Nevím jestli vůbec má .....

 

.... cenu nějak tohle notoricky známé

místo víc představovat, protože o něm již bylo napsáno mnoho článků. I já mám na blogu nejmíň čtyři. Nicméně pokud jdete na návštěvu vídeňské zoo, prostě tady to nemůžete v žádném případě přehlédnout. Ano, mám na mysli samozřejmě letní sídlo rakouských císařů a císařoven zámek Schönbrunn. Viděla jsem ho už v zimě, na podzim i teď na začátku léta, viděla jsem ho z venku i část zevnitř. Takže tentokrát jen hopem. Spíš šlo o další části a stavby v jeho rozlehlém parku .....

Zámek v mnohém připomíná francouzské Versailles, ostatně ty byly pro jeho stavbu popudem. Jen s tím rozdílem, že narozdíl od rozhazovačného Ludvíka XIV. který stavbou Versailles zadlužil královskou pokladnu i svým vnukům,  spořivý Habsburk Leopold I. sice chtěl překonat jejich krásu, ale nakonec zjistil že je lepší peníze investovat mnohem užitečněji, takže až Marie Terezie dala zámku jeho současnou podobu a navíc tak díky svému velmi dobře ekonomicky myslícímu manželovi Františku Štěpánu I. Lotrinskému který dokázal velmi dobře vydělávat peníze které vlastně zabezpečily Habsburky na dlouhá léta dopředu, nenasekala stejné dluhy jako to udělal kdysi Ludvík. 

Proti zámku se na kopci tyčí jiná krásná stavba, a to Gloriette postavená na památku vítězství Rakouska v bitvě u Kolína a byla postavena v roce 1775. Uvnitř je velmi krásná kavárna s výhledem na Vídeň (předchozí fotografie) kde si o nedělích můžete dát pozdní snídani s živou hudbou. Je jen na vás jestli si vyberete kdy se hraje klasika nebo jazz. Vystoupat se dá i na horní terasu. To jsem netušila a ani nevím jestli vůbec byla ta možnost. Ke Gloriettu jsem se vyhrabala vlastně po druhé, poprvé vůbec až k němu a okolo něj.

V parku najdete i různé fontány, ale samozřejmě největší je Neptunova kašna a uzavírá korzo před zámkem

Palmenhaus, ohromný skleník naproti hlavnímu vchodu do zoo. Jelikož bylo dost vedro, už se mým spolunávštěvníkům a ani mě do další výhřevné a záhřevné expozice nechtělo

U cesty byla expozice mých milovaných fuchsií, takové malé Fuchsárium. Musím říct že jsem slintala a litovala že je tam tolik lidí. Jinak bych už měla v batohu oplégry 😁

Mnoho z nich jsem mívala, včetně téhle krásky

V zámeckém parku najdete, tedy spíš našla jsem já dvě rozária. Jedno menší hned u zámku a druhé v části za skleníkem. Mí spolucestovatelé tedy byli posedlí focením se na různých místech a nabízeli mi mě, že mě vyfotí taky. Nakonec jsem souhlasila jen s touhle fotkou. Všimla jsem si, že ve Vídni mají takový hezký zvyk, že růže v rozáriích jsou vždy někomu věnovány. Asi to funguje tak, že jí adoptujete, zaplatíte nějaký obnos a můžete jí takto veřejně někomu věnovat. Na cedulkách bylo mnoho věnování maminkám, tatínkům, babičkám ale i těm, kteří už nejsou mezi námi

Kachničky mandarínské před Gloriettem

A růžové loubí u rozária vedle zámku

Z Vídní se rozloučíme ještě jedním článkem, a pak zas hurá na kytky