Když se podívat na Vídeň .....

 

.... tak pěkně z výšky. Jen to chce místo odkud

jí máte jako na dlani. Buď si vyšlapete kolem 260 schodů na věž sv. Štěpána, nebo mnohem pohodlněji po menším množství schodů či s použitím výtahu právě v Domě moří. Přehlídnete odtud vlastně skoro celou Vídeň, protože ta, narozdíl od Prahy, leží na rovině. Na placce. Pod posledními vrcholy Vídeňských Alp a vlastně se táhne až k Mikulovu, a když se to tak vezme pokud nepočítáme Pálavu, tak skoro až k Brnu. To se to pak kouká všemi směry a stále vidíte město, až k obzoru. Ale nevidíte jediný kopec, který by překážel ve výhledu. Tohle se vám ovšem v Praze nestane, ta má svůj krásný kopcovitý profil. Co je na Vídni krom plackoidní podoby zajímavé je, že nejen je městem kaváren, muzeí, všudypřítomných připomínek Rakouska - Uherska a císařství vůbec, ale také je městem střešních nástaveb a městem s překvapivým množstvím střešních zahrad a zahrádek. To je pak žůžo bydleníčko, jste v zeleni, ve velké městské aglomeraci ale máte klídek, život města k vám doléhá už jen jako vzdálený šum.

Já si s radostí trochu zašmírovala, a

popravdě i trochu Vídeňákům záviděla ...

Vlevo nahoře vidíte druhou dělostřeleckou věž, jak jsem psala o jejich historii, zmínila jsem že byly postavené ve dvojicích

No a když nemáte místo na střešní zahradu, máte alespoň možnost si posedět na lodžii ....

... a tiše závidět sousedům z vedlejšího domu

Možná by se dala parafrázovat hláška z filmu Rozpuštěný a vypuštěný. Co je to tu všude na těch střechách? Zahrady ...

Kopečky na obzoru jsou už Alpy

Ty novogotické bílé věže vzadu patří Votivnímu kostelu Božského Spasitele. Postavit jej nechal bratr císaře Františka Josefa I. Ferdinand Maxmilián jako poděkování že " Bůh ráčil našeho milovaného císaře zachovati při životě" ... po nezdařeném atentánu na jeho osobu. Franta Pepa Jednička se z toho vylízal, ale Ferda už takové štěstí neměl, jako dosazený mexický císař byl trnem v oku sousedním USA a s jejich podporou mexičtí republikánští povstalci ho zajali a popravili. Kostel je svou výškou 99 metrů po sv. Štěpánu druhým nejvyšším kostelem ve Vídni. Ačkoli stavba započala sbírkou peněz již v roce 1854, tedy několik týdnů po atentátu, kostel se dočkal vysvěcení až v roce 1879 při příležitosti stříbrné svatby císařského páru. Kostel v popředí je kostel Panny Marie Pomocné

Obchodní centrum za Domem moří

Narozdíl od votivního kostela, který byl dál než bylo třeba, do kostela Panny Marie Pomocné jsem se podívat zašla

A kostel ještě z větší výšky, z panoramatické terasy restaurace na vrchu Domu moří

Pohledem na detaily druhé dělostřelecké věže se s 

Vídní rozloučíme ...

.... ale jako vždy si dáme ranní a večerní pohled na zámek v Mikulově kde je vždycky čůrací zastávka. Ráno věštila obloha nádherný slunný den ...

.... ale večerní už byla zamračená

A na závěr krásného dne i zajímavý západ