.... pod zem. Z čokoládovny jsme se přesunuli
do obce Hinterbrühl. Zde se od roku 1848 těžil sádrovec. V roce 1912 se při odstřelu skály narazilo na pramen který velmi rychle zaplavil spodní patro dolu a vytvořilo se podzemní jezero o rozloze 6200 m2. Je ale zvláštní, že průměrná hloubka jezera je jen necelé dva metry, nejhlubší je v místě kudy prochází strouha, zde má 11 m. Po této nehodě byl důl dlouho uzavřen, až ve 30. letech 20. století jej znovu speleologové znovuobjevili a postarali se o jeho zpřístupnění.
Po anšlusu Rakouska byla Seegrotte zabavena armádou, ve městě vznikla pobočka koncentračního tábora Mauthausen kam bylo přesunuto několik set politických vězňů z celé Evropy a začalo se s výrobou součástek pro německá válečná letadla. O něco později se zde započalo s výrobou prvního proudového letadla Heinkel He 162. Je možné že se zde vyráběly i komponenty pro rakety V2.
Na samém konci války se rozhodlo a stažení vězňů zpět do koncentračního tábora Mauthausen. Z nich 51 kteří věděli nejvíc bylo zavražděno, následoval 200 km dlouhý pochod smrti který nepřežilo 204 vězňů a 86 z něj uteklo.
Po osvobození ruskou armádou byla továrna zničena.
Vzhledem k tomu, že voda nemá kudy odtékat, je neustále z jezera odčerpávána ....
V jedné z bočních částí jsou zbytky letounu He 162, které se v dole našly. Letadla se zde kompletovala a trup bez křídel se poté transportoval chodbou ven a odsud na blízké letiště ve Schwechatu
V dole pracovala asi desítka koní kteří zde měli i stáj. Jak se sem jednou dostali, denní světlo už nikdy víc nespatřili
Než se dojde k další části dolu, projdeme kolem Modré tůně
Další částí je kaple sv. Barbory jejíž součástí je i památník umučených vězňů
V kapli je i oltář kde se konají bohoslužby. Pozdravem Glück auf se zdravili horníci a znamenal Šťastně nahoru
Tzv. Velký sál kde se pořádají různé koncerty nebo i vánoční trhy
Název jedné ze štol. Moc jich jména nemá
Jestli jsou tyto rýhy původu přírodního nebo práce lidských rukou nevím
Koníci tahali důlní vozíky po kolejích mezi patry. K tomu sloužily takovéto karusely
Přesně po takových kolejích jako jsou uprostřed
V roce 1993 se stal důl dějištěm natáčení amerického filmu Tři mušketýři. Z natáčení zůstala na jezeře tato loď
Zde je také nástupní místo do lodí, které vás po jezeru provezou
Únikové schodiště
Odpočinková místnost pro horníky. Jediná část která byla vytápěná. Bylo zde 12°C, oproti dalším částem kde bylo stabilních 9°C
Co mne zaujalo, byly tyto zvláštní borovice které rostly po skalách ale i v zahradách vil. Měly úplně ploché koruny



Lezarts
OdpovědětVymazatZajímavé místo se smutnou minulostí.
Takových míst je.....
VymazatTak do tohoto podzemí bych nešla. Vím, je to minulost, součást historie, ale pro mě hodně depresívní a těmto místům se raději vyhýbám. Stejně to mám s Terezínem. Sice jsem to město navštívila, ale podruhé už bych tam nejela.
OdpovědětVymazatJá to před příjezdem nevěděla, to se člověk dozví až když dostane audioguide v češtině. A pak když si dohledávám víc info na netu. Já bych ani za nic nejela do Osvětimi, byť říkám, že v dnešní době by tam měly být povinné školní zájezdy, aby pak nevznikaly takové politické kreatury jako Okamura, Turek a celá ta partička.
VymazatLákala by mě ta plavba po jezeře, ale pokud se tam nastupuje z jeskyně, asi bych váhala. Jeskyně mi nedělají problém, ale právé ta pohnutá minulost a moje představivost by mě varovala.
OdpovědětVymazatTen komplex je velmi rozsáhlý, má několik pater, a ta část kde byla továrna je zničený a tím pádem nepřístupný. Tudíž se v něm nepohybuješ. Spíš je to zajímavé si to projít. To by si člověk pořádně ani nemohl projít stříbrný důl v Kutné Hoře, protože tam zas trpěly při těžbě rudy děti.
Vymazat