osvěžujícího, trochu zeleného.
Kapičky ranní rosy na travách .....






Odkvetlých vrbovek je všude kolem spousty, takže proč si jednu nevyfotit....


Kocour - mimozemšťan, to je Baldrick a jeho různé krkolomné polohy
při spaní


Nakonec jedno potoční zátiší

09 září 2016

Deváté kolo a osmé vyhlášení .....



Jelikož bylo tohle poslední hlasování nějaký takový líný,
nechávala jsem ještě nějaký čas aby se přidalo víc hlasů, ale tedy moc
jste mi nepomohli..... spíš mi to zkomplikovali, protože jsem musela rozhodnout
právem pořadatele kdo tentokrát vyhraje. A tak jsem dala hlas místu, které je krásné,
je jednou z dominant města kde jsem ještě nebyla a bůhví jestli se tam někdy dostanu.
I když oba další objekty by si to taky zasloužily, jenže nechtěla jsem dávat hlas sama
sobě, to bych si připadala jak ti naši političtí šaškové. Takže Patriku promiň,
ale tentokrát jsem jako vítěze určila

(MarijaKes)


Kostel, který vám chci dneska představit je jednou z velmi známých
dominant Prahy. A to díky svým věžím, které svého času vzbudili velký rozruch a nelibost
Pražanů. Přeci jen, spojit gotickou stavbu z ultramoderním betonem byl tehdy dost
velký risk a odvaha. Asi stejná jako postavit vedle Zlaté kapličky, národem milované,
budovu Nové scény.
Kostel nesoucí dosti dlouhý název a to Kostel Panny Marie a sv.Jeronýma,
sv.Cyrila a Metoděje a sv. Vojtěcha a Prokopa patří ke klášteru benediktinů
který založil ještě jako markrabě moravský v roce 1346 Karel IV. Kostel sám vznikl v roce 1371.
Byl vysvěcen pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi za účasti dvou říšských kurfiřtů,
několika biskupů a samotného Karla IV. a jeho syna Václava IV.
Sloužila se zde východní slovanská liturgie, k připomenutí cyrilometodějské tradice.
Za husitského hnutí byl jako jediným z kostelů kde se přijímalo podoobojí a
za vlády Rudolfa II. se z něj stal kostel výhradně katolický a benediktiny z Chorvatska vystřídali
benediktini ze španělského Montserratu, které roku 1880 vystřídali němečtí benediktini.
Kostel i klášter byli definitivně zavřeny 18.7. 1941, mniši vyhnáni a vznikl zde vojenský německý lazaret.
Za spojeneckého náletu 14.2.1945 byl kostel a klášter velmi poničen zápalnými pumami
a stal se určitým mementem tohoto náletu. Opraven byl v padesátých letech 20.století
Po roce 1989 opět získalo kostel a klášter do užívání Benediktinské opatství v Emauzích.
V roce 1995 proběhla jedna etapa rekonstrukce a v roce 2003 byla dokončena rekonstrukce kostela,
posvěcen nový oltář a první mše se zde konala na velikonoční pondělí v roce 2003.
Ke dnešku zde žijí dva mniši benediktini a třetí je farářem v Domašově u Brna.

Nenabídnu vám fotografie vnitřku, a hlavně z věží, které uveřejnil na svém blogu
Čerf, ale zvu vás na prohlídku alespoň zvenku.


Takhle se část kostela zrcadlila v jezírku Faustovi zahrady


A takhle je vidět přes její zeď




Jeden z portálů kostela





By´t se to nezdá, toto je hlavní vchod do kostela



Vyfotit průčelí tak nějak líp moc nejde, protože je před ním hodně málo místa






Další z bočních portálů


Detail sošek z jiného portálu









Zadní trakt kláštera



Kostelík na snímku je kostel.sv Kosmy a Damiána, patřící do komplexu Emauzského kláštera
a kterému bude věnovaný samostatný článek.




Pohled z Palackého mostu









08 září 2016

A další západ....



Dnešními dalšími západovkami se rozloučím posledním
uceleným článkem s mým druhým dovolenkovým pobytem na chatě.
Ještě mi tu zbylo něco fotek které jsou letem světem, tedy takový pelmel
květinových či jiných obrázků. Druhý západ byl takový, no řekla bych nic moc.
Říkala jsem si fajn, je sluníčko, ale jsou i mraky, mohlo by z toho
něco být. Jenže nakonec se ukázalo, že díky tomu, že nefoukalo
stály mraky na místě, zakryly sluníčko a vlastně se skoro nic na obloze nedělo.
Přesto jsem něco nafotilo a jednu fotku jsem dokonce použila na klubový
písmenkový projekt. Poznáte jaké písmeno mi vypálilo sluníčko na obloze?

Opět jsem si hrála v nastavení západového programu,
takže některé fotky mají ladění do modra a jiné do žluta






A trochu hrátek slunka mezi stromy






Při cestě zpět už jsem fotila jen mraky a jejich barvu




Sluníčko krásně osvěcovalo jak Mníšek, tak i v dálce Jižní Město. Nafotila jsem i ty Kavčí hory, ale obrázek byl natolik nekvalitní, že jsem ho vymazala....