12 května 2014

Nejen my máme styl....Irští cobové - koně s nohama do zvonu


Můj syn mívá někdy docela trefné poznámky
ke vzhledu jak mému či dcery, tak i zvířeny nás obklopující. A tak není divu že naprosto přesně pojmenoval
nejmarkantnější znamení mých dnešních modelek a modelů. Když mě popisoval jakého že si koně přivezl jeho šéf bylo mi to hned jasný. Po hlášce " jsou strakatý jak krávy a mají nohy do zvonu" mi bylo jasné že se za a) u nás na vsi objevil Irský cob a za b) že budu zase mít kam chodit fotit tyhle moje velký čtyřnohý lásky.
Tihle koně, zvaní též Gipsy horse (cikánský kůň) , mají opravdu svůj styl. Jejich dlouhé rousy opravdu vypadají jak kdyby zamrzli v šedesátých letech v době hippies a jejich ultra širokých zvonových džínách a kudrnatá dlouhá hříva to jen dokresluje. Jméno cikánský kůň si vysloužili za to, že kdysi dávno nikdo strakaté koně nechtěl k tahání vozů a bryček, a jelikož takoví koně byli levní pořizovali si je hlavně Cikáni na tahání svých maringotek a vozů....
Nejdřív si přivezl valáška ale natolik se v těchto nádherných zvířatech zhlédl, že si pořídil i kobylku, která jak opět trefně popsal syn byla 2 v 1, tedy byla březí a tak se dočkali i jednoho krásného hříběte. No i když svým zbarvení spíše vypadá jak malej oslík.....A tihle dva budou dnešními protagonisty módní přehlídky a ukázky skvělého stylu!

Jelikož je fotek zase spousta, jako pokaždé když se ke koním dostanu, budou dvě části. Dneska mamka se synem a zítra ten valášek....Kobylka byla dost ze začátku nedůvěřivá, stavěla se stále mezi mne a hříbě ale po chvíli přeci jen zjistila že nehrozí žádné nebezpečí a ve své ostražitosti trochu polevila.








Přestala potomka úzkostlivě držet u sebe a tak se mohl kolem ní rozběhnout ....















Po té hrozné námaze se musí prostě k mámě pro jídlo




Už té námahy bylo fakt dost a je čas si odpočinout



Mamča už toho má taky plný kopyta




Každý kdo má koně ví že vlastně tahle životní láska je taky určitý životní styl. Práce a práce a jen někdy krásná romantika v podobě projížděk. Ale i tak to stojí za to!

10 května 2014

Dama dama.....


....aneb Daněk evropský nebo také
Daněk skvrnitý. Půvabné zviřátko které občas potkáte v lese, více v různých zookoutcích
nebo oborách. Ale určitě málokdy skoro uprostřed vesnice. Pokud ale bydlíte v takové vsi
jak já, a když v ní bydlí fanda na koně a na chov různých kopytníků tak se vám něco takového může přihodit.
Ten člobrda je shodou okolností šéf mého syna takže mám vždycky info z první ruky když přibude něco nového.
Už jednou tu byly fotečky jeho koníků (Koně v trojobalu) a budou i dalších nových koňských přírůstků. Ale jako první
tu jsou daňkové.....



Zatím ještě nemají svůj letní puntíkatý kabátek, teprve se totiž zbavují zimní srsti....



V přírodě sice jsou velmi plaší, ale takhle ve výběhu jsou spíš zvědaví a klidně si přijdou pro podrbání a pohlazení. A hlazení mají rády. Ostatně jako všechny ženy.....jsou to totiž danělky.....


.....a moc krásné! I v tom zatím nedokonalém kožíšku


....mají krásné oči...


....a krásné děti...


.....půvabně pózují....


.....i když je otravují mouchy....



....a když se přijde podívat pán stáda....


.....nechá se podrbat...


....hodí očkem (mimochodem, kdo by odolal)...


....ukáže kde bude mít svou největší chloubu....


....a pak se pustí do zákusků....





Další na řadě je rodinka irských cobů.....

09 května 2014

Zavíráme lázeňský deník.....


Dnešní sérií fotek definitivně
zavírám lázeňský deník. Akce to byla opravdu pěkná a já jsem
moc ráda že dcera mě sama pozvala a absolvovala ten den kdy jsem pořád lítala s foťákem sem a tam se mnou bez sebemenších připomínek.....ty poslední fotky jsou takový průřez celým dnem když se mi někde něco zalíbilo a já to vycvakla.


Kostel Rozeslání sv. Apoštolů už tady jednou byl.....


.....ale tentokrát byly otevřené dveře aby bylo vidět dovnitř. Kostelík je to malý, a prostý


Co mne ale zaujalo je zvláštní a netradiční kříž


A zcela prostý oltář.....


Focen ač sám fotí....aneb když to vezme do ruky pořádnej fotograf


Svým zájmem o focení žen s dívek mi silně připoměl Pavla Smějící se
Neskutečné škleby nás focení propadlých bláznů musí být pro ostatní velice zábavné....



Atmosféra byla všude skvělá.....opravdu lázeňský klídek a pohoda



Když lázně tak samozřejmě i s prameny



Který si vybrat? Mamíí, poraď! Tenhle to nebyl ač teď by se hodně hodil k jednomu topíku. Prej k čemu bych ho nosila.
Nakonec vyhrál ten slamák na pánský způsob


Určitě si vzpomínáte na lázeňské lavičky. Než jsem jí stačila vyfotit jak vypadá už mi jí dcera zasedla. Ale téma je "vytlačené pozadí a ruce"...přesně tam kde dcera sedí. Fotky v pozadí byla výstava krásných fotoděl.....


Tahle lavička vznikla během dne. Když jsme před zahájením tudy šly ještě nestála....jak vidíte večer už tu byl další exponát.....


A ještě pár nočních výcvaků plus jedno vycházející slunce nad městem...





Takže se definitivně pro letošek zavírá lázeňský deník aby se otevře,.když se to povede, opět příští rok. Ale z Litomyšle to nebudou poslední fotky protože v ní teď budu častěji a mám v plánu nafotit ještě některé části tohoto magického města.....